Re: Uhádněte, co je na obrázku
Napsal: 27.8.2013 1:01
Samozřejmě!
Je to měsíc Proteus vyfocený Voyagerem 2 25. srpna 1989. Voyager 2 používal ještě vidikonové kamery, které trpí výraznějším geometrickým zkreslením obrazu, proto ty černé body ("reseau marks"), které umožnily toto zkreslení zjistit a pomocí počítače odstranit. Vidikony měly také nižší citlivost než CCD, což komplikovalo snímkování objektů tak daleko od Slunce. U Neptunu je 900× nižší osvětlení než u Země a fotografovaný Proteus je velmi tmavý (skoro jako uhlí).
Bohužel tým řídící fotografování neměl přesné údaje o tom, jak tmavý Proteus je a nastavil expoziční dobu na příliš krátkou dobu 1,92s. Díky tomu má výsledek velmi nízký poměr signálu k šumu a patří k velmi obtížně zpracovávatelným snímkům. I tak se ale týmu Voyageru podařil husarský kousek a ukázali, že po letech dovedli své ovládání sondy až k hranicím dokonalosti. Jestliže u Jupiteru stačily expoziční doby okolo desetiny sekundy a při delších expozicích došlo většinou k rozmáznutí, u Uranu a Neptunu zvládli pořizovat ostré snímky s 10× delší exp. dobou a to i při porouchané robotické plošině, na níž byly kamery umístěny.
Petře, máš slovo!
Je to měsíc Proteus vyfocený Voyagerem 2 25. srpna 1989. Voyager 2 používal ještě vidikonové kamery, které trpí výraznějším geometrickým zkreslením obrazu, proto ty černé body ("reseau marks"), které umožnily toto zkreslení zjistit a pomocí počítače odstranit. Vidikony měly také nižší citlivost než CCD, což komplikovalo snímkování objektů tak daleko od Slunce. U Neptunu je 900× nižší osvětlení než u Země a fotografovaný Proteus je velmi tmavý (skoro jako uhlí).
Bohužel tým řídící fotografování neměl přesné údaje o tom, jak tmavý Proteus je a nastavil expoziční dobu na příliš krátkou dobu 1,92s. Díky tomu má výsledek velmi nízký poměr signálu k šumu a patří k velmi obtížně zpracovávatelným snímkům. I tak se ale týmu Voyageru podařil husarský kousek a ukázali, že po letech dovedli své ovládání sondy až k hranicím dokonalosti. Jestliže u Jupiteru stačily expoziční doby okolo desetiny sekundy a při delších expozicích došlo většinou k rozmáznutí, u Uranu a Neptunu zvládli pořizovat ostré snímky s 10× delší exp. dobou a to i při porouchané robotické plošině, na níž byly kamery umístěny.
Petře, máš slovo!