forum.kosmonautix.cz

Jardax píše:Prvni let raketoplanu mel na palube vystrelovaci sedadla a tam by to fungovalo. Jelikoz slo o zkusebni let, kde byla nutna lidska posadka, jinak to neslo. Dal potom uz nebyla sance na zachranu pri startu, protoze to proste neni realne. Nejde to. Takze bud startovat s rizikem, nebo vubec.
U Gagrina to bylo jinak, tam byla katapultaz nezbytnost, protoze neumeli zajistit dostatecne mekke pristani celeho modulu. Tak astronauta vystrelili ven, jak ze stihacky.

V Kosmickom šatníku (už neviem, ktorý diel), sa písalo, že piloti pri prvých letov shuttla nemali dobrý pocit zo záchranných systémov, lebo pri katapultáži počas štartu by ich asi spálili motory SRB.

Pri Gagarinovi som zase myslela katapultáž pred štartom alebo v prvých sekundách. Tam by mal primalú výšku na otvorenie padáku, a tak vraj boli okolo kozmodrómu akési záchytné siete. V dvoch nezávislých zdrojoch som však čítala, že dopad do nich by neprežil v zdraví.

Adhara píše: K rozpadu raketoplánu píšem o komentár vyššie. Môže sa rozpadnúť aj pri štarte, veď šlo o to zabrániť opakovaniu situácie z Challengera - alebo nie?

No, dostáváme se do zacyklené diskuse o ničem. Takže, prosím, pokud to má vůbec cenu tu něco rozebírat, tak napiš, kdy by ty skafandry mohly být použity pro nějakou záchranu. Při startu a havárii při startu tedy určitě ne, na oběžné dráze také ne, při průchodu atmosférou také ne. Takže zůstává jen ta možnost, která byla zvolena, a to je para výskok z kabiny za daných podmínek. Jinde záchrana mimo prostor raketoplánu neexistuje. A to celkem v žádném typu skafandru. To víme ale všichni od začátku a jen netuším, kam ten problém stále směřuješ.

Jardax - ano, sedeli na vystrelovacích sedačkách.
Len si treba trošku viac pozrieť, čo to bolo za sedačky a aký mali výkon. V druhom kroku sa dozvieš, že to boli sedačky Lockheed SR-1 používané na SR-71 Blackbird. Ale stále nič o výkonoch. Až keď sa ponoríš hlbšie, dozvieš sa, že SR-1 je upravená a premenovaná sedačka Lockheed C-2 používaná na "slávnom" výrobcovi vdov Lockheed F-104 Starfighter. Nemci po niekoľkých mrtvych prešli na svojich licenčných F-104 na sedačky Martin Baker Mk.7...

Horná medza použiteľnosti bola definovaná ako výška cca 80k (tisíc feet ~ 24,4km), kedy sa plameň SRB "roztiahol" v prostredí s nízkym tlakom natoľko, že sedačka zostala príliš blízko a prelietala plameňom. Označovali to ako "Negative seat" zonu. Samozrejme sa predpokladalo, že motory SSME vypnú a nedôjde k výbuchu ET.

milantos píše: No, dostáváme se do zacyklené diskuse o ničem. Takže, prosím, pokud to má vůbec cenu tu něco rozebírat, tak napiš, kdy by ty skafandry mohly být použity pro nějakou záchranu. Při startu a havárii při startu tedy určitě ne, na oběžné dráze také ne, při průchodu atmosférou také ne. Takže zůstává jen ta možnost, která byla zvolena, a to je para výskok z kabiny za daných podmínek. Jinde záchrana mimo prostor raketoplánu neexistuje. A to celkem v žádném typu skafandru. To víme ale všichni od začátku a jen netuším, kam ten problém stále směřuješ.

Tie skafandre nepotrebujem do románu na záchranu posádky, potrebovala som si len overiť niečo s komunikáciou medzi nimi.

Trochu som ale odbočila z dôvodu, že medzi tým, čo som o tých skafandroch čítala ja a tým, čo tvrdíš(te) je rozpor, ktorý som si chcela ujasniť. Nech sa niečo nové naučím. Nenapísal si, prečo pri štarte nie. Ale v prípade, že pri štarte naozaj nie, nevidím dôvod, prečo NASA nakopla do ich vývoja práve katastrofa Challengera.

Při havárii při startu byla jediná možnost odpojit raketoplán a nouzově přistát. ( samozřejmě, za předpokladu, že zůstane raketoplán nepoškozen a ovladatelný. Ale těch omezení tak bylo daleko více a možnosti jak lze vlastní raketoplán zachraňovat byly publikovány). Pak může přistát celý klasicky, a nebo tedy použít ten popsaný
padákový výsadek a vlastní raketoplán ponechat osudu. A v ostatních případech není způsob, jak letící stroj opustit rychle do bezpečné vzdálenosti. A důvod ? jak lze vyskočit z letící a havarující rakety ? To snad ani nemůže být považováno za otázku

milantos píše: A v ostatních případech není způsob, jak letící stroj opustit rychle do bezpečné vzdálenosti. A důvod ? jak lze vyskočit z letící a havarující rakety ? To snad ani nemůže být považováno za otázku

Už zase raz odkazujem na ten Challenger. Zostava sa rozpadla, motory SSME zničené,aj všetky ostatné motory orbitera, motory SRB odleteli. Kabína s posádkou, i keď dehermetizovaná, zostala vcelku. Stále sa nedá vyskočiť? Aspoň vo fáze, keď sa kabína pohybuje pomaly (keď zotrvačnosťou ešte stúpa, ale gravitácia začína prevažovať)?

(Aby zase nedošlo k nedorozumeniu, tak zdôrazňujem, že sa nebavíme o reálnom prípade Challengera, kde posádka nemala skafandre, ale o raketopláne, ktorému by sa stalo to isté, čo Challengeru.)

To už jsme ale jen ve spekulacích. Proto ta opatření, která byla zavedena po havárii. Pokud by havárie i příště probíhala takhle přesně (to je hodně spekupace, ne ? ) , došlo by k rozpárání raketoplánu tak, aby zůstala jen kabina a to vcelku, nedošlo k rotaci kabiny - resp toho zbytku a bylo v silách posádky se dopracovat ke dveřím, a nenastaly deformace kabiny takové, aby vůbec šly dveře otevřít a bylo to v silách posádky bez dalších podpůrných systémů odblokovat dveře a otevřít, pak lze spekulovat, že by tohle mohl někdo z posádky opravdu náhodou přežít.Ale je tam moc těch podmínek, které musejí být splněny a záleží jen a jen na náhodě, budou-li 100% splněny. Ale považuji to za sci-fi a nevěřím tomu.

Adhara píše:

milantos píše: A v ostatních případech není způsob, jak letící stroj opustit rychle do bezpečné vzdálenosti. A důvod ? jak lze vyskočit z letící a havarující rakety ? To snad ani nemůže být považováno za otázku

Už zase raz odkazujem na ten Challenger. Zostava sa rozpadla, motory SSME zničené,aj všetky ostatné motory orbitera, motory SRB odleteli. Kabína s posádkou, i keď dehermetizovaná, zostala vcelku. Stále sa nedá vyskočiť? Aspoň vo fáze, keď sa kabína pohybuje pomaly (keď zotrvačnosťou ešte stúpa, ale gravitácia začína prevažovať)?

(Aby zase nedošlo k nedorozumeniu, tak zdôrazňujem, že sa nebavíme o reálnom prípade Challengera, kde posádka nemala skafandre, ale o raketopláne, ktorému by sa stalo to isté, čo Challengeru.)

V té chvíli, kterou popisuješ, byli 80 km vysoko, což je podstatně výš, než kdy kdo skočil

při takovéhle výšce skoku vstupuješ do atmosféry výrazně nadzvukovou rychlostí, nic moc

petrsida píše: V té chvíli, kterou popisuješ, byli 80 km vysoko, což je podstatně výš, než kdy kdo skočil
při takovéhle výšce skoku vstupuješ do atmosféry výrazně nadzvukovou rychlostí, nic moc

To asi nebude správná hodnota. K havárii došlo zhruba ve výšce zhruba 15km při rychlosti kolem 2 Mach

petrsida píše:V té chvíli, kterou popisuješ, byli 80 km vysoko, což je podstatně výš, než kdy kdo skočil

při takovéhle výšce skoku vstupuješ do atmosféry výrazně nadzvukovou rychlostí, nic moc

To asi píšeš o Columbii, ale tady je řeč o Challengeru.