forum.kosmonautix.cz

1.0 jsem měl zatím možnost jen párkrát otestovat. O víkendu jsem si ale konečně udělal čas a zahrál si kariéru. Mým cílem bylo získat nejdůležitější technologie pro průzkum Munu a těžbu surovin na něm. Na Munu pak vznikla základna, díky které bych mohl získat vědecké body pro odemčení zbytku technologií v R&D. Pokud někdo z vás ještě netěžil, popíšu zároveň některé nové prvky ve hře, abych vám ušetřil počáteční trápení se zjišťováním, jak to funguje.



Základním kamenem základny je samozřejmě laboratoř, která má konečně opravdovou funkci. Když do ní přemístíte jakýkoliv výsledek vědeckého experimentu, dají se z něj získat data pro výzkum pomocí tlačítka "prohlédnout experiment" a poté žlutého tlačítka se zkumavkou. Maximální možné množství dat v laboratoři je 500. Máte-li v laboratoři alespoň nějaká data, můžete je dále zkoumat, pokud je uvnitř vědec. Množství získaných vědeckých bodů závisí na množství vstupních dat a zabere opravdu hodně času. Pokud budete mít laboratoř na oběžné dráze, budou vám pro její napájení stačit malé solární panely, ale budete potřebovat alespoň jednu největší baterii (záleží na oběžné dráze a tělese, okolo kterého obíhá). Pokud nebudete mít dostatek energie v bateriích, během doby kdy na laboratoř nesvítí slunce nebudou produkovány žádné vědecké body. Pokud budete mít laboratoř na povrchu Munu jako já, nezapomeňte, že tam noc trvá velice dlouho a žádné baterie vám nepomohou. Ideálním řešením je nový elektrický generátor, který z tekutého paliva a okysličovadla vyrábí elektřinu. Na své laboratoři mám jeho větší variantu a uživí laboratoř úplně bez problémů celou měsíční noc. Spotřeba paliva je cca 10 jednotek tekutého paliva za noc. Když získáte určité množství vědeckých bodů, na své konto je převedete odesláním. Potřebujete proto anténu a jelikož to docela "žere" nezbytné jsou i velké baterie, které ale už u laboratoře máte, protože chcete, aby vám fungovala i v noci, že?


Druhým klíčovým prvkem základny je vrtné zařízení. Předtím, než začnete vrtat musíte samozřejmě udělat průzkum tělesa pomocí nové antény, abyste věděli, kde se nachází ruda (ore). Spolu s vrtným zařízením musíte mít k dispozici také nové černé nádrže na rudu, kam se vytěžený materiál bude ukládat. Vrták těží velice pomalu, spotřebovává obrovské množství energie a na jeden kus je potřeba mít jeden největší solární panel, aby ho uživil. Což já bohužel nemám a tak mi vypomáhá se získáváním energie připojený rover, který byl na Mun vyslán později.

Rover je nesmírně důležitý, protože zajišťuje přenos veškerých surovin mezi jednotlivými prvky základny. Proto musí mít všechny druhy nádrží (u mě ruda a LOX). Ke všem prvkům základny se připojuje pomocí malého dokovacího portu. V případě mé základny to funguje takto: vrtná plošina vytěží rudu a uloží ji do svých nádrží. Připojený rover rudu přebere do svých nádrží a přepraví ji k ISRU jednotce, kde se ruda přetvoří na vámi požadovaný druh paliva. Poté rover připravené palivo dopraví k laboratoři, která jej potřebuje pro elektrický generátor nebo k přistávacímu modulu, který dělá průzkum celého měsíce.


Dalším prvkem je tedy ISRU jednotka. Ta musí mít nejméně dva druhy nádrží - na rudu a na vámi požadované palivo. ISRU umí vyrábět LOX (oba komponenty nebo každý zvlášt) a monopropelant. Neumí xenon! Namísto svých vlastních nádrží u vrtáku a ISRU samozřejmě můžete použít pouze nádrže roveru, ale v tom případě může vrták nebo ISRU pracovat pouze s připojeným roverem. ISRU je nesmírný žrout energie, ale na rozdíl od vrtáku pracuje poměrně rychle. Proto pro jeho práci nejsou důležité solární panely, ale baterie. Kdybyste jej chtěli živit solárními panely, potřebovali byste asi 10 těch největších. Správná volba jsou proto baterie. Nejméně jedna největší vám bude stačit.


Posledním elementem mé základny je přistávací modul. Ten slouží k dopravě na povrch Munu a zpátky na oběžnou dráhu, kde čeká návratová loď. Kromě toho ale plní funkci průzkumné lodi, která dělá malé "skoky" do různých biomů, které zkoumá. Zatímco Bob Kerman jako vědec sedí v laboratoři a generuje vědecké body, Jeb a Bill se vydávají na průzkum. Po každém návratu je loď doplněna palivem pomocí roveru. Má ale omezený dolet a tak může prozkoumat jen nejbližší místa na povrchu. S touto lodí jsem prozkoumal pouze tři biomy. Získaná data mi ale pomohou zpřístupnit nové technologie, pomocí kterých vytvořím mnohem lepší stroj, který by se měl dostat kamkoliv na povrchu Munu. Jeb, Bill a Bob tedy zamíří domů a příští výprava vedená Valentinou, která na základnu dorazí, prozkoumá zbytek měsíce.


A abych nezapomněl, velmi důležitou vlastností vrátku, laboratoře i ISRU jednotky je, že umí pracovat i při zrychleném času a také pokud u nich nejste. Můžete tak laboratoř naplnit vědeckými daty, nechat vědce bádat a zatím si zaletět se sondou třeba k cizí planetě. Když se po nějaké době přepnete do laboratoře máte hromadu vědeckých bodů připravených k odeslání

Super článek Wopate. Moc mi to pomohlo. Máš to pěkně postavený a dobře popsaný a promyšlený...

Wow to s tou laboratoří mě dostalo!!! A zároveň se trochu stydím, když vidím, km ses dostal za víkend a km já z týden

Je potřeba mít tu správnou taktiku Ze začátku je nutné odemknout základní technologie pro stavbu raket (pro sondy bohatě stačí průměr 1,25 m) a hlavně maximální možné množství vědeckých experimentů. Žádné díly pro letadla zatím nebudou potřeba. No a potom postavit sondu, která doletí na Minmus (ne na Mun!!!), přistane v několika biomech a hlavně se vrátí zpět na Kerbin, aby jsi získal maximum možných vědeckých bodů. Minmus je sice dál, ale doletět k němu vyžaduje jen o kapku více paliva než doletět k Munu. Kdežto přistát (i několikanásobně) na něm a doletět zpět na Kerbin je pak mnohem jednodušší. Pro každý biom však potřebuješ jeden vědecký přístroj od každého druhu, což se docela prodraží. Když se ale se vším vrátíš na Kerbin, peníze získáš zpátky. No a potom už stačí jedna sonda k nějakému vzdálenému tělesu, které ale musí být velmi malé. Gilly je fajn, ale ideální je Bop nebo Pol, protože jsou dál a je za ně mnohem více bodů. Protože jsou tyto měsíce malé, není problém u nich postupně s jednou sondou přistát ve všech biomech. Získaná data (i když pouze odeslaná přes anténu) se pohybují v tisícovkách vědeckých bodů. To stačí na odemčení všeho, co mám na měsíční základně. Žádné hraní celý víkend, ale nějaké dvě hoďky dneska ráno No a na závěr pak přijde pilotovaný průzkum všech biomů Munu, který odemkne ten zbytek a je hotovo

Wopate já se stidim ještě víc hru mám od verze 0.17 a to jsem byl schopen navštívit jen měsíc a to maximálně 3x před tebou smekám no skusim se to více naučit a pak už to pujde tak jak má snad jen se bojim toho dokování a taky neumim pořádně přistávát takhle hezky vedle sebe jako ty

Díky za slova chvály. Je to jen otázka cviku. Za ty tři roky, co to hraju jsem vybrousil hromadu malých detailů, které dohromady tvoří celek. Není to žádná věda. Přistát takhle u sebe není problém, chce to je znát právě ty detaily, které ti řeknou, kdy a jak máš s lodí otočit a jak provést zážeh. Horší je to v atmosféře Žádný učený z nebe nespadl. Já vždycky s úsměvem vzpomínám, jak do hry poprvé přidali Mun. Tehdy se mi konečně po miliontém pokusu podařilo dostat na oběžnou dráhu Kerbinu a připadal jsem si jako král. Když jsem se podíval, jak je ten Mun daleko, řekl jsem si, že tam se nikdy nemůžu trefit. To je cíl jen pro opravdové hardcore hráče No a dneska tam lítám SSTO raketoplánem.

Jó, to když si člověk zavzpomíná na staré dobré časy, kdy nebylo možné žádné plánování letu, žádné označení cíle, prostě holá hra. Vše to byl jenom pokus omyl, náhoda a taky trochu štěstíčka. Živě si pamatuji, kdy jsem poprvé zadokoval na oběžné dráze. Tehdy jsem použil ještě dokovací port z nějakého módu. Spojit ty dvě tělesa, byl hotový majstštyk, ale ten pocit, ta euforie, kdy to člověk konečně dokázal, málo kdy jsem něco takového zažil u jiné hry.

Bohužel s dalšími úspěšnými pokusy o dokování a přístávání na cizích tělesech se všechno stane banalitou a člověk lehce upadne do stereotypu, některé fáze letu provádím už jenom z povinnosti. Docela mě mrzí, že hra pro mě pomalu ztrácí své kouzlo a jen těžko se vymýšlí nové smysluplné výzvy, něco, co jsem ještě nevyzkoušel. Je fajn, že tato lidská vlasnost vede člověka dál a dál. Krásně to můžeme vidět třeba na společnosti SpaceX, kdy vypuštění Dragona už je taky trochu nuda, sic je to stále něco velmi náročného a může se stát cokoliv. Naopak přistání prvního stupně je vzrušující a naprosto úchvatné.

Jsem zvědavý jestli se Kerbal Space Program posune ještě někam dál třeba přidáním multiplayeru nebo další hvězdné soustavy. Rád bych zase zakoušel ty okamžiky objevování a prvních krůčků.

Souhlasím s tebou, že některé úkony ve hře, které byly dřív nedosažitelným snem, jsou dneska rutinou. To ale neznamená, že ti hra nemá co dát. Existuje tolik možností! Jen tak odboku vypálím - už jsi například postavil SSTO, které doletí k Duně? K osvěžení hry a vystoupení z možného stereotypu jsou perfektní třeba výzvy (které u nás bohužel zapadly a lidé už je nehrají). Na KSP fóru jich je opravdu hodně. Nedávno jsem třeba viděl video, jak Scott Manley doletěl na ostrov s ranvejí za nějakých 35 sec a přistál

Hra se bude dál vyvíjet a multiplayer určitě časem taky přibude.

Chlapi poraďte mi ... Od mého prvního vzlétnutí, které dopadlo do moře, projíždím internet a hledám návod jak na to. Jsem asi nemehlo na to, pochopit hru, co a jak dělat.

Základy získávání science bodů už znám - sbírat odkudkoliv jakékoliv poznatky a snažit se je dopravit zpět na matičku ..... Kerbin

Už jsem se i naučil manévrovat ve vesmíru. Jak si naplánovat manévr, kdy zažehnout, jak dlouho mít zažehnuto i jakým směrem. Co mi však dělá nepřekonatelný problém? Dostat se v kariéře do vesmíru. Vzlétnout z Kerbinu tak vysoko, abych mohl směr letu zaoblit tak, abych se dostal do oběžné dráhy Kerbinu. Ve volném režimu, kdy mohu využít ty největší palivové nádrže a nejsilnější motory, to občas zvládnu. Ale v kariéře ani rana. Je někde nějaký návod, nebo byly byste mi schopni poradit?

PS: Mám staženou verzi 1.0.2. Protože 40 € do hry .... ? Lze někde stáhnout novější verze?

Já jsem to asi rok zpátky koupil ve slevě za necelých $10 a kradenou nemám žádnou hru ani SW. Dokonce i HW mám rád OpenSource Ale nebudu tady moralizovat tak k otázce: musíš nejdříve dostat apoapsis (nejvyšší bod tvé dráhy, lze vidět na mapě [M] pod zkratkou Ap) alespoň nad nejhustší vrstvy atmosféry. Poté začni pomalu (opravdu pomalu, musíš v tom mít cit jinak tě nová aerodynamika změní v Protona a poletíš střemhlav zpátky k rampě ) klopit raketu směrem, jak chceš mít dráhu. Pro začátek se sklonem 0°, tudíž když na Navballu (ten modro-oranžový globus na spodku obrazovky) máš oranžovou čárku směřující dolů tak ukazatel přesuň napravo od ní. Jakmile dosáhne nejvyšší bod dráhy tvé vysněné výšky (pod 70Km tě bude brzdit atmosféra, já létám minimálně na 80) tak vypni motory (případně můžeš prodloužit dráhu s Ap ve stejné výšce, na to přijdeš sám jakmile si osaháš ovládání). Jakmile se dostaneš do nejvyššího bodu (zase ti pomůže mapa), tak zažehni motor v prograde směru - směr letu. Může ti k tomu pomoct naplánování manévru. a poté jsi na oběžné dráze. Jinak, na internetu je spousta (anglických) videí jak na to. Když jsem začínal já, neměl jsem o základní orbitální mechanice ani potuchy. Takže jsem vylétl jak vysoko to jen šlo a divil jsem se že padám... Hodně štěstí a ať se povede