forum.kosmonautix.cz

Tihle lidé bývají obecně docela schopní. Ronu Garretovi z JPL se podařilo rozchodit nefunkční magnetometr na Galileu, jehož SW byl psán ve Forthu, poté, co magnetometru vyhořela jedna paměťová buňka. Jenomže původní vývojový systém pro Forth mnoho let předtím použitý k naprogramování magnetometru běhal na stroji Apple II, který tou dobou byl už dávno na smetišti. Tak Ron Garret napsal nové vývojové prostředí pro Forth a emulátor hardwaru sondy...v Common Lispu.

Mám pocit, že podobné mise jako Rosetta o kvalitní lidi nemají zrovna nouzi.

stana85 píše:Takže když se to tak vezme byla to úspěšná mise. Je ještě šance že se někdy ozve?

Je to možné, protože kometa mění orientaci povrchu vůči Slunci. Ale může to trvat i několik týdnů, nebo se to nemusí stát vůbec.

Centrální procesor Rosetty je Dynex MAS31750 na 25 MHz – šestnáctibitový procesor se zvýšenou odolností proti radiaci, který implementuje standard MIL-STD-1750A. Byl použit v několika různých sondách.

Procesor není žádný nováček, ale má to jednoduché vysvětlení: Rosetta byla vypuštěna před deseti lety, v roce 2004. Deset let ji sestavovali, tedy od roku 1994. Návrh pochází zhruba z roku 1990, 1991… No a v té době už museli vybrat vyzkoušený a ověřený procesor, který bude schopen něco takového ustát. Představte si sami sebe tehdy – dali byste tam x86? Ne, je tam procesor standardu 1750A, který v té době splňoval výše uvedené požadavky. Jeho architektura je navíc otevřená, takže ji může implementovat libovolný výrobce a máte tedy k dispozici dostatečný počet “druhých zdrojů”.

Pro zajímavost – v současnosti se používají čipy jako je RAD750 a RAD6000, založené na architektuře PowerPC. Nezapomínejme na to, že návrh takové kosmické sondy zabere mnoho let, takže logicky neobsahují při startu ty nejnovější technologie, nehledě na to, že musí fungovat mnoho dalších let v podmínkách vysoké radiace, ve vakuu a v teplotách blízkých absolutní nule, což diskvalifikuje právě ty nejnovější procesory, které nejsou dostatečně vyzkoušené. Zjednodušeně řečeno: “Na Word dobrý, ale sondu za miliony dolarů tomu nesvěřím!” ESA v současnosti navrhuje nový procesor pro kosmické sondy, založený na architektuře SPARC-V8 a pojmenovaný LEON....

http://retrocip.cz/forth-na-komete/

Inžinieri aktualizovali vysledky z Mupus na Philae:

(1) Po prvé: niektoré zverejnene výsledky MUPUS, ako bolo zistené v médiách, sa mýlia. Oni sa nás nikdy nepýtali.
(2) MUPUS TM fungoval v celej časovej osi a vidí veľmi studené strmé steny pred sebou
(3) TM vidí jasný diurnálny teplotný signál. Okolo poludnia miestneho priameho slnečného svetla na stene spôsobil prudký nárast teploty ...
(4) ... a tiež prudký pokles teploty krátko po ňom. Dáta ukazujú, nízku teplotnú vodivosť.

Penetrator bol nasadený do zadanej vzdialenosti. Nezabudnite, že prístroj nebol zapnutý od roku 2002
Najlepší odhad skumanej latky su male minerálne zrná a organické latky ,popol.Teplota vnútri PEN výrazne poklesla v porovnaní so stavom pred vysunutim.

Povrch musí mať pevnosť >2 MPa.To znamená, že materiál je naozaj pevný. Veľmi zaujímavé zistenie, ktoré nie je vidieť z obežnej dráhy.

Gubarev píše:

stana85 píše:Takže když se to tak vezme byla to úspěšná mise. Je ještě šance že se někdy ozve?

Je to možné, protože kometa mění orientaci povrchu vůči Slunci. Ale může to trvat i několik týdnů, nebo se to nemusí stát vůbec.

Na Zemi se to děje běžně každý rok, napadlo tě stana85, že se to tedy může docela dobře dít i na kometě, která obíhá Slunce? Navíc na kometě je při její hmotnosti třeba započítat negravitační vlivy tryskajících plynů, takže proto se může orientace Philae vůči Slunci měnit.

Jiná věc je, zda se baterie může dočasně ochladit, ale předpokládám, že jo, a že podobně tomu bylo při přeletu ke kometě v době hibernace Rosetty. Pokud ne, tak mě prosím doplňte. Pokud se tedy výrazně zlepší oslunění, aby se baterie ohřála zpět na 0°C, předpokládám, že ji budou moci začít opět dobíjet.

Napadlo. Ale jestli na ni zasvítí Slunce je jedna věc a jestli jí to brobudí je druhá. Proto jsem se ptal jestli je šance že se ozve. A ne jestli se světelné podmínky změní.

Manévry orbiteru v dalších dnech a týdnech:

Na osel.cz jsem našel pěkně znázorněné místo dopadu Philae, mě tenhle pohled chyběl, ty dosavadní co jsem viděl byly bud moc ploché, nebo bez detailů. Pokud totiž dopadl tam kde ukazuje šipka, tak je vidět že je tam sráz a ten bude bohužel stínit

stana85 píše:Napadlo. Ale jestli na ni zasvítí Slunce je jedna věc a jestli jí to brobudí je druhá. Proto jsem se ptal jestli je šance že se ozve. A ne jestli se světelné podmínky změní.

Taky mě po odepsání napadlo, že mě bude někdo vinit, že z tebe dělám blbce Díky, žes to naznačil jen jemně. Pokud jde o mě, myslím si, že se podmínky zas tak výrazně nezmění, ale je to dáno tím, že mi na toto chybí představivost a nepočítal jsem, jak se bude měnit poloha osy rotace vůči slunci v čase. Vzhledem k tomu, že na zahřátí baterie potřebují cca 50 W a pak ještě další energii na dobíjení baterie, myslím, že šance moc vysoká není (neznám ale nominální výkon největšího solárního panelu, který je teď asi natočen směrem ke Slunci a neznám ani nominální výkon všech panelů, ale pro úspěch by musel celkový výkon být aspoň 200 W v 1AU a to teda nevím nevím, zachránit to fakt může jen to, že kometa se postupně dostane hodně blízko Slunci - v perihleu 1,25 AU je mnohem lepší než třeba na Marsu - a výkon panelů tedy výrazně poroste - nyní je kometa 3 AU od Slunce).

Rosetta se začala přesouvat na svou 30ti km oběžnou dráhu.