forum.kosmonautix.cz

Nevidim jediny duvod proc by pristavajici stupen mel pouzivat neco tak strasne komplikovaneho (ale diky panove zajimavy prehled moznosti GPS).

Ja bych to videl tak, ze priblizeni k rampe udelaji pomoci stavajicich systemu (F9 to zvladne radove na metry) a pak mohou pouzit desitky pozemnich systemu, ktere tomu stupni reknou na "milimetr" presne kde zrovna je realtime a kam ma letet aby dosedl presne. Pokud vim (ale nejsem si jisty) uz ted pri pristani na more F9 komunikuje s drone ship, ne? Mohou mu taky dat realtime data o vetru apod. To nevim, jestli uz ted F9 dostava kdyz jde na LZ, nebo leti jen na zakladne vlastnich mereni?

Psalo se, že raketa má radarovej dálkoměr.

Bárka s raketou přímo nekomunikuje, každá dodržuje zadaný GPS souřadnice, pokud si pamatuju.

Příznám se, ze trochu nevím, o čem tahle diskuse je, to ze se dokáží na zemi trefit na metr přesně ukazují při každém přistání na LZ.

Jak to dělají je citlivé know how a těžko ho budou vytrubovat do světa, je asi zbytečné to dalekosahle rozebírat, důležité je, ze to jde.

Naprosto souhlasím s JiHO. Jakkoliv jsou úvahy nad navigacemi zajímavé, není důvod, proč by se mělo použít něco tak komplikovaného. Všechno je to určeno k navigaci na cíl, který nespolupracuje. Přitom i obyčejný laserový majáček na rampě a jeho sledování supněm je řádově přesnější a jednodušší než všechny ty jmenované zkratky (které neznám ). Já netuším, jak to bude SpaceX řešit, ale znovu: Proč by to měli dělat komplikovaně...
... pokud vůbec mají co řešit. Jak píše Petr, už teď se trefují s metrovou přesností na plošinu, která se ještě k tomu hýbe.

Proč? Protože téměř prázdná SH bude vážit kolem 180-200 tun a na výšku má 70 metrů.
S takovým kolosem se v posledních metrech přistání manévruje poměrně obtížně a přesnost přistání cca +/- 1 m je tak asi nejlepší co svými vlastními pohonnými prostředky dokáže. Věřte tomu, že konstruktéři ve SpX jsou špička v oboru a pokud jim hmotnostně vychází lépe zrušit spodní stabilizační kormidla a přistávací nohy a nahradí to nějakým pozemním záchytovým zařízením, tak asi ví proč jdou touto netradiční cestou. Třeba se při testech ukáže, že je to slepá ulička, nebo naopak že je to super řešení, ale na to si musíme počkat ... zkrátka vývoj v přímém přenosu.

Jedna čerstvá spekulativní simulace, jak by to možná taky mohlo vypadat: https://twitter.com/c_bass3d/status/134 ... 43074?s=21

Wau... Pekna predstava!

Jenom mi unika, jak se 180 tun prazdne vahy rozlozi na 4 body a jeste pri cca 4x 5ti metrovem rameni tak, aby se zakladni struktura nezhroutila!
Ale asi plne nechapu Younguv modul pruznosti a skorepinovou konstrukci...

Za mne, ten vrsek by se po pristani pekne zhroutil (primo zmuchlal...)
A pokud ne, zbytecne mrtva vaha pro vystuzeni pristavaciho vence.

Opravte mne, ale myslim si, ze poradne odpruzene nohy, jsou mensi "mrtva vaha" nez zesileni horniho prstence (treba titanem) pro zachyt uvedeny na animaci.

Youngův modul, též modul pružnosti, je vztah mezi poměrným protažením vzorku materiálu (vodorovná osa) a napětím v něm vznikajícím (svislá osa). Určuje tak sklon úsečky v úvodu grafu. Vlastně je to tuhost materiálu.


Skořepinová konstrukce je konstrukce se tloušťkou stěn značně menší, než její ostatní rozměry.

Ten horní prstenec ale bude muset byt vyztuženy tak jako tak, ponese sily od aerodynamických kormidel

Sice tu jen tipujeme, nicméně pokud 4 stabilizační plochy (ploutve), vetknuté do motorové sekce, měly zároveň sloužit jako konzole pro 4 odpružené přistávací nohy, tak můj hrubý odhad jejich celkové hmotnosti je 4-8 tun. Pokud tuto hmotnost ušetří a zesílením horní partie kolem roštových kormidel přidají dejme tomu 1-2 tuny, tak mi to hmotnostně pořád přijde jako dobrý nápad.

Při ty velikosti bych čekal i větší váhu