Stránka 5 z 11

Re: Průzkum měsíce Europa

Napsal: 14.1.2016 15:18
od Andy
Něco je jí tam dostat a něco dalšího je jí tam taky zbrzdit a dostat na orbitu Europy/Jupiteru. Zpomalovat ingot olova o váze 6t bude asi větší oříšek, než 2t sondičku :-).

Re: Průzkum měsíce Europa

Napsal: 14.1.2016 15:43
od Lynx
Milanek píše:Nevím co je na tom k pobavení :-D prostě i docela sofistikovaná sonda bude vážit třeba 2 tuny a jestli tam SLS dokáže dostat 6 tun tak máme 4 tuny na špalek olova :-) , trochu to přeháním ale proč nevyužít tu nosnost na natolik robustní sondu která prostě přežije na oběžné dráze europy pár let bez omezeni
Do hry pak vstupují i finanční náklady versus vědecký efekt. Jestli by ta ohromná zátěž navíc byla zdůvodnitelná z hlediska financí. Už to vidím, jak se v NASA strhne bitka o stovky kilogramů nebo tun navíc a teď obhajuj svůj mohutný olověný sarkofág proti zájemcům třeba o nějaký subsatelit, penetrátor, impactor, případně další sondu, která by mohla být vypuštěna současně, ale zamířit někam úplně jinam.... to bys asi neuhádal :)

Re: Průzkum měsíce Europa

Napsal: 14.1.2016 16:38
od Malky
S tím bržděním je to jednoduché, prostě se ten špalek olova použije jako tepelný štít :D

Další věc k uvážení je spotřeba paliva, když sonda bude vážit mnohonásobně víc tak každý motorický manévr spotřebuje víc paliva, což zase zkrátí dobu života sondy, tak by se mohlo klidně stát že opatření které mělo prodloužit výdrž tu výdrž naopak zkrátí... (A přidání víc paliva ještě víc zvýší váhu... a je to začarovaný kruh.)

Asi se opravdu spíše vyplatí využít tu nosnost na napakování sondy přístroji aby za krátkou dobu získala víc informací, než aby dlouho přežila. Ono taky jde o to, že účelem tý sondy je získat hafo informací, a nám jako fanouškům by se možná líbilo kdyby kolem Jupitera kroužila deset let, ale pokud by to znamenalo navýšení ceny a ne tak znatelné navýšení získaných údajů, tak se to prostě nevyplatí.

Re: Průzkum měsíce Europa

Napsal: 18.5.2016 12:31
od Dugi
Jiří Hošek na kosmo.cz napsal:
Sněmovní návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2017 obsahuje na misi k Europě částku 260 mil. USD. Jako nosič předpokládá SLS, přičemž mise může být rozdělena do dvou startů: orbiter nejpozději v roce 2022, lander nejpozději v roce 2024. viz str. 59 a 60:
http://appropriations.house.gov/uploade ... edraft.pdf

Re: Průzkum měsíce Europa

Napsal: 6.2.2017 13:31
od Dugi
Tohle vlákno jsem se rozhodl přejmenovat z „Průzkum měsíce Europa“ na „Europa Multiple-Flyby Mission“, což je název, který se u této mise začíná používat. A ještě jedna vizualizace.


Re: Průzkum měsíce Europa

Napsal: 10.3.2017 20:36
od Dugi
Dugi píše:Tohle vlákno jsem se rozhodl přejmenovat z „Průzkum měsíce Europa“ na „Europa Multiple-Flyby Mission“, což je název, který se u této mise začíná používat.
Měsíc utekl a já vlákno znovu přejmenovávám. Tentokrát asi už definitivně. NASA Totiž oficiálně oznámila, že projekt dostane jméno Europa Clipper.

Re: Europa Clipper

Napsal: 17.3.2017 13:52
od marekS
Projekt sa ruší . :facepalm:

Návrh rozpočtu pro NASA ruší přistání na Europě i misi ARM
Včera byl zveřejněn návrh rozpočtu pro agenturu NASA, který moc nepotěší příznivce průzkumu měsíce Europa, na němž se měly hledat známky života.zdroj: http://www.svethardware.cz/navrh-rozpoc ... -arm/44107

Re: Europa Clipper

Napsal: 17.3.2017 13:56
od Dugi
Pozor, je to jinak. Europa Clipper, což je orbiter kolem Jupitera se neruší! NASA jen nedostane peníze na lander, který mohl být součástí této mise, ale už dříve se spekulovalo o tom, že by měl letět spíše na samostatné misi nejméně o dva roky později. To, že na něj NASA nedostane peníze teď ještě neznamená, že k tomu nedojde v budoucnu.

Re: Europa Clipper

Napsal: 23.5.2018 11:11
od Dugi
Europa Clipper poletí na raketě SLS. Díky tomu bude možné využít přímou přeletovou dráhu bez nutnosti gravitačních manévrů.
Zdroj

Re: Europa Clipper

Napsal: 6.11.2018 22:41
od Geo
Něco přímo o Europě: " Z porovnání sublimace a jiných způsobů eroze ledu na povrchu Jupiterova měsíce Europa vyplývá, že rovníková oblast ( do 23°europisné šířky ) může být pokryta až 15 metrů vysokými ledovými hroty a čepelemi podobným těm které v menším měřítku známe z chladných a suchých oblastí And. "
Hoblay D.E.J. et al. Nat.Geosci. DOI: 10.1038/s41561-018-0235-0
Česky - Vesmír 11-2018, strana 619