forum.kosmonautix.cz

Dnes jsem tak v práci přemýšlel o tom pásu tmavých oblastí kolem rovníku. Začalo to tím, že jsem si tak nějak z hlavy zkoušel představit jak by vypadala soustava Země - Měsíc ve stejném poměru jako Pluto - Charon.
Nechce se mi to počítat přesně, tak ty údaje berte s rezervou.
Jestli jsem dobře počítal, tak by náš Měsíc musel mít cca. 2x větší průměr a musel by obíhat 5-6x blíže Zemi.
Dokážete si představit ty přílivy a odlivy ??? To by muselo být brutální, možná by to vedlo i ke zvýšené sopečné činnosti, turbulencím atmosféry a podobným lahůdkám.
Co když jsou ty skvrny nějakým projevem slapových sil takto těsné hmotné soustavy ?

Podle mě budou slapové síly prakticky nulové, protože oběžná doba Charonu je stejná s peridou otáčení Pluta, a jeho oběžná dráha má minimální excentritu a sklon k rovníku Pluta.

No byly by, ale až po ustanovení té vázané rotace. Do té doby by to byl pořádný cirkus.

rexino píše:Séria príkazov s plánom blízkeho preletu, bola v dnešných popoludňajších hodinách odoslaná sonde.

Každý den už probíhá astrometrie, ještě nás čeká několik jemných směrových manévrů.
Když se nezrasí IMU, všechno by mělo proběhnout v klidu, pač maj pořád zpětnou kontrolu.
Spolu se zpřesňováním dráhy ještě mají poslední možnost v těchto týdnech změnit časování
sekvencí příkazů - a tohle pořád nechávají otevřené, právě z důvodu neustálých zpřesňování
polohy vůči pozadí (mjnm. paralaxa). Samotné sekvence povelů už jsou z důvodu bezpečnosti
uzavřené. (Poslední věta není ještě nikde ofiko potvrzená, ale je pochopitelné, že se toho bojí)

Kenny007
Při celkové hmotnosti systému (a váz.rotace) bych tohle asi neřešil.

No však nějaké parametry jako časování a orientace jistě ještě užijí upřesnění, aby z toho nevylezly třeba pohybem rozmázlé šmouhy, to dá rozum. Pozici těles vůči sondě a vektory jejich rychlosti na nebeské sféře je třeba znát velmi přesně.

Jedou každej den...Už maj přepsaný šichty.

Ze Spaceflight Insideru: http://www.spaceflightinsider.com/missi ... closes-in/

Ta řada fleků dole vypadá opravdu zajímavě.

Kolik procent povrchu uvidíme, když vše dobře dopadne? Budeme znát jen polovinu povrchu Pluta? A kdy myslíte, že se na něj lidé znovu podívají? Za 250 let? A škoda, že se neplánje mise typu Cassini k Uranu a Neptunu. Ale tam by taková sonda dorazila asi za řádově 20 let nebo více po vyslání (aby neproletěla ale mohla zůstat na orbitě). Myslíte, že by byla reálná a k něčemu dobré, kdyby byla konstrukce sondy NH taková, že by šlo oddělit drobnější jednodušší modul, nebo dva (udělat takový vláček), pár týdnů před průletem a do té doby je trochu zpomalit a nasměrovat letět fotit na jiná místa systému?