forum.kosmonautix.cz

Mise 18. října úspěšně prošla kritickým zhodnocením návrhu. Nyní může začít vývoj samotných systémů.

Koncem roku , přesněji 29.prosince proběhl další ze zákrytů cílů mise Lucy tentokrát asteroidu D-typu Leucus. Tento rok bude od cca 10 září do konce roku pozorováno devět dalších zákrytů různých cílových objektů. Pokud jsou pozorování naplánována po celé šířce pásu zákrytu na Zemi je možné velice zpřesnit paramertry asteroidů či trojánů.
34 km asteroid Leucus je unikátní svou pomalou rotací 466 hodin ! Tedy více než 19 dnů ...

https://lucy.swri.edu/occultations.html

Na videu krásně vidět, jak Leucus na chvilku zmizí a zase se objeví, nic zázračného jen je to krásné, jak to dělá s dcerou, pro misi co tam dorazí za více než 8 let !

Misia Lucy:

Tak nám u Lucy přibyl další cíl !
U největšího z uhlíkatých trojánských asteroidů ( průměr 64 km) 3548 Eurybates Hubbleův dalekohled v září 2018 zaznamenal satelit,cca 1km v průměru, zde se asi o " měsíci" mluvit nedá , kroužící okolo největšího ze známé rodiny čítající nyní 219 členů, objevených a identifikovaných jako rodina po jedné kolizi, českými astronomy Jakubem Rozehnalem a Miroslavem Brožem. Z Hubbleových dat byl satelit identifikován v listopadu 2019, tým Lucy si bleskurychle zažádal o další sledování, dostal tři, a až třetí sledování v lednu 2020 bylo úspěšné a satelit potvrdilo.

https://www.nasa.gov/feature/nasa-s-luc ... -satellite

Satelit Eurybatu z potvrzovacího sledování 9.1.2020

Ten Eurybatův měsíček dostal jméno Queta podle mexické běžkyně-překážkářky a první ženy, která zapálila olympijský oheň..

A tady je krasavice, na jejíž cestu se těšíme: Sonda Lucy zavěšená na jeřábu ve výrobně Lockheed Martin:

NASA's Lucy Spacecraft Gets a Lift

Hal Levison dává přehled mise Lucy a aktuální stav příprav sondy:


Mě by zajímalo, jestli někdy alespoň třeba uvažovali o vybavení sondy návratovým pouzdrem s lapačem prachu á la Stardust. To by mohl být užitečný vzorek, jelikož sonda proletí Hlavním pásem asteroidů a kolem čtyř různých trojanů a pak se stejně tak jako tak vrací k Zemi kvůli gravitačnímu manévru. Tehdy by se mohlo pouzdro jen oddělit... Předpokládám, že vzhledem k Discovery class rozpočtu a poměrně rychlé implementaci by k zakomponování něčeho takového stejně nebyl čas ani prostředky.. Ale bylo by to pěkné : )

Ono to není tak jednoduché. Návratové pouzdro nestačí pouze oddělit. Ještě předtím je třeba navést sondu (i s ještě připevněným pouzdrem) na přesně definovanou kolizní dráhu se zemskou atmosférou. Po oddělení pouzdra buď může sonda sama zaniknout v atmosféře, nebo provést nějaký úhybný manévr.
Pokud je primární účel sondy návrat vzorků, a úhybný manévr se nepovede, tak - škoda, ale primární mise byla i tak splněna. Lucy ale má pokračovat po posledním průletu kolem Země ještě do druhého oblaku Trojanů. Takže navést ji na kolizní kurz s atmosférou Země, oddělit pouzdro a pak ji opět z tohoto kolizního kurzu vyvést, je zbytečné riziko, které by mohlo ohrozit zbytek mise.

Nehledě na to, že ten poslední průlet kolem Země plní roli dalšího gravitačního manévru, který je opět přesně napočítaný, aby pak sonda pokračovala, kam potřebují. A to se s namířením sondy do atmosféry a jejím následným odklonem vůbec nemusí slučovat.

I mise Lucy má silnou uměleckou součást:
Tady je o vítězích projektu Lucy in Space..


Věděli jste, že mise Lucy má kromě klasického loga i zvukové logo? > Lucy Soundscape
S tím souvisí i výzva k zasílání vlastních hudebních výtvorů využívajících tento motiv:





Komunikační anténa:


Cathy Olkin se rozplývá nad zážitkem z přihlížení výzdvihu Lucy z vakuové komory:

Na misi Lucy se těší i Tory Bruno:
Přiložený obrázek je pěkný přehled. Nechápu ale, co přesně znamená ten údaj High Energy. Co udává ta jednotka km²/s²? Proč jsou i ty kilometry na druhou?

Připojování platformy s přístroji k tělu sondy (únor 2021):


Video od Lockheed Martin se záběry na hardware sondy během jejího sestavování a testování:

slappy píše: 23.6.2021 0:54 Přiložený obrázek je pěkný přehled. Nechápu ale, co přesně znamená ten údaj High Energy. Co udává ta jednotka km²/s²? Proč jsou i ty kilometry na druhou?

C3 (v obrázku je C3 = 29 km²/s²) je tzv. charakteristická energie, která udává, o kolik má objekt víc celkové energie, než kolik je nutné k opuštění gravitačního vlivu hmotného tělesa.
(Je-li C3<0, zůstává objekt na uzavřené dráze, je-li C3 = 0, odlétá objekt po parabolické dráze, je-li C3>0, odlétá objekt po hyperbolické dráze a zároveň platí, že C3 = v_inf², kde v_inf je rychlost po odletu v nekonečnu).

C3 má rozměr rychlosti na druhou, je to vlastně energie podělená hmotností objektu.