forum.kosmonautix.cz

Až doposud to vypadalo, že možnost opuštění ISS závisí jen na tom, že Sojuzy ve vesmíru vydrží jen 200 dní. Ukázala se ale další "drobná" komplikace. Sojuz TMA-21 (Gagarin) s posádkou Andrej Borisenko, Ron Garan a Alexander Samokuťajev) startoval 4. dubna. Jednoduchou matematikou dojdeme k výsledku, že by se měla loď vrátit nejpozději 21.10. - tehdy uplyne 200 dní od startu. Jenže pokud by měl Sojuz přistávat v tomto období, znamenalo by to, že by přistával do tmy! A to nechce nikdo riskovat. Původně měla trojice přistát už 8. září. Nyní to vypadá, že se termín posune o týden. Po 19. září už totiž bude v místě přistání až do konce října tma.
Stejná situace je i u Sojuzu TMA-02M (Sergej Volkov, Mike Fossum, Satoši Furukawa). Ten startoval 7. června. 200 dní by vypršelo přesně na Štědrý den . Původně měli přistávat 16. listopadu, nyní se hovoří maximálně o konci listopadu - pak totiž bude v Kazachstánu zima "jako v Rusku". Navíc na konci prosince by Sojuz přistával do tmy.
Pojďme si ale ukázat katastrofický scénář, který by nastal, pokud by Rusové včas nedokázali garantovat bezpečnost svých strojů a ISS by musela být vystěhována - Astronauti by aktivovali záložní chladící systém, nastavili klimatizaci a uzavřeli poklopy mezi moduly (pro případ, že by během jejich nepřítomnosti náhle v jednom místě poklesl tlak - aby o atmosféru nepřišla celá stanice). Dokovací porty by zůstaly otevřené, aby se mohl v případě potřeby se stanicí spojit Progress se zásobami.
V úvahu připadá ještě jedna, docela divoká varianta, která by i v případě, že by Rusové negarantovali bezpečnost mohla zajistit, že ISS zůstane obývaná lidmi. Teoreticky by bylo možné vyslat v listopadu loď Sojuz bez posádky - se zásobami (nevejde se jich tam tolik jako do Progressu, ale aspoň něco). Sojuz TMA-02M, který je připojený k ISS a pomalu mu v té době bude končit životnost by se od stanice oddělil a PRÁZDNÝ by zanikl v atmosféře - Nový Sojuz by se automaticky připojil ke stanici - Trojice by tak měla k dispozici zbrusu nový "záchranný člun, který by vydržel dalších 200 dní. Nakolik je ale tahle varianta realizovatelná se zatím neví. Každopádně je dobře, že se všichni snaží udržet šňůru lidské nonstop přítomnosti ve vesmíru.

Zdroj: Kosmo.cz příspěvky uživatelů Raul a Ervé

Agentura Itar-Tass uvedla, že za havárii rakety Sojuz-U vynášející loď Progress 44 může závada na motoru RD-0110 třetího stupně rakety. Konkrétně se mělo jednat o poruchu generátoru tlakového plynu, který pohání turbínu turbočerpadel.
V oblasti předpokládaného dopadu trosek pracují například vrtulníky MI-8, ale zatím jsou při hledání neúspěšné. Terén je náročný, zalesněný a velmi nepřehledný. Navíc je možné, že vše shořelo v atmosféře.

Zdroj: Kosmo.cz příspěvek uživatele Raul

Takže se to potvrdilo. Aspoň, že znají příčinu, teď je otázkou, jak složité bude její odstranění. Vzhledem k tomu, že Sojuzy již léta fungují, by to snad neměla být konstrukční vada, ale spíše neodhalená chyba při výrobě.
Ještě mě napadá jedna spekulace. Pokud je možné vyslat Sojuz naplněný zásobami bezpilotně ke stanici, tak by mělo být možné poslat Sojuz nyní připojený k ISS bezpilotně na Zemi. Mohly by se tím pádem poslat na Zem výsledky experimentů, které by se nyní nemusely do plně obsazené lodi vejít.

Teoreticky ano, ale je otázka, jestli by to tak skutečně fungovalo. Nevím, zda návrat do atmosféry nevyžaduje od posádky nějakou větší interakci. A navíc - jakmile bylo jasné, že se raketoplány odeberou do důchodu, přizpůsobily se tomu experimenty na ISS - aby se nemusely na Zemi vracet buďto vůbec - vše se provede v kosmu - mnebo aby se dolů dostaly jen malé krabičky se vzorky, které se v pohodě vejdou do Sojuzů.
Takže nápad dobrý, ale myslím, že by jej nebylo k čemu využít.

Myslím, že ta možnost automatického přistání u Sojuzů určitě je, protože byla už u Vostoku, kde kosmonaut byl vlastně poměrně pasivní pasažér.
O automatickém přistávání Sojuzu se zmiňuje i tento článek na astro.cz

Vzpomeňme program Zond, což byl vlastně nepilotovaný Sojuz (který přistál). Sojuz se od Zondu možná liší mimo jiné, právě (ne)systémem automatického přistání...

Hmmm to zní zajímavě ... díky za informace, ale stejně pochybuju, že by to mělo praktické využití - jak jsem psal - většina na Zemi se vracejících experimentů je měla aby se vešla do Sojuzu.

Kanadský manipulátor Dextre na ISS si v minulých dnech mohl připsat na své konto první úspěšně dokončený úkol. Provedl totiž výměnu elektrického rozvaděče, ze kterého následně vyjmul poškozený jistič.



To vše na páteři stanice ISS - bloku P1 příhradové konstrukce. Výměna byla nutná, aby se podařilo systém napájení dostat do normálního stavu. Pokud by nebyl Dextre k dispozici, musela by tento úkol splnit posádka během výstupu do volného kosmu.

Ještě k havárii Progressu 44 . Zde je obrázek s naznačením místa, kde došlo k havárii.

Hurikánová sezóna je v plném proudu. Obyvatelé pobřežních oblastí prožívají dny plné strachu o svůj majetek a život, a ani při pohledu z výšky více než 300 km člověka neopouští údiv - nad snímky se skoro až tají dech. Posádka 28. dlouhodobé expedice na ISS pořídila video s dalším hurikánem, tentokrát se do hledáčku kamer dostala Katia, která se zformovala nad Atlantikem.