forum.kosmonautix.cz

Stejně mi trochu vrtá hlavou, proč nemaj na část brzdění i padák...

Někde jsem měl uloženo jejich oficiální stanovisko k těm padákům. Asi už to nenajdu, ale zkusím pohledat

Padák by zbytečně přidával další váhu a vyžadoval další technologii. Čím víc kroků musíš k něčemu vykonat, tím je celá technologie náchylnější na to, že se někde vyskytne chyba.

Ono navíc jsou padáky v podstatě zbytečné, vem si, že motoricky bude brzdit z rychlosti několika set kilometrů za hodinu, o zbytek se postará aerodynamický odpor, navíc se padáky nedají řídit

někde ve vlákně raketoplánů je záznam letu bloků SRB, kde najdeš i rychlosti, ty se dostavaly do nějakých 80 km a dosáhly rychlosti několika tisíc kilometrů za hodinu, pak dlouho padaly volným pádem a pomalu se zpomalovaly o atmosféru, padáky se jim otevíraly až v několika kilometrech při rychlostech několika set kilometrů, při přistávaní do oceánu nevadila nepřesnost přistání

tady to půjde podobně, motoricky se začne brzdit až v relativně malé výšce a rychlosti

jenom bude třeba kontrovat trajektorii, aby se trefili

a to je kouzlo celé technologie, brzdí se prázdný stupeň s minimem paliva a bez nákladu, na to nebude potřeba moc pohonných hmot

No nevím, zas tak moc padák vážit nebude sv. ušetřená váha paliva, nehledě na to, že bude "zadarmo" stabilizovat stupeň svisle

Edemski píše:No nevím, zas tak moc padák vážit nebude sv. ušetřená váha paliva, nehledě na to, že bude "zadarmo" stabilizovat stupeň svisle

Padák pro takovou raketu už docela váží, nemysli si. A s tou stabilizací to taky není úplně pravda. To by šlo jedině v úplném bezvětří, které nikdy nebude. Jinak se to na padáku vždycky docela houpe a myslím si, že motory to stabilizují neporovnatelně lépe.

I samostatný padák bude vážit vcelku dost, vemte si že klasický padák váží (bez brašny) cca 10kg (ne kluzákový ten je lehčí) pouze pro člověka s hmotností cca 100kg!!
A teď si vemte vesmírnou loď třeba Dragon, který váží prázdný 4,2 tuny a jeho padáky mají průměr 35m!!
Navíc jejich konstrukce musí utlumit bezesporu daleko větší vstupní otevírací ráz, takže použitý materiál bude silnější a vícevrstvý,ale zase bude asi lehčí, protože použijí třeba kompozici uhlíkových vláken (které jsou lehké).
Navíc padák musí být uvnitř nějak uložen na daných stupních, tudíž by musel být nosič i větší a tímpádem opět těžší.

Já nevím,ale myslím si že přepočtem na 4,2 tuny by to mohlo dělat i 400kg a to nepočítám systém padáků na nosiči a taky ne větší velikost nosiče.
Určitě tady není co řešit

Na Grasshopperu byla během posledního letu umístěná kamera. Následující video nabízí neobvyklý pohled na celý pokus, který přístroj zaznamenal.



Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Agamemnon

Mě tam dost mate ten bílý válec. Pokud to jsou nádrže tak si řikám, kolik paliva by bylo potřeba na zabrždění 4 tunového Dragona... Aerobreaking hodně pomůže, ale pořád se přistávající loď bude pohybovat rychlostí několika set km/hod.
Koneckonců stačí si vzpomenout na přistávací stupeň měsíčního modulu Apolla nebo nejnověji na nebeský jeřáb použitý pro přistání Curiosity. V obou případech se navíc přistávalo v menší gravitaci než na Zemi, u Curiosity s lehčím nákladem (u Apolla teď nevím), u Curiosity navíc s využitím padáků.
Možná je to jen "užitečné zatížení" nebo to má sloužti k testování stability letu. Ale i ta spodní konstrukce, kde mohou být nádrže taky, vypadá dost robustně a nedovedu si představit, jak to naskládají do konstrukce Drahonu. Vždyť to celé bude muset být za tepelným štítem.

Tohle je maketa prvního stupně Falconu 9 s nádržemi, pro který tento systém má sloužit

Dragon bude využívat vlastní motory Superdraco a speciální podvozek vysunovaný z boku kabiny


No a potřeba paliva u Dragonu není daná bržděním z 1. kosmické, ale ze sestupové ve výšce několika kilometrů, která může být někde mezi 300 - 600 km/h, o zbytek se postará aerodynamické brždění