forum.kosmonautix.cz

Čeljabinský meteorit?

Dalo to práci s hledáním, takových výbrusů je na webu mraky a přes google vyhledávač obrázků jsem to nechtěl honit.
Napadlo mě, že to bude z Marsu, zkoušel jsem Nakhla a Zagami, které jsou ve sbírkách Národního muzea, ale ty to nejsou.
Měl by to být marťanský meteorit Chassigny ze sbírek JPL. Dopadl do stejnojmenné obce ve Francii roku 1815.
Složen většinou z olivínu. Obsahoval také složení vzácných plynů, které se liší od současné martovské atmosféry.

Přesně tak, dáváš:

Doplním jenom toto. Je to patrně první nalezený kus Marsu, rok 1815 hovoří sám za sebe. Zajímavý je tím, že se jedná o kumulát (hornina se na zemi jmenuje dunit), složením převážně z olivínu (to by měly být ty zelené a žlutavé), pyroxenů (ta zrna všech barev) a živců (šedé až černé, barvy jsou nepravé, foceno v polarizovaném světle), je to velmi vzácná věc. Jde vlastně o útržek pláště ze značné hloubky. Nalezen byl jediný jemu podobný meteorit.

Zajímavý je i z jiného hlediska, na zemi se podobné horniny dostávají na povrch několika způsoby, buď sopkami které mají zdroj v extrémní hloubce a strhávají sebou části plášťového materiálu (u nás například Smrčí, kde v bazaltu najdete koule olivínu), nebo deskovou tektonikou na subdukční zóně, kde může docházet k odtržení malých částí svrchního pláště těsně pod oceánskou kůrou (je jenom v hloubce 10-15 km) a jeho opětovnému vyzdvižení na stoupající části tektonické desky, takto vznikly například hadcová tělesa v Železnobrodském krystaliniku či Tepelsko Barandienské oblasti

ještě jednou možností je intruze málo diferencovaného magmatu do velké hloubky, kde utuhne jako pyroxenit či obdobná hornina a je pak obnaženo erozí

Na Marsu ale musel být takový kámen vytržen impaktem - z toho plyne jednak značná hloubka kráteru a druhak velmi vzácný výskyt obdobných hornin i na povrchu Marsu.

Ještě k těm inkluzím, jsou to drobounké bubliny plynu uzavřené při krystalizaci, složením jsou hodně jiné, než současná atmosféra, je to především tím, že se jedná o starou horninu která krystalizovala ve značné hloubce, do inkluzí pak přecházejí plynné části rozpuštěné v tavenině (bohužel to přímo neindikuje složení tehdejší atmosféry, ale napovídá to, jaké plyny se mohly uvolňovat při sopečné činnosti)

více najdete zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Chassigny_meteorite
http://www2.jpl.nasa.gov/snc/chassigny.html

OK, k čemu bylo použito toto:

To by měl měla být kompresní výplň nohy LEMu. Ta voština se při přistání zbortila a tím vlastně přistání tlumila. Tedy pokud k tomu měla příležitost- třeba na A-11, a speciálně na A-12 s tím Neil a Pete sedli tak jemně, že to pak nahoru na žebřík měli docela vysoko
Tedy pokud to skutečně ta výplň je...

Ano, tato vysoká hliníková voština fungovala jako jednorázový tlumič nárazu ve čtyřech hlavních vzpěrách přistavacích nohou lunárních modulů Apollo.
Více detailů tady: http://www.flickr.com/photos/jurvetson/6503010689/

Tak ještě zůstaneme u Apolla. Zajímalo by mě, která mise "proslavila" žlutě zvýrazněný spínač, nacházející se na pravé spodní části přístrojové desky CSM, a jakou roli měl :

Budu střílet od boku - Apollo 13 - vypnutí počítačů ve velitelském modulu, když se posádka přesouvala do lunárního?
Ale fakt jen tipuju

Spíše bych řekl vypnutí baterií (proudu) ve velitelské sekcí Apolla 13 ve stejné době.

Tak tohle vím! Tenhle spínač byl použit při Apollu 12, když při startu Saturn V zasáhl blesk a muselo se přepnout na záložní zdroj.