forum.kosmonautix.cz

Stavěl jsem to týden, průměrně asi tři moduly denně. Stanice se skládá celkem z dvaceti součástí. Ze začátku to byla zábava, ale pak už to byla docela otrocká práce. Dokování mi ale naštěstí netrvá tak dlouho jako tobě Jinak moje ISS je v tomhle vlákně na straně 38.

Takže s Prometheem to nevyšlo úplně podle plánu Nevyváženost moc nevadila. I s připojeným výsadkovým modulem jsem mohl oroštovat motory na dvě třetiny maxima a loď byla stabilní. Ale dva nukleární motory byly na takový kolos moc slabé a bylo to horší než let satelitu s iontovým pohonem Kdybych tam dal silnější motory, tak už by byla loď zase nestabilní a přetáčela by se. Tudíž jsem Promethea přestavěl a zvolil konstrukci, u které se dal připojit jeden až dva výsadkové moduly mezi nádrže a obytnou část. Dokonce jsem tam vymyslel i hezký velitelský můstek, ze kterého byl krásný výhled. Bohužel kvůli ocelovým nosníkum byla loď opět nestabilní a moc se vlnila. Vypadalo to takhle:
http://i50.tinypic.com/ilbx1c.png - Promehteus, pokus č. 2

Na řadu tedy přišel pokus číslo tři, u kterého jsem byl už skromnější. Posádku jsem snížil na polovinu, tedy čtyři. Ubral nádrže a dokovací port pro výsadkový modul jsem umístil na špici. Finální produkt není tak honosný jako první dva, ale celkem ujde:
http://i48.tinypic.com/1r46jb.png - konečný výsledek, který se dočká meziplanetárních cest

Připojil jsem tedy výsadkový modul Hopper, který je určen pro přistávání na všem kromě Eve, Laythe a Tylo. Dotankoval jsem a vydal se na testovací cestu k Munu. Vše šlo na jedničku a po znovu připojení na orbitě Munu jsem se vrátil ke Kerbinu, kde znovu dotankuju a vydám se k Duně.

- Hopper na povrchu Munu

Dále plánuju vytvořit jeden menší lander a možná i větší, který by zvládl Laythe a Tylo. Ale to je ještě daleko...

To vypadá moc pěkně! Ta finální verze jo oproti prvnímu Prometheovi menší, ale to nevadí. Není potřeba obrovské lodě. A ten přistávací modul je úžasný! Chtěl jsem taky postavit podobný VTOL, ale nikdy jsem nepřišel na to, jak modul dostat na oběžnou dráhu.

Já jsem si po obědě zaletěl k Minmusu s novým roverem. Je poháněn iontovým motorem. Je zde velká zásoba energie, takže by mohl být schopný provozu na odvrácené straně měsíce.

chobolatom píše:Chtěl jsem taky postavit podobný VTOL, ale nikdy jsem nepřišel na to, jak modul dostat na oběžnou dráhu.

Je to jednoduché. Postavil jsem to nejdříve v SPH a testoval jsem ho na ranveji, abych přesně určil rozložení vertikálních motorů kvůli tomu, aby se mi to nepřetáčelo. Můžeš si samozřejmě pomoct indikátorem těžiště při stavbě, ale není to moc přesné. Když jsem měl hotovo, přesunul jsem celý stroj do VAB a tam už jsem pod něj dal normální raketu a vydal se vzhůru Důležité je dát si na action keys zapínání a vypínaní obou skupin motorů, aby ti to během letu nezabíralo zbytečně čas.
Jinak tvůj rover je taky fešák Ten by možná zvládl Minmus i objet dokola, ne?

To jsem taky zkoušel, ale při přesunutí souboru se to stavění chová nějak divně.
Rover by to asi zvládnul. Už jsem ho zkoušel a myslím si, že by se i možná mohl dostat na oribtu. Rychlost 60 m/s není žádný problém. Ale přistání je trochu oříšek.

Dnes jsem postavil lander pro kerbonauty. První let nebyl pilotovaný, protože jsem chtěl vyzkoušet jak se modul bude ve vesmíru chovat. Přistál jsem na Minmusu a nakonec se mi podařilo vzlétnout a doletět na nízkou oběžnou dráhu planety Moho. Myslím, že to bude stačit.

chobolatom: To není možné, jak miniaturní věci ty dokážeš sestrojit. A ještě k tomu fungují! Doufám, že už nebude žádná soutěž o hmotnosti

Dnes se Prometheus se čtyřmi odvážlivci vydal na svou druhou misi. Cíl: Duna. Let probíhal podle předpokladů a po usazení na oběžné dráze ve výšce 75 km došlo k přesunu části posádky do výsadkové lodi Hopper. Po oddělení Hopper upravil sklon dráhy vůči rovníku, aby mohl přistát ve vybrané lokaci. Poté přišlo na řadu brždění a velmi pozvolné klesání. Nejdříve se otevřely brzdící padáky, potom hlavní a těsně nad zemí jsem zlehka přibrzdil motory. Hopper měkce dosedl na dno krásného kaňonu na západní polokouli Duny. Velitel lodi Bill Kerman vystoupil jako první, použil novou funkci a zabalil padáky pro jejich další použití.
Přistání na Duně je opravdu zážitek. Vždycky si k tomu pustím hudbu z Avatara a pořádně to osolím.

- Bill, Bob a Shelory krátce po přistání. Docela se mi líbí, jak proti nim ta loď vypadá monstrózně

To vypadá moc pěkně. To mě nenapadlo si u KSP pouštět hudbu.
Je pravda, že poslední dobou už nedělám moc reálné věci a většinou tak nějak blbnu. Nejdřív jsem si chtěl postavit SSTO raketu, ale nakonec z toho vzešel ten lander. Podobný už mám, a dokonce jsem s ním provedl úspěšnou misi. Jeho nevýhoda je, že zde není kabina, takže se kerbonauti drží na těch malých madlech. Pokud se nedá pozor, po cestě se poztrácí.

Wopat tak to je nádherná fotka. Absolútne úžasne si to odfotil a ešte k tomu tá konštrukcia landeru vyzerá nádherne.... No proste krása. Ja hlavne nerozumiem ako si dokázal vyvážiť celé plavidlo. Ja som to skúšal. Zo začiatku to ja šlo ale spálil som trochu palive a už sa točil. Je pravda že som to skúšal vo verzii 0.17 ale aj tak klobúk dolu.

Tak dnes jsem se po dlouhé předlouhé pauze vrátil ke KSP, jelikož bylo potřeba dostat Promethea i s jeho posádkou zpátky na Kerbin. Výsadkový modul Hopper se ukázal jako velice kvalitní, avšak bude jej možné využívat pouze pro lety na Mun, Minmus, Dunu a Ike. Možná by zmáknul i Dres. Dál se s ním už Prometheus bohužel nedostane, jelikož Hopper je docela těžký (cca 30 tun). Proto jsem vyvinul další dva landery, jak jsem dříve plánoval. Tentokrát jsou o poznání skromnější. Albert Einstein (jehož jméno se mi velice zalíbilo u ATV a tudíž jsem jej použil ) je střední (19 tun) lander pro dva. A nakonec malý, ale velice výkonný Clipper (10 tun), který je pouze pro jednoho člena posádky a je předurčen pro ty nejvzdálenější planety a měsíce. Na Tylo a Laythe si však netroufne žádný z těchto třech.
Jinak mise Promethea k Duně dopadla na výbornou a loď nyní krouží 1000 km nad Kerbinem a čeká na dotankování, střídání posádky a nový, lehčí lander. Další cíl? Dres nebo Vall.

- Albert Einstein


- Clipper