forum.kosmonautix.cz

Nevíte o nějakém super modu, který přidává palivové články a motory a slouží pro zjednodušení stavby lodí speciálně pro Real solar systém mod. Jenom že používám s ním KW rocketry a musím s tímto modem udělat opravdu veliké rakety, třeba jenom na Cestu na Mars a zpět potřebuji cca 15000 tunovou raketu (z toho připadá 14700 tun na boostery). A je rozdíl, jestli tam šoupnu 1 + 6 okolo velkým 5 metrových nádrží + 7 motorů ze Saturnu V,nebo jednu větší palivovou nádrž s jedním motorem, potom se to tolik nebude sekat a bude to mít větší stabilitu. A si si to zbytečně komplikuji, protože místo z kosmodromu uprostřed tichého oceánu startuji z Bajkonuru, přemýšlím ale o Čínském kosmodromu, o Indickém a kosmodrom společností ESA v Jižní Americe

Taky hledám k rss modu odpovídající mody, které právě ten rss podporují:

N-1
Soyuz
Buran
Falcon
program costellation (včetně lodi Kopernikus sloužící k transportu lidí na Mars a Zpět a landerů na Mars)
delta II
delta IV heavy
Ares misi, která mohla proběhnout v roce 1985 (přes Venuši k Marsu, tam přistát a zpět na Zem)

Žádnou tuto sestavu jsem nenašel

Ahoj všem
Tak jsem se konečně (po několika měsících čtení) zaregistroval kvůli tomuhle dotazu:
Mohl by mi někdo napsat, nebo asi spíš mě nasměrovat někam kde bych našel, nějaký hlubší "návod" (spíš studijní materiál) jak provést start?
Samozřejmě už jsem mnohokrát startoval a létal jsi vesmírem, navrhl hromadu raket všech možných nosností a konstrukcí, ale vždycky když si už už začínám myslet že tomu začínám rozumnět a zkusím své "porozumnění" přetavit v nějaký super efektivní nosič tak mi z toho vyjde nějaká příšernost i když moje poslední raketa se celkem povedla, vypadá dokonce i docela realisticky.. no a abych mohl stavět dobré rakety, tak by to asi chtělo abych rozumněl tomu, jak takové vhodná startovací trajektorie vypadá a proč, že.
Dál bych uvedl co jsem zatím vyčetl, vypozoroval nebo vymyslel sám, plus věci které mi nejsou jasné. Budu rád nejen za odpovědi ale i za opravy chyb a nepřesností

1) V první fázi letu je potřeba letět vzhůru, abych se dostal z husté atmosféry. Tato fáze letu by na jednu stranu měla být co nejkratší, protože čím déle trvá, tím déle musím překonávat gravitaci a tím více energie (paliva) na to padne. Na druhou stranu nechci letět moc rychle v malé výšce, abych omezil ztráty dané odporem vzduchu. Musí určitě existovat nějaký optimální rychlostní profil. Poradil by mi někdo, jak ho alespoň přibližně určit, ideálně s nějakou hlubší teorií okolo?

2) Pokud tomu správně rozumím, gravity turn je tak šikovná věc proto, že místo abych gravitaci překonával ( a tak plýtval delta-v), tak jí v podstatě ignoruji, ona mi s lodí pouze zatočí. Ideálně by měl probíhat tak, že můj tahový a rychlostní vektor jsou neustále rovnoběžné. A, teď už hádám, abych to mohl provést, musí mít raketa dostatečné TWR abych svoje apoapsis tak nějak tlačil před sebou, nenakláněl se příliš rychle. Na druhou stranu v této fázi letu už gravitace (opět hádám) není problém, tedy příliš nezáleží na délce a další tah nad rámec udržení vhodného tempa naklánění už mi k ničemu není. Naklánět se příliš rychle, nechci proto, abych nedosáhl vysoké horizontální rychlosti příliš nízko, opět kvůli odporu vzduchu, který by navíc při nízké vertikální rychlosti působil hodně dlouho. Na druhou stranu, chci zvyšovat náklon co nejrychleji, aby úhel mezi vektorem mého zrychlení a mojí orbitální rychlosti byl pokud možno co nejmenší, protože pak je energie mého paliva lépe využitá. Opět zde bude nějaký optimální letový profil na který nemůžu přijít, mohl by mě prosím někdo nasměrovat? Reálné rakety, pokud vím, nějakou dobu po startu aktivně změní náklon a poté už nemusí, gravitace se o to postará za ně, a mají to spočítané tak, aby své palivo využily co nejlépe.

Je mi jasné, že odpověď přinejmenším na druhou otázku bude do značné míry záviset na parametrech rakety, asi hlavně na tom, jaké TWR je schopná vyvinout. (Tedy tak jsem si alespoň vyložil fakt, že každá reálná raketa má svůj individuální letový profil).

Je mi jasné, že se tady asi nikomu nebude chtít nějak hluboce a podrobně rozepisovat ale ocením každou radu a budu úplně spokojený, pokud mě jen navedete k nějakým materiálům pro samostudium. Mně samotnému se bohužel nic konkrétního vygooglit nepodařilo. Předem díky všem za pomoc a snad jsem nenapsal moc volovin

Dalicek:

1) Někde na You Tube jsem viděl video, ve kterém chlap ukazoval v kolik sekund po startu musíš letět jakou rychlostí. Sice zrychlování v hustých vrstvách atmosféry je výhodnější z důvodu, že jsi blíže ke středu planety, ale zase máš větší odpor. Nejlepší je, když překonáš rychlost zvuku (340 m/s) co nejrychleji a potom sniž zrychlení, aby jsi neletěl moc rychle a jakmile budeš někde ve 40-60 km, zvyš výkon motoru na maximum.

2) Tuto otázku jsem musel několikrát přečíst, ale k tomu poslednímu souvětí. KSP není na 100% reálné. Navíc Kerbín je třetinová až čtvrťinová planeta proti Ceres, přičemž má takovou hustotu, že na povrchu je 1G. Ovšem zde to nejde tak snadno udělat to, co dělají rakety, když letí na orbitů země a to kvůli poloměru planet, výšce orbity (ISS je 4-6 krát výše, než taková průměrná dráha u kerbinu) a oběžné rychlosti. Co jsem letěl v modu Real solar system, tak nebyl problém letět jen pár sekund až minut před apoapsisem.

PS: Myslím si, že v KSP je příliš vysoká spotřeba paliva, neboť jsem chtěl udělat opravdu přesnou repliku Delty IV Heavy s nádržemi o průměru 5 metrů, a dostal jsem se maximálně na suborbitální let s 1 tunou nákladu..... O 24 tun ani nemluvě.

Ahoj,
vítám tě na našem fóru a doufám, že se ti tu bude líbit.

Pro pochopení správného letového profilu doporučuju třeba tohle video od mého oblíbeného autora. Pokud ti tedy nedělá problémy angličtina.

Díky za rychlé odpovědi.
SuperRAPIT: Proč je pro mě výhodnější zrychlovat blíže k povrchu?
Jinak je mi jasné, že nemůžu jen tak vzít letový profil nějaké reálné rakety, slepě ho okopírovat a čekat že to bude fungovat, ale předpokládám, že bych mohl použít stejný (i když asi dost zjednodušený) postup, abych navrhl vlastní trajektorii vzhledem k atmosféře Kerbinu.
Ale díky tobě jsem si uvědomil, že jsem asi dost přeceňoval vliv odporu vzduchu. Pokud je Kerbiní atmosféra desetinová, ale gravitace stejná, pak by měl být odpor vzduchu relativně menší problém. Takže moje raketky s malinkým TWR abych nelétal zbytečně rychle asi nebyly úplně správná strategie. A je to také další argument pro co nejčasnější začátek gravity turnu.

Dugi: Díky za přivítání, doufat nemusíš, mně už se tu líbí
Video pěkné, ostatně asi jako všechno od něj. jenže pak se podívám třeba na tohle
https://www.youtube.com/watch?v=NmdAVYR ... m&index=19
kde ten člověk zas letí úplně jinak, tak co si o tom myslet?

Ber to tak, že video, které jsem postoval já bylo z vanilla-verze, tedy žádné mody, zkrátka univerzální návod. Pokud si nainstaluješ módy, tak v nich najdeš i motory a další součásti, jejichž parametry jsou naddimenzované a ty si při startu nemusíš tolik lámat halvu s optimální dráhou. Zkrátka jsou ty součástky tak silné, že s nimi zvládneš všechno, ať už letíš jakkoliv. Video, které jsem posílal ale ukazuje optimální dráhu, která je úsporná a zároveň všeobecně použitelná.

Dalicek píše:SuperRAPIT: Proč je pro mě výhodnější zrychlovat blíže k povrchu?

Protože je rozdíl, jestli vyletíš 100km vysoko a začneš zrychlovat pryč, a když vyletíš 100 000km a tam začneš zrychlovat. Jednoduše čím blíže jsi u planety tím to zrychlení je více znát.

Chceš jeden prakticky tip na vyzkoušení? Udělej raketu, (nejlépe řídící platforma, špička, 1 velká oranžová nádržka a jeden motor, který má tah tuším 1600 kn). U prvního startu leť kolmo k planetě tak, že nepřekročíš přetížení 2G a po tom, co se palivo vyhoří, zaznamenej nejvyšší bod. Potom dej start znova s tou stejnou raketou a stejně s tím rozdílem, že budeš mít nonstop tah na 100% a po vyhoření se opět koukni na to, jak vysoko je nejvyšší bod.

Dalicek:
Z toho, co jsi napsal ve svém prvním příspěvku, musím říct, že tomu rozumíš výborně Nic víc v KSP netřeba znát. Pokud dodržuješ všechny uvedené principy, startuješ s raketou velice efektivně. Líp už to snad ani moc nepůjde. Rozdíl už by byl jen maximálně několik málo desítek delta v. Pokud máš tyto znalosti, tak už nejspíš žádné teoretické návody pro své zlepšení nenajdeš. Našel bys jen ty reálné, které se týkají Země a ty ti už asi v KSP k ničemu nebudou.

K otázce jak rychle letět v úvodní fázi - já mám vyzkoušeno co nejrychleji se dostat nad 100 m/s, potom tah snížit (má-li raketa nějakou rezervu výkonu) a postupně zrychlovat tak, abych při překonání nějakých 12 km (začátek stratosféry Kerbinu) dosáhl cca 300 m/s. Pak výkon oroštuju na max. Hraju to už od verze 0.12 a tohle mi funguje nejlíp. Možná ale existuje lepší možnost

A pokud jde o to, kdy nejlépe začít gravity turn, tak tady nejvíce záleží na konstrukci a TWR tvé rakety. Oproti realitě je to ale o dost později. Já začínám mezi 4 a 8 kilometry.

SuperRAPIT píše:Myslím si, že v KSP je příliš vysoká spotřeba paliva, neboť jsem chtěl udělat opravdu přesnou repliku Delty IV Heavy s nádržemi o průměru 5 metrů, a dostal jsem se maximálně na suborbitální let s 1 tunou nákladu..... O 24 tun ani nemluvě.

5ti metrové nádrže a s tunou nákladu jsi se dostal na suborbitální dráhu?!!! To udělali soudruzi z NDR někde chybu. S 5m nádržemi a konstrukcí typu D4H dostaneš na nízkou oběžnou dráhu nejmíň 50 tun!!! A to jsem ještě hodně ubral. Já stavím kopie raket pořád (jak vzhledové, tak co se týče nosnosti) a ve valné většině případů mi to vychází hezky. Stavím hlavně z 1,25m a 2,5m. Moje Delta IV Heavy z 2,5m částí vynese 25 tun. Takže očividně něco děláš špatně.

Tohle je malá ukázka mých raket. Dnes už jsou zase o něco vyladěnější a blíže realitě.

Wopat píše: 5ti metrové nádrže a s tunou nákladu jsi se dostal na suborbitální dráhu?!!! To udělali soudruzi z NDR někde chybu. S 5m nádržemi a konstrukcí typu D4H dostaneš na nízkou oběžnou dráhu nejmíň 50 tun!!! A to jsem ještě hodně ubral. Já stavím kopie raket pořád (jak vzhledové, tak co se týče nosnosti) a ve valné většině případů mi to vychází hezky. Stavím hlavně z 1,25m a 2,5m. Moje Delta IV Heavy z 2,5m částí vynese 25 tun. Takže očividně něco děláš špatně.

Tohle je malá ukázka mých raket. Dnes už jsou zase o něco vyladěnější a blíže realitě.

Asi to bylo tím, že jsem zvětšil základní motory, které dávají normálně o průměru 2 metry asi 1600 kN. Ale asi to změním na nějaký motor z KWRocetry a zkusím to znovu. Ovšem nevím, jakého průměru je 1. stupeň (jestli 3,75 nebo 5 metrů), jaký tah mají společně 3 dolní motory a 1 horní. hmotnost 0. 1. a 2. stupně. Možná, že by to i šlo....

No tak boostery se oddělí chvílí po dosažení 1. machu, i když hoří stejně dlouho, jako v reálu. Rekord s 1. stupněm jsem měl nějakých 2300 m/s ale jak jsem se snažil, tak jsem nedal s druhým stupněm více , než nějakých 4500 m/s. Takže nevím, jak tu Raketu udělat.

Ještě jednou děkuju všem

SuperRAPIT: Z toho jak to popisuješ hádám, že mluvíš o Oberthově efektu. Ten ale nezávisí na výšce, nýbrž na rychlosti. Na orbitě to samozřejmě vyjde na stejno, ale v tomto případě jde o velký rozdíl. Tedy samozřejmě pokud se nepletu a ty nemluvíš úplně o něčem jiném

Wopat : Dík za pochvalu, ale stejně se nemůžu zbaavit dojmu, že to nedělám dobře.

Nevím čím to je, ale co jsem sem napsal tak se účinost mých dotazů na google markantně zlepšíla, takže jsem našel tohle:
http://ascentkomputron.blogspot.cz/
Až se zase dostanu domů k použitelnému počítači tak si s tím budu pár dní hrát, a snad už tomu přijdu na kloub. Taky jsem nalezl nějaké info ohledně rychlostí, a podle všeho to vypadá, že pokud nepřekročím "terminal velocity" (budu vděčný pokud mi někdo poradí český termín) tak není problém. Což je ostatně, když nad tím tak přemýšlím, naprosto zřejmé, jelikož "terminal velocity" je z definice rychlost, ve které odpor vzduchu vyrovnává gravitaci. Pak už není těžké si rozmyslet že to je skutečně ta opimální rychlost kterou se chceme pohybovat.

Ještě jednou dík, až s tím doblbnu (to asi chvilku potrvá, jelikož kdybych použil automatiku tak mě to připraví o všechnu srandu) tak sem napíšu na co jsem přišel