forum.kosmonautix.cz

U New Horizons by penetrátor, podle mého názoru, postzrádal smysl - dopadová energie by byla vskutku extrémní kvůli velké vzájemné rychlosti. Obecně se penetrátory používají poměrně málo, takže zatím s nimi nemáme moc velké zkušenosti a jen stěží se odhaduje, co všechno by mohly o Plutu prozradit. Jak jsem ale psal - naráželi bychom na velké technické problémy, pokud bychom je chtěli aplikovat na misi New Horizons.

Podle mě, by se penetrátor roztavil v atmosféře. Pluto ji sice nemá velmi hustou, ale ta rychlost je obrovská. Spíš než roztavení by klidně mohlo být možné rozdrcení o hustší vrstvy - když skočíš do vody z například dvaceti metrů, také nedopadneš dobře, protože v téhle rychlosti pro tebe bude voda (a jakákoliv jiná tekutina) jak beton. U atmosféry bych na to nahlížel podobně, je se zde nebavíme o pár metrech za sekundu, nýbrž víc než 13 km za sekundu.

Ak by penetrátor mal tvar ihlice a bol by dostatočne odolný problém v atmksfére by som nevidel ale problém vidím v ľade mohlo by sa stať to ( ak by náraz prežil ) že sa doň jednoducho zavrta

Myslím, že ten dopad by byl zničující. Náraz by vyprodukoval tak ohromné množství energie, že by šlo v podstatě o výbuch spojený s velkými teplotami. Jen stěží bychom hledali design, který by umožnil přístrojům tohle peklo přežít.

Jak píše Dugi, energie nárazu by byla tak velká, že je asi jedno, o jaký povrchový materiál by se jednalo.

Detail povrchu. Dohledávám zdroj.

Čo sa týka tej družice(landru) Pluta mám otázku. Nemohlo by to byť tak - viac paliva na brzdný manéver pri Plute - silnejšia raketa ale urýchlenie len na únikovú rýchlosť zo Zemskej gravitácie?

To by samozřejmě mohlo, jenže by neúměrně narostla doba letu k Plutu


přeletové dráhy pro zachycení jsou jiné, k Plutu by bylo třeba přilétat tečně , tím strašně narůstá vzdálenost, v kombinaci s menší rychlostí by doba letu mohla narůst na 2,5 až 3 násobek

New Horizons letěl jednak velmi rychle, druhak po dráze, která byla na rovinu oběhu skoro kolmá, z takové dráhy jednoduše nezabrzdíš tak, aby mohlo dojít k záchytu

S tou dráhou ma to nenapadlo, to je pravda.
A keby sa použil iontový motor na urýchlenie hypotetickej sondy do cca polovice dráhy a potom zasa na brzdenie - aká rýchlosť by sa dosiahla a koľko by bolo potrebné mať so sebou "paliva"? Je mi jasné, že sú to celkom zložité výpočty(treba si vedieť tykať s integrálmi). Ja len či sa tým niekto náhodou nezaoberal... Fakt by som bol zvedavý ako by to vyšlo...

Matematicky zdatný moc nejsem, ale ohledně sondy Dawn proběhla nedávno zpráva, že celková změna rychlosti, které její iontový motor dosáhl už je více než 10 km/s (viz tenhle příspěvek). To pro představu asi stačí.