forum.kosmonautix.cz

Díky moc za připomenutí.

Ten rentgenový pravěk má něco do sebe, že jo? Ne nadarmo to tak vnímá i sám Giacconi.

Je úžasné jak moc se podařilo dokázat s tak primitivními prostředky.

to Indian: tyve pane, jako obvykle ses trefil do cerneho.
Pan Riccardo Giacconi vedl tenhle projekt osobne!!

http://en.wikipedia.org/wiki/Riccardo_Giacconi

A opet NuSTAR v jedne z hlavnich roli velkofilmu "sprazena kosmicka astronomicka sledovani".
I pres silne odpurce teto mise (samozrejme z duvodu financnich nakladu) se nastesti podarilo
projekt realizovat a dnes uz je jasne, ze jde o jednu z nejsilnejsich pomucek astronomu pri
zkoumani vesmiru. Sonda je ted sprazena s detektory Fermi a Swift a v pripade, ze je potreba
rychle zamerit na novy zdroj netypicke aktivity, je velmi rychle k dispozici.

Na pocatku kvetna udelala svou praci pri enormnim zjasneni zdroje oznacovaneho jako Markarian
421, ktery zvysil svou jasnost temer 50x (jde o blazar: http://cs.wikipedia.org/wiki/Blazar) a
jehoz zvysena aktivita zrejme souvisi s centralni galaktickou cernou dirou, ktera je krmena do ni
padajici materialem, zahrivanem tim na extremni teploty.

Namerenych udaju z pozorovani je tolik a jsou tak obsahle, ze tym JPL jen uvedl, ze bude publikovat
vysledky v co nejblizsi dobe, kdy se podari astronomum shodnout se na pozorovanych skutecnostech.
Nu (-star) uvidime...

http://www.nustar.caltech.edu/news/107/ ... ews-detail

no je zjevné že se máme nač těšit. I tyto simulace pomohou další data dále zpřesnit.

Úplně vrním.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6979

Tzv. Lyman-Alpha bloby jsou vskutku prapodivne utvary...
Tvori jedny z nejvetsich samostatnych struktur ve vesmiru - jde o monstrozni, nepravidelna oblaka/shluky
vodikoveho plynu, dosahujicich rozlohy az statisicu svetelnych let (nejvetsi dosud objeveny ma prumer
skoro 400 000 LY, takze je cca 4x vetsi, nez nase Galaxie). Vetsinu z nich pozorujeme v obrovskych
dalkach, takze sledujeme vesmir ve stavu, kdy mel cca 15-20% soucasneho stari.

Tyto bizarni utvary jsou delsi pozorovany vicero observatoremi - mj. japonskym teleskopem Subaru,
HST, Spitzerem a Chandrou. Ta pozorovala vyskyt mohutnych, aktivnich a rostoucich cernych der v
urcitych oblastech mracna, jejichz mohutne vytrysky tvrdeho zareni zahrivaji vodikovy plyn a podnecuji
tvorbu novych hvezd. Rozsahly vyzkum pomaha predevsim mapovat vznik a vyvoj galaktickych struktur
a cernych der v rannejsich stadiich vesmiru.
http://chandra.si.edu/photo/2009/labs/



vlevo kombinace rtg, optickeho a Lyman-alfa vodikoveho filtru, vpravo ilustrace intenzivniho zareni

Takove male, prapodivne vyroci. 2.7.1967 zachytila druzice Vela (urcena ke sledovani sovetskeho bloku
a spriznenych zemi, jestli neprovadi nuklearni pokusy) poprve zablesky gamma zareni. Po analyzach
a za pomoci triangulace se prokazalo, ze nejen ze zdroj neni na Zemi, ale ze se dokonce zrejme nachazi
mimo nasi slunecni soustavu. Bohuzel jsem nenasel prime info, alespon jiny incident:
http://en.wikipedia.org/wiki/Vela_Incident
http://arxiv.org/abs/1210.1359

Uzasne foto Krabi mlhoviny, stale vdecneho objektu zkoumani astronomu (porad nejsou deje,
provazejici vybuch teto supernovy, uplne vyjasnene). Jedno je ale takrka jasne - supernova
byla poprve pozorovana cinskymi astronomy 4. cervence roku 1054 a zarila velmi dlouho -
kolem 2 let (nejsem si uplne jisty, ale z Evropy se nedochovaly zadne zpravy pozorovani).
V centru exploze (vlastne tedy imloze/exploze) se ted nachazi Pulzar PSR B0531+21 (jak poeticky
znejici nazev...) Obrazek je kompozitem optickeho/rtg/infracerveneho spektra.

http://chandra.harvard.edu/photo/2009/crab/

Dnes slavi Chandra 14. vyroci vypusteni do kosmu.
Vse nej a jeste spoustu zajimavych pozorovani!

http://chandra.si.edu/about/

Na orbitu ji vynesl raketoplan Columbia - Mise STS-93:


(foto: G+)

Ted jsem zjistil, ze nevim, jak zde elegantne presunout dany odkaz v linku do jineho klubu.
A tenhle post si to fakt zaslouzi! Pratele, je to velky prelom - Chandra si pripsala na pazbu
dalsi obrovsky vryp. Poprve byla detekovana exoplaneta v RTG oboru!..
Exoplanetarni astronomie je fakt ted takovy hekticky galimatias, ze uz se v nem nejde
orientovat, ale tohle by nam nemelo ujit. Uzasny!

Tak po mnoha letech (povetsinou optickych a spektrografickych) pozorovani exoplanet je tu
zrejme prvni prim... Kosmicky rentgenovy detektor Chandra poprve zaznamenal prechod planety
pred materskou hvezdou u soustavy HD 189733 vzdalene 63 ly od nas jako pokles RTG zareni
hvezdy. Planeta, oznacena jako HD 189733b, nazyvana "malym Jupiterem" (a priblizne shodna
s hmotou Jupitera) se nachazi na obezne draze cca 30x bliz, nez je Zeme od Slunce a materskou
hvezdu obehne jednou za 2.2 pozemskeho dne.

http://www.nasa.gov/mission_pages/chand ... fbY8NI4Ep0