forum.kosmonautix.cz

Sonda Juno zachytila FM signál přicházející od jednoho z měsíců. Juno dokázala pozorovat rádiové emise pouze pět sekund, protože obíhala kolem Jupitera rychlostí 50 kilometrů za sekundu. Nejde však o žádný projev mimozemšťanů, ale zřejmě jde o jev známý jako dekametrická rádiová emise (netuším o co jde). Signál přišel od Ganymeda.
https://futurism.com/the-byte/nasa-sign ... uHEfpowNBk

Česky se tomu říká dekametrové vlny (název označuje délku vln) a u Jupitera a jeho měsíců jsou vysílány nabitými částicemi slunečního větru, které při vletu do jejich magnetických polí mění své trajektorie.
U Jupitera jsou dekametrové vlny pozorovány ze Země od 50. let, od 60. let (taky ze Země) u Io a u dalších měsíců (taky ze Země) od roku 2001 dále.
Zmiňovaná zpráva se snaží říct (dost neobratně, v tom odkazovaném článku to vlastně není uvedeno vůbec ), že sonda JUNO prolétla přímo zdrojem těchto vln u Ganymeda - ohonem jeho magnetosféry.
Myslím, že původní článek, z nějž se vychází, je tento: https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com ... 20GL090021

Hle! Velice zajímavé a nečekané..
Obří solární panely sondy Juno se ukázaly jako perfektní detektory meziplanetárního prachu a přinesly překvapivý objev:
Způsobuje Mars zodiakální světlo? | Serendipitous Juno Detections Shatter Ideas About Zodiacal Llight



Takhle to dopadá, když použijete sondu k něčemu, s čím jste původně vůbec nepočítali : )

Moc pěkný výsledek. Jenom se obávám, aby to nebyl výběrový efekt - přeci jen podobný výzkum by to chtělo provést aspoň od Merkuru k Marsu aby se ukázalo... co když to bude stejně nebo i víc husté blíž ke Slunci? A jak by se potom prach z Marsu v tak velkém množství dostal blíže ke Slunci. Věřím, že za původem mohou být klidně i srážky malých těles a komety. Bude to spíš mix, ale nevím, jak to dokázat.

Ve vnitřních oblastech Soustavy nějaké informace o prachu přinášejí sluneční sondy. STEREO (okolí Venuše), Helios (okolí Merkuru) a Parker Solar Probe (uvnitř dráhy Merkuru). A na souvislost prachu s kometami bylo poukazováno mimojiné díky Rosettě. Bylo by fajn dát všechna tahle data dohromady a vytvořit ucelenější obrázek. Jak píšeš, asi to nakonec bude mix různých zdrojů včetně třeba přísunu prachu mezihvězdného.

Každopádně, abychom zůstali u sondy Juno, tak to řešení s využitím solárních panelů a inženýrské kamery jako detektoru, je geniální. Juno a její tým jsou v tomhle obzvláště dobří - viz. využití startrackerů ke studiu jupiterových polárních září, prstenců či erupcí na Io. O „nevědecké“ Junocam ani nemluvě : )

slappy píše: ↑10.3.2021 15:06 Ve vnitřních oblastech Soustavy nějaké informace o prachu přinášejí sluneční sondy. STEREO (okolí Venuše), Helios (okolí Merkuru)

Heliosy už téměř 40 let žádné informace nepřinášejí.

Ano, ta odkazovaná studie je skutečně čtyřicet let stará. Nicméně nemáš úplně pravdu: Heliosy už sice dávno nedodávají nová data, ale nové informace se z těch starých vytahují dodnes. To přece není nic neobvyklého, že re-analýza starých dat pomocí moderních technik či ve světle aktuálních poznatků, přinese nové objevy: Helios spacecraft data revisited: Detection of cometary meteoroid trails by in-situ dust impacts (studie ze září 2020).

Abych omluvil off-topic, tak tady je koláž snímků od Junocam z 32. perijova : ) To je pohádka, že ta kamerka pořád funguje!

Najnovšie fotky mesiaca Ganymedes:

Tady je kompozitní obrázek od Kevina Gilla:

Takže nový obrázek na plochu. Sranda je, že nahrazuje obrázek z přistání Perseverance zpracovaný taky Kevinem Gillem.

A detail nejvýraznějšího kráteru Tros:


Perijove 34 | Junocam

To je nádhera... Moc mě baví ty propadlé centrální pahorky u komplexních kráterů. Jde vidět, že povrch je opravdu převážně z ledu, jinak by něco takového asi nevzniklo.