forum.kosmonautix.cz

Malky také souhlasím s tím že obrana lidského druhu před vyhynutím spočívá mimo jiné v kolonizaci kosmu.Ale není to to co by v blízké budoucnosti zaplatilo kolonii na marsu.A martanská kolonie (plně sobjestačná).Je zárukou bezpečí pouze u přírodních katastrof.V případě globálního nukleárního konfliktu v době soběstačné kolonie by její potenciál jako bezpečné oázy byl rozpoznán politickými špičkami a místo X procent atomových bunkrů by vznikli papalášské záchranné kapsle s cílem.Martanská kolonie.Následně by vznikli řízené střeli s cílem Martanská kolonie.Co se týká našeho šíleného vražedného konání musí být upraveno odzbrojovacími smlouvami.A změnou našeho chování jinak náš vražedný potenciál pouze rozšíříme dále do vesmíru!Jako principiálně nejlepší ochrana před vyhynutím z důvodů přírodních katastrof s tebou naprosto souhlasím.Bohužel vzhledem k tomu že na tento záměr bychom hledali sponzory velice těžce irelevantní

Díky za vaše názory (a odkazy na obrázky).

Z diskuse mi zatím jako nejpádnější důvod pro kolonizaci také připadá "zálohování civilizace". Pořád mi ale není jasné, kdo by to měl financovat a kolik peněz má smysl tomu věnovat. Osobně se domnívám, že "zálohování civilizace" se rozeběhne, až to bude výrazně naléhavější, nebo až to bude výrazně levnější. Možná ta doba není moc daleko. Uvidíme.

Díky i za prozkoumání řady dalších možných důvodů pro "kolonizaci". Podobně jako vombat vidím většinu těch dalších důvodů jako "slabých" (u nichž náklady převyšují přínosy, prostě jsou "v mínusu"). I těžba surovin (v kosmu pro Zemi) mi teď vychází ztrátová. Nic dalšího mne zatím nenapadá.

Pravděpodobnost nalezení života na Marsu považuji za mizivou, takže k cizímu životu na Marsu v tuto chvíli nepřihlížím. Řekl bych že lidé mohou na Marsu dělat cokoliv, co (společně) uznají za vhodné (v rámci OSN nebo z pohledu USA).

Myšlenka uměle (symbioticky) pomoci případnému "živořícímu" životu na Marsu je zajímavá, ale obávám se, že nedokážeme domyslet všechny možné důsledky, takže naše dobře míněná "pomoc" se nakonec může ukázat jako "smrtelná". Prostě bych se do toho nepouštěl.

Mělo by smysl spojit "kolonizaci" se "základním výzkumem"? Tedy něco v tom smyslu že "když už na Mars poletíme ho osobně zkoumat, tak tam rovnou zahájíme i kolonizaci, abychom ten průzkum zefektivnili"? Nebo naopak "tím že budeme kolonizovat Mars, tak ho i důkladně vědecky prozkoumáme"? Možná by to dokázalo spojit veřejné i soukromé finance a tím získat více zdrojů na nutnou počáteční investici. Nevím, nadhazuji to tu jen jako možnost, nebo spíš další spekulaci.

Tak a nyní po mém nevhodném zacházení se vzorky života z marsu.(sss-sss Mám tu zelenou vodičku z Marsu!Natřete se a narostou vám zas vlasy!A depilují chlupy na zádech!Jo levně!..Za týden..Cože chapadla na hlavě?..Pučí mu křídla...Pánko strážmistr už to nikdy neudělám!!)Se můžu rozepsat o avizovaném. Ekonomika vzniku asteroidních kolonií. Ke vzniku kolonií na asteroidech mohou vést stejné teoretické důvody jako ke vzniku kolonie na marsu.Vzhledem k praktickému rozdílu mezi marsem a asteroidy.Bude také rozdílný mechanismus vzniku kolonie. 1Důlní kolonie.Těžba surovin se musí vyplatit.(A ekonomicky B vojensky C politicky)Těžba plutonia a řešení nezaměstnanosti u asteroidů odpadá.Zůstává ekonomický důvod.Takže doposud i když máme technologii abychom zahájili těžbu na asteroidech.Se tak nestalo.Protože jsme neobjevili nic co by šlo těžit se ziskem.Asteroidy jsou ale nepříliš probádaným územím.Rozhodně nás čeká mnoho překvapivých objevů.(jako všude ve vesmíru)Zkusme teoreticky předpovědět co se stane když objevíme"zlatý asteroid"Nemusí být vůbec zlatý(platina diamanty) stačí když tam bude něco co když dopravíme na zemi a prodáme tak zisk převýší náklady.čím větší zisk tím víc organizací se začne těžbou zabývat.Takže zítra je hlavní zprávou na Nově objev "zlatého asteroidu".1NASA a ESA 2 Soukromé firmy 3 Roskosmos 4 CNSA Začnou soutěžit uzavírat spojenectví atd.Za účelem prvního výnosného podniku v kosmu v historii.(Mám na mysli přímí zisk)Velice rychle začne na osamělých oběžných drahách nebo u ISS stavba důlních lodí.Jestliže bude naleziště dostatečně výnosné nezvítězí jen ten co první odstartuje.Na své si příjdou všichni.Takže konstrukce důlních lodí bude v principu u všech stejná.1Co možná největší obytně-nákladní modul(Moduli).2Motorové bloky dle nabídky co kdo má k dispozici a nejlépe poslouží danému účelu.3 Těžební modul.Při odletu k cíli bodou mít nepočetné posádky důlních lodí k dispozici rekordní obytný prostor.Velké prázdné prostory.Kosmonauti je nevyužijí k relaxaci.Deně budou trénovat téměř ve vojenském drilu operace u asteroidu.Pak se ukáže jestli platí.Těžko na cvičišti lehce na bojišti.Důlní lodě přistávají u asteroidu.Konstruktéři důlních modulů s napětím sledují jak se jejich řešení osvědčí v praxi.řídící střediska navrhují improvizovaná řešení vzniklých problémů.A hlavně plní se obytně nákladní moduly.Po usilovné práci následuje start k zemi.Posádky důlních lodí mají k dispozici rekordně malí obytný prostor.Jsou ale motivováni ziskem stejně jako celá mise takže jim to příliš nevadí.Lodě se úspěšně vrací zpět na oběžnou dráhu země.Následuje přeprava cenného nákladu na zemi.Opět každý používá co má k dispozici.Nakonec se vrátí i kosmonauti.Možná ne všichni.Někteří zůstanou v obytně-nákladních modulech a budou čekat na připojení motorových bloků a zopakují si výnosnou romanticko-dobrodružnou cestu.Ta organizace která bude mít nejúspěšnější technologicko- ekonomické řešení této mise paradoxně odstartuje zpět jako poslední.K asteroidu totiž vyšle stálou důlní základnu kde budou pracovat osádky na dolování, separaci, čištění cenného nákladu který budou nakládat do automatických nákladních lodí.A tak vznikne první asteroidní základna.Vznik asteroidní základny a poté kolonie je tedy podmíněn nálezem výnosného asteroidního naleziště.Bez této okolnosti jsem ke vzniku asteroidní kolonie značně skeptický.Při svých úvahách ale budu vycházet z optimistického předpokladu nalezení "zlatých"asteroidů.Příště snad proberu další fázi evoluce důlní základny a to Průzkumně- průmysloví asteroidní komplex.

Organizace která bude v první fázi těžby nejúspěšnější vytvoří první asteroidní základnu

Rozrostlá těžební základna očekává automatické nákladní lodi

Nechci být hnidopich, ale tohle už s teraformací Marsu moc nesouvisí a jde vkládat i více obrázků do jednoho příspěvku - nemusíš to rozdělovat obrázek/příspěvek.

Možná by se vlákno mohlo přejmenovat na něco jako "Budoucnost kosmických letů" nebo rozdělit na víc

K těžbě z asteroidů... I když příliš nepochybuju že k ní jednou dojde, a možná i velmi brzo, nejsem si tak jistý tím, že potřebnou technologii "máme po ruce" (na rozdíl od technologie potřebné ke kolonizaci Marsu) - těžba v prostředí asteroidů se bude hodně lišit od pozemské těžby (na Zemi se mimo jiné k těžebním operacím běžně využívají kvanta vody, a taky gravitace, a taky spousta vzduchu... ) - to není z mé hlavy, já toho o těžbě na Zemi zas tak moc nevím, ale četl jsem to v rozhovoru s nějakým odborníkem. Takže v první řadě je třeba vytvořit technologii pro těžbu.
Pak, hodně záleží na tom, kde se asteroid najde, z počátku to bude důležitější faktor než koncentrace "zlata" (myšleno cokoliv, co chceme těžit). 20% NEO bude docela určitě mít větší hodnotu než 100% TNO, přinejmenším v tomto století.
Dále to závisí na budoucím vývoji - v současnosti je možné, že i kdybychom objevili asteroid z toho nejdražšího kovu, sedící na oběžné dráze Země, tak se to nevyplatí, ze dvou důvodů - neekonomičnost dopravy na LEO (tedy - potřebujeme lacinější nosiče, ne nutně znovupoužitelný, i když to je evidentně nejjednodušší cesta k násobnému snížení ceny) a za druhé v současnosti prakticky vše, co potřebujeme, máme na Zemi. Nicméně důležité suroviny rychle docházejí, a těžba asteroidů se může brzy vyplatit ne pro nízkou cenu kosmických zdrojů, ale pro vysokou cenu těch pozemských.
A poslední poznámka, jen pro záznam, je možné, podle mnohých pravděpodobné, že se dříve začnou materiály z asteroidů využívat přímo ve vesmíru, než se vyplatí dovážet je na Zemi. V tom případě by šlo především o vodu, případně samotnou masu asteroidů (radiační/tepelný štít).

Omlouvám se,ale i když píšu pouhý text a dám odeslat vrátí mě to na přihlašovací stránku.Takže si musím nejdřív zkopírovat text,odeslat,přihlásit se.vložit text,někdy i víckrát . Obrázky... jsem rád že je tam vůbec dostanu.Nevím v čem je problém.A opravdu by se nevyplatilo při objevu zlatého asteroidu kde zlato tvoří větší část objemu.(např stejný poměr jako mají železné meteority představující 6%meteoritů)Provést to o čem jsem psal?Zas tak drahé kosmické lety nejsou ne?

Pokud jde o ekonomičnost těžby asteroidů tak k tomu se lze asi nejlépe odvolat na plány Planetary Resources. Těžbu vzácných prvků (a to rozhodně nemluvím o něčem tak běžném jako je zlato) lze přirovnat k historickému obchodu s kořením. Ono to pro strojírenský průmysl je něco podobného. Používají se v minimálním množství a jejich přítomnost zásadně mění vlastnosti naších slitin, ať už jako legující prvky jako jako povrchová úprava. Ani není nutní znát konkrétní prvky, protože pokud se odtud přiveze něco co na Zemi buď není nebo je velmi obtížně získatelné tak to samozřejmě neumíme využívat, ale takovou situaci umíme řešit, je vysoce pravděpodobně, že se najdou aplikace které si teď neumíme ani představit. Teprve pak takové suroviny získají svou cenu. Ano je to běh na dlouho trať, ale Planetary Resources má finanční zázemí a rozbíhá se pomalu, s rozvahou jak se běžce dlouhých tratí sluší a patří.
Ty problémy s těžbou jsou skutečně reálné, hlavně separace hlušiny a ostatních zájmových prvků. Ale gravitaci si lze vytvořit v odstředivce, vzduch může ve fukaru cirkulovat, voda jakbysmet. Potom v případě kovových asteroidů je jejich materiál snadno použitelný minimálně na stavbu dalších zařízení na místě, 3D tisk k tomu přímo vybízí. Je jasné, že i tak čím levnější cesta na LEO a zpět tím lépe, ale není to tak nezbytná podmínka. Navíc, už dřív jsem četl úvahy, že nám nic nebrání posílat dolů surové šutry rovnou. Jediné co se jim stane je, že se cestou trošku otaví, pokud cena odtaveného materiálu nepřesáhne cenu nějakého dopravního kontejneru tak je to OK a je vyřešena cesta jedním směrem.

http://www.planetaryresources.com/#home-team

Pravda, to jsem ještě chtěl zmínit Není nutné posílat lidi k asteroidům, můžeme asteroidy posílat k lidem

I když myslím, že posílat je rovnou na Zemi neprojde, i když si budou odborníci jistí svojí přesností, lidi se budou bát... Ale možnost dopravit asteroid do cislunárního prostoru není nereálná, zvlášť když se jako palivo dá použít hmota samotného asteroidu.
Myslím, že v současnosti jsou lety do kosmu přeci jen příliš drahé - hlavně tu jde ale o ten poměr ceny kosmických zdrojů a pozemních. A jak jsem řekl, myslím že to číslo se ve velmi blízké budoucnosti bude hodně měnit, protože se budou měnit čísla na obou stranách lomítka (opět - stoupající cena pozemních zdrojů, klesající cena kosmické infrastruktury).

Ty problémy spojené s těžbou se určitě dají vyřešit, ale existují, a jsou, v této chvíli, jedním z důvodů proč se do toho nikdo nepustil naplno. A opět, klesající cena dopravy na LEO může pomoci řešit tyto problémy - třeba tím, že k jejich řešení bude potřeba hardware navíc a tak by se těžba nevyplatila při vyšší sazbě za kg na LEO, ale s klesající cenou se vyplatí. Nejde jen o to ty problémy vyřešit takovým způsobem, aby si to mohla dovolit použít NASA při jediné flagship misi. Jde o to vyřešit je ekonomicky, a to je zásadní překážka sama o sobě.

Co se týče odhlašování při vkládání příspěvku - taky se mi to stalo, obzvlášť když píšu delší koment (svůj první koment v tomto vlákně jsem psal dvakrát - ugh).