forum.kosmonautix.cz

JosVerstapen píše:

Edemski píše:Nevim, nevim, ale uvadet "silu" lana v Pa, kdyz neni znam prumer je dost zavadejici. BTW 100GPa je 10⁷ tun/m²

Edit: tady nejdou tagy a sem na mobilu, takze "na sedmou" a "na druhou"

To máš recht, ale já pouze interpretuji jakousi imaginární hodnotu, kterou oni uvádí ve výpočtech co by musel materiál obecně vydržet. A pokud se jedná o hodnotu pevnosti v tahu (či tlaku) tak je to v MPa (či SI Pa).
Oni k tomu došli z výpočtů přibližného délky lana, gravitačního zrychlení a dané odstředivé síly (rotace země) a taky hodnoty protizávaží jak je to popsané v tom článku...toto všechno má vliv na výslednou hodnotu.

Ano síla v tahu se uvádí na jednotku plochy... Pa= N/ m²
Ale pokud správně předpokládám, je jedno jaký je průměr lana, protože na každý z nich působí stejná síla v tahu, díky těmto vstupním veličinám. Tam je potřeba aby výsledná hodnota pevnosti lana byla větší než mezní pevnost materiálu,aby.
Pokud správně dedukuji.

To jo, ale když nemáš danou plochu/průměr, tak je to dost zavádějící. Vem si, že by to mělo plochu cm² (cca průměr 1,1cm), tak z 100GPa je jen 100tun na konci "lana"

Oops, 1000t, utekla mi nula

Když už se tu bavíme o realističnosti tohoto konceptu, tak mě vždycky zajímalo jak by byl řešen "strunový efekt". Totiž když Vám na kytaře praskne struna, její přepětí vymrští oba konce směrem k úchytům a přitom pobouchají všechno v okolí (ruce, ostatní struny). Šance, že by došlo k poškození ostatních lan a tedy praktickému snížení jejich nosnosti, mi přijde poměrně velká. A i kdyby to ostatní lana vydržela oba konce se začnou přibližovat k oběma koncům výtahu. Horní část, vinou Newtonova pohybového zákona, se posune až k orbitální stanici, kde ji může poškodit nebo vychýlit, a spodní začne padat do atmosféry směrem k pozemní stanici kam dopadne s příslušnou rychlostí vinou gravitačního zrychlení a téměř určitě poškodí vše ve svém okolí, tedy i závěsy a samotné části, lan. Byl by to takový planetární bič.

Četl jsem už několik popisů výtahu, ale nikde jsem nenarazil na nic co by se snažilo tomuto problému předejít. Ale určitě jsem nečetl všechny koncepty tak možná někde něco bylo.

Odpověď na možné problémy s přetržením lana dává článek, který tu nedávno linkoval JosVerstapen. Navíc by výtah měl být situován do oblastí Tichého oceánu daleko od lodních a leteckých tras.

Nedávno jsem na youtube viděl dokument Deep Space Disasters z History channel, který bych překřtil na Strašení kosmonautikou. Tam, kromě všech dalších rizik, bylo animováno i přetržení lana, které podle tvůrců poboří domy, auta, mosty a srazí letadla z oblohy.


Divím se, že se k takovému dokumentu propůjčil i známý vědec ‎Michio Kaku. V tom dokumentu byla všechna nebezpečí extrémně zveličována. Být podobný dokument o automobilismu, tak bych se bál sednout do auta. Kdyby se tvůrci místo strašení více soustředili na obsahovou správnost, udělali by líp. Takový kopanec jako:"Leonov vystoupil k první kosmické procházce z paluby svého Sojuzu..." by se v seriózním dokumentu objevit neměl.

Předejití problémům s přetržením pomocí samoopravných mechanismů uhlíkových trubiček se objevilo v článku na Osel.cz, který by měl být v tomto vlákně někde linkován.

Nedaří se mi dohledat jeden zajímavý článek, jež zmiňuje 2 věci, navážu na Tomase: kdyby se
nosné lano přetrhlo v horních orbitálních částech, díky kombinaci dostředivé, gravit. síly a rotace Země,
udělá to paseku téměř po celém obvodu rovníku. Důsledky by byly nedozírné.

Druhou věcí jsou extrémy počasí.

Gubarev píše:udělá to paseku téměř po celém obvodu rovníku. Důsledky by byly nedozírné.

Dobrá poznámka.

Osobně téměř vůbec nevěřím v realizaci výtahu na Zemi. Představuje to podle mne až příliš problémů, nejen co se týče pevnosti lana a rizika pro obyvatelstvo. Od vyhýbání se kosmickému smetí a satelitům prakticky na všech oběžných drahách, problémy se zachycením, nebo vynášením dostatečně stabilního protizávaží, atmosférická oxidace, až po teroristické riziko.
Spíš uvěřím v nějaký pokus ho realizovat na Měsíci, na druhou stranu nízká gravitace Měsíce ho až tak nevyžaduje, navíc umožňuje i efektivnější infrastrukturu (např. maglev).

Za ideální možnou aplikaci bych skoro považoval Mars a to s využitím měsíců Phobos nebo Deimos, které jsou poměrně blízko stacionární dráze Marsu, mají oba vázanou rotaci, nulovou excentricitu a malý sklon k rovníku. Spouštět takové lano z jednoho z měsíců do určité výšky v atmosféře Marsu by mohlo mít zajímavé využití podél celého rovníku.

Gubarev píše:...udělá to paseku téměř po celém obvodu rovníku. Důsledky by byly nedozírné.

Vida. A přesně o tomhle se píše v už několikrát zmiňovaném článku: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php ... ment=27002
V odstavci "Terorismus" popisuje přetržení lana a má přesně opačný názor než ty.

To je hodně zajímavé, takhle to vypadá mnohem reálněji, než se zdá, třeba se ho i dožijeme

Hledal jsem novější zmínku, a našel že měla být minulý rok měla být na tohle téma mezinárodní vědecká konference v americkém Seattlu, když bude mít někdo čas a bude umět líp anglicky, muže na to mrknout
http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika ... a-realita/

Další firma, která si věří na vybudování kosmického výtahu. Tentokrát ale na Měsíci. A prý se to dá zvládnout do osmi let. Blíže jsem zdroj ale nezkoumal, takže nevím.