O další osud Keplera probíhají (nejen) uvnitř NASA tvrdě diskuze. Po závadě se faktor
přesností zaměřování zhoršil o tři řády, takže je jasné, že není schopen plnit původně
navržená pozorování. Jedna skupina astronomů navrhuje zaměřit se na pozorování
planetárních systému s menšími vzdálenostmi planet od mateřské hvězdy, kde dochází
k ovlivňování dynamiky dráhového pohybu planet jejich gravitačním působením. Poté, co
bylo zpochybněno takovéto zaměření mise že stran jiného týmu, skupina, která navrhovala
první řešení, přišla s nápadem (který už zde byl dříve také zmíněn), a to využít detektor pro
sledování potenciálne nebezpečných asteroidů o rozměrech několika set metrů (z rodiny NEO -
Near Earth Objects) a které se mohou ocitnout na kolizních trajektoriích, křižujících Zemí.
Pro tuto eventualitu by svědčila optika Keplera se širokým zorným polem.
Další variantou může být sledování planet poblíž centrální výdutě naší Galaxie -
už také zmíněnou metodou mikročoček - gravitačního zjasnění (zvětšení) vzdálenější oblasti
při tranzitu hvězdy, která se nachází mezi Keplerem, transitující hvězdou a vzdáleným
pozorovaným objektem (tento úkaz je naprosto ojedinělý a nedá se u jednoho pozorování
opakovat vícekrát z důvodů trvalého relativistického pohybu všech gravitačně nevázaných
objektů v pozorovaném vesmíru).
zdroj:
http://www.scientificamerican.com/artic ... ure&page=2