forum.kosmonautix.cz

Wopat píše: 31.12.2021 10:17

Pospíšil píše: 31.12.2021 9:08 Kdo si tipne, jak by mohl vypadat pozorovací prostředek a tým za dalších 412 let?
Bude to na jiných planetách, v jiných slunečních soustavách, úplně jinak a jinde?

Soustava samostatně letících zrcadel v L4 nebo L5 Jupiteru. Každé zrcadlo bude mít průměr v řádu desítek metrů a bude samostatnou družicí. Souhrnný průměr primárního zrcadla tedy bude v řádu stovek metrů.

To bych si tipl bude realita do sta let.

Za 400 to může být startrek a nebo taky nic ... To záleží na tom, kam se naše civilizace bude ubírat

Pospíšil píše: 31.12.2021 9:08 Kdo si tipne, jak by mohl vypadat pozorovací prostředek a tým za dalších 412 let?
Bude to na jiných planetách, v jiných slunečních soustavách, úplně jinak a jinde?

Tipuju, že viditelné spektrum se moc nepohne, spíš budou vyvíjeny větší a citlivější třeba gamma nebo RTG a hlavně vidím budoucnost v obrovských gravitačních detektorech. To je budoucnost pozorování (a kombinace emlag+grav).

Měl jsem na mysli JAK/ČÍM budeme vesmír pozorovat za ty 4 století, spíš než CO.

Na té koláži vidíme středověkého vladaře, pozorujíciho vlastním okem ve viditelné oblasti skrze jednoduchý dalekohled se skleněnými čočkami s aperturou <0,1 m, který pravděpodobně vyrobili nízké jednotky zručných řemeslníků.

O 412 let později “globální konsorcium vládních agentur a institucí” vyslalo přímo do kosmu mnohatunový teleskop se skládacím primárním zrcadlem z berilia o průměru 6,5 m. Obrazová a další data budou přenášena do pozemních center pomocí radiových vln a zobrazována na LCD obrazovkách a promítacích stěnách komukoli a kdekoliv na Zemi.

Nebudeme za další 4 století žít už jen ve VR, s “telepatickým” přenosem dat, využívat jiné způsoby pozorování okolní reality? Budeme už vědět, co je temná hmota a temná energie? Budeme schopni je využívat, třeba k poznávání našeho (nebo paralelních) vesmíru(-ů)?

Vím, je to OT diskuse, omlouvám se za to, ale napadlo mě to hned při pohledu na srovnání těch dvou obrázků pod sebou.

Možno využijeme teleskop ďaleko až v ortovom oblaku či a gravitačnú šošovku Slnka na detailné sledovanie vzdialených exoplanet a hviezd. To je asi tak najviac čo sa dá predstaviť, alebo ak popustím fantáziu a nejakým spôsobom dosiahneme rýchlosti na medzihviezdny let či warp pohon ktorý je možno aj možný tak možno aj teleskop pri nejakej blízkej čiernej diere. Zatiaľ stále nachádzame čierne diery vo vzdialenostnosti viac ako 1000 ly no nejaká do 500 ly ďaleko sa nám podľa mňa skrýva.

Teleskopy po celé Sluneční soustavě. Na oběžných drahách i planetách, měsících, kometách. Pozorujících ve všech pásmech a dohromady skládající obrazy vesmíru o kterých se nám dnes nesní. Na snímcích budou viditelné gravitační vlny i temná hmota a věci, které teprve objevíme. Zjistíme, že vesmírný prostor je velmi podobný vodě a na základě srovnání z pozemským živlem bude sestavena nová teorie povahy časoprostoru. Vrcholem bude dvojce mezihvězdných teleskopů Sagan, Musk, které jako první vyfotografují detailně planety u jiných hvězd.

Vaclavik píše: 31.12.2021 9:38 Dnešek bude pro JWST velmi kritický (časy v SEČ):
* 13:30 odjištění teleskopických nosníků ve středu provozní platformy a jejich postupné vytahování.
* 13:50 zahájení natahování cípu sluneční clony na levoboku
* 19:30 zahájení natahování cípu sluneční clony

Je na JWST nějaká malá inženýrská kamerka, co by potvrdila bezvadné napnutí skuneční clony?

Podle diskuze pod stejným příspěvkem Michala na FB tam žádné kamery nejsou. Jede se jen na čidla. Ono je asi jedno, jestli jen ucítíme, nebo i uvidíme, že se to povedlo. Hlavně ať se to povede.

No, myslím si, že kamery by neměly moc smysl, protože na straně hlavního zrcadla by to bylo ve věčném stínu a stejně by nic moc nebylo vidět, stínil by štít a na druhé straně by se zase záhy upekly od slunce...

Tak první velký oddych je tu. Z JWST je kosočtverec!

https://blogs.nasa.gov/webb/2021/12/31/ ... =146422117