Ahoj všem
Tak jsem se konečně (po několika měsících čtení) zaregistroval kvůli tomuhle dotazu:
Mohl by mi někdo napsat, nebo asi spíš mě nasměrovat někam kde bych našel, nějaký hlubší "návod" (spíš studijní materiál) jak provést start?
Samozřejmě už jsem mnohokrát startoval a létal jsi vesmírem, navrhl hromadu raket všech možných nosností a konstrukcí, ale vždycky když si už už začínám myslet že tomu začínám rozumnět a zkusím své "porozumnění" přetavit v nějaký super efektivní nosič tak mi z toho vyjde nějaká příšernost

i když moje poslední raketa se celkem povedla, vypadá dokonce i docela realisticky.. no a abych mohl stavět dobré rakety, tak by to asi chtělo abych rozumněl tomu, jak takové vhodná startovací trajektorie vypadá a proč, že.
Dál bych uvedl co jsem zatím vyčetl, vypozoroval nebo vymyslel sám, plus věci které mi nejsou jasné. Budu rád nejen za odpovědi ale i za opravy chyb a nepřesností
1) V první fázi letu je potřeba letět vzhůru, abych se dostal z husté atmosféry. Tato fáze letu by na jednu stranu měla být co nejkratší, protože čím déle trvá, tím déle musím překonávat gravitaci a tím více energie (paliva) na to padne. Na druhou stranu nechci letět moc rychle v malé výšce, abych omezil ztráty dané odporem vzduchu. Musí určitě existovat nějaký optimální rychlostní profil. Poradil by mi někdo, jak ho alespoň přibližně určit, ideálně s nějakou hlubší teorií okolo?
2) Pokud tomu správně rozumím, gravity turn je tak šikovná věc proto, že místo abych gravitaci překonával ( a tak plýtval delta-v), tak jí v podstatě ignoruji, ona mi s lodí pouze zatočí. Ideálně by měl probíhat tak, že můj tahový a rychlostní vektor jsou neustále rovnoběžné. A, teď už hádám, abych to mohl provést, musí mít raketa dostatečné TWR abych svoje apoapsis tak nějak tlačil před sebou, nenakláněl se příliš rychle. Na druhou stranu v této fázi letu už gravitace (opět hádám) není problém, tedy příliš nezáleží na délce a další tah nad rámec udržení vhodného tempa naklánění už mi k ničemu není. Naklánět se příliš rychle, nechci proto, abych nedosáhl vysoké horizontální rychlosti příliš nízko, opět kvůli odporu vzduchu, který by navíc při nízké vertikální rychlosti působil hodně dlouho. Na druhou stranu, chci zvyšovat náklon co nejrychleji, aby úhel mezi vektorem mého zrychlení a mojí orbitální rychlosti byl pokud možno co nejmenší, protože pak je energie mého paliva lépe využitá. Opět zde bude nějaký optimální letový profil na který nemůžu přijít, mohl by mě prosím někdo nasměrovat? Reálné rakety, pokud vím, nějakou dobu po startu aktivně změní náklon a poté už nemusí, gravitace se o to postará za ně, a mají to spočítané tak, aby své palivo využily co nejlépe.
Je mi jasné, že odpověď přinejmenším na druhou otázku bude do značné míry záviset na parametrech rakety, asi hlavně na tom, jaké TWR je schopná vyvinout. (Tedy tak jsem si alespoň vyložil fakt, že každá reálná raketa má svůj individuální letový profil).
Je mi jasné, že se tady asi nikomu nebude chtít nějak hluboce a podrobně rozepisovat

ale ocením každou radu a budu úplně spokojený, pokud mě jen navedete k nějakým materiálům pro samostudium. Mně samotnému se bohužel nic konkrétního vygooglit nepodařilo. Předem díky všem za pomoc

a snad jsem nenapsal moc volovin
