Okolo Saturnových měsíců se zase objevilo několik výsledků dlouholetého zkoumání na základě dat od sondy Cassini.
Metan v atmosféře Titanu
Vědci se zaměřili na methanovou atmosféru Titanu. Zajímaly je samozřejmě okolnosti vzniku, její stáří a proměny v čase.
Tenká fialová vrstva nad hlavní vrstvou atmosféry Titanu. Snímky v nepravých barvách.
K určení stáří metanu v atmosféře jim měla dopomoci metoda zkoumání izotopu uhlíku 13C. Ten dokázal spektrální analyzér odlišit od jeho odlehčené verze 12C, která se na 13C mění postupně, takže se díky tomu dají odhadovat změny v závislosti na čase. Dva z přístrojů, které množství tohoto izotopu zaznamenávají se nachází přímo na sondě Cassini a jeden nesl přistávací modul Huygens, který v roce 2005 dosedl na povrch Titanu.
Dvě základní verze pracují s teorií, že největší část metanu se do atmosféry dostala jedním velkým výronem tohoto plynu při restrukturalizaci jádra Titanu v počátcích jeho existence. Zajímavé je, že měření v dolní části atmosféry ukazovala stáří metanu na 1,6 miliardy let, zatímco měření v horní části pouhých 10 miliónů let. Možné je, že horní část o těžší částice metanu 13C postupně přichází nebo naopak v dolní části je tento izotop neustále doplňován vnitřními procesy Titanu. I kombinace obojího se připouští.
celý článek zde
Titanova jezera
Nedávná studie zjistila, že nejpodobnější Titanovým jezerům z kapalného metanu či etanu jsou na Zemi tzv. solné pánve.
Na snímcích můžete porovnat Titanovské jezero Ontario Lacus a solné jezero Etosha pan v Namíbii. Obě vykazují usazování sedimentů po okrajích. Vždy při období dešťů se jezera zaplní a pak se kapalina postupně odpařuje. Takže i když je na Titanu cirkulující kapalinou uhlovodík, některé procesy jsou velmi podobné nebo dokonce stejné jako na Zemi.
celý článek zde
Historie Phoebe
Zdá se, že měsíc Phoebe měl původně našlápnuto k tomu, být planetou (nebo spíše trpasličí planetkou). Vznikl pouhé 3 milióny let po začátku formování naší sluneční soustavy před 4,5 miliardami let. Byl jedním z objektů v Kuiperově pásu za dráhou Neptuna. Původně měl menší hustotu a větší velikost, ale postupně se zhroutil do sebe, takže nejen zhutněl (hustotu má podobnou jako Pluto), ale zároveň se v něm nastartovaly podobné procesy jako v ostatních kamenných planetách, takže v po zhroucení byl poměrně teplý. To mu vydrželo desítky miliónů let, takže je pravděpodobné, že se na povrchu držela kapalná voda. To by vysvětlovalo množství materiálů bohatých na vodu, které objevily přístroje sondy Cassini.
Při cestě z Kuiperova pásu zachytil Phoebe svou gravitací Saturn a to tak, že zachycený měsíc ho obíhá opačně než ostatní měsíce. Při zpětném simulování původního tvaru se zjistilo, že Phoebe byl původně kulatý. Z Kuiperova pásu ho vyprovodil náraz dalšího objektu, který zároveň poupravil jeho tvar do podoby brambory. Drobné i větší asteroidy dodaly konečný tvar jeho povrchu, takže připomíná spíše řešeto.
celý článek zde
Mini-jety v prstenci Saturnu
V prstenci F objevili vědci žhavé stopy výtrysků hmoty, které mají průměr 1 km a délku 40 až 180 km. Tyto Blazing Trails, jak byly nazvány, jsou poměrně časté, což víme díky dlouhodobému zkoumání Cassiniho.
Pro video a další informace si klikněte
sem
