Sorry, celý den v práci
Wopat to trefil, jde o to, že v 19. století se měřilo s úplně jinou chybou (a chybu u mechanického měření odhaduju na 0,1 až 0,2 sekundy a ejhle, kde jsou ti géniové), než dnes (u elektronického měření navázaného na EEG klidně můžeme jít na 0,001 s), ale jsou tam i další úlety
Takové poučení, pokud někde uvidíte humanitně zaměřený výzkum využívající nějaká fyzikální měření a nebudou u nich CHYBY měření, tak to rovnou hoďte do koše, velká část humanitních totiž nechápe, že když se něco změří, je třeba uvést také jak přesně se to změří (a srovnávacímu lingvistovi to nevysvětlíte, pro něj je matematický vzorec něco jako mimozemská šifra - a ještě k tomu sprostá)
Jinak sami vidíte, že to tak zlé není
S těmi studenty se to má následovně - obojí je extrém, správný počet by měl být někde mezi
v tom prvním případě je to málo, při příjimačkách hrozilo a běžně se dělo, že schopní lidi neprošli na nějaké kravině (dokonce jsem zažil, že se klučina, co se oborem už živil prostě nelíbil profesorovi ...)
současný stav taky není dobře, na obor může jít každý, tak třetina studium nikdy nedotáhne, reálně tak 10-20 lidí to dělá (pro víc ani místo není) a zbytek má titul a jde se živit něčím jiným, což je ale v konečném důsledku dobře, pokud dělají něco příbuzného, třeba úředníky, co o tom rozhodují, mají alespoň nějakou představu, ten zbytečný odpad je ale mrhání penězi (podezřívám ale stát, že je to cílené, aby nemuseli být na dávkách)
ideální stav by byla tak polovina (ovšem pozor, se stejnými penězi, jako dnes)
proč to tak je, je to odraz historie téhle země
za prvé, s krátkými přestávkami si od roku 1618 až do roku 1989 vybíjíme elitu, to se prostě nějak projevit musí, třeba JAR začala po 68 roce příjimat uprchlíky z Československa, ale pozor, pouze vysokoškoláky, výsledek: v JAR dnes žije komunita 4000 vysokoškolsky vzdělaných Čechů (a chudáci se musí dneska stydět za Krejčíře, ale to je jiná)
v roce 1990 jsme na tom byli s počtem vysokoškoláků velmi bídně (to odráží různé kádrování, obecně malý počet vysokoškolských míst pro studenty a zároveň i ony drsné příjimačky)
od té doby se nastoupil trend dohánění EU, vzniklo obří množství nových škol, aby to pro úředníky na ministerstvu školství bylo jednodušší, tak se upřednostnila kvantita na úkor kvality, aby to šlo (ten nárůst počtu ku dnešku je o deset procent!) vůbec zrealizovat, kvalita se začala řešit až teď (a kvalita výuky šla nutně dolů, dneska bakalářský titul je na úrovni maturity začátku 90. let - což ale není odraz hloupnutí, ale nastavení úrovně)
vemte si, že až do roku tuším 2009 byly vysoké školy financovány jenom podle množství studentů, dnes už (naštěstí) do toho začínají výrazně promlouvat vědecké výsledky
Prostě ať chceme nebo ne, žijeme ještě pořád v transformující se společnosti a bude ještě nějakou dobu trvat (odhaduju to celé na dvě až tři generace, pokud zase nepřijde nějaký drsný osmičkový rok)
Západní Evropa a USA na tom jsou jinak ale taky řeší problém, jak nastavit vysokoškolské vzdělání aby na jedné straně bylo co možná nejdostupnější a na druhé straně kvalitní
Aby se problém obecné úrovně inteligence dal vůbec nějak smysluplně popsat, museli byste se věnovat komplexní sociologii společnosti, úrovni vzdělání, školství, potřebám společnosti a financím a hlavně obecné úrovně poznání (ta nám od neolitu notně poskočila - v neolitu obsáhla většina lidí celé poznání tehdejší společnosti, v dnešní době toho není schopen nikdo, jsme hloupější?), trochu mě to komplexností připomíná modelování klimatu
napsat, že nejinteligentnější lidi byli v neolitu, kdy se naposled tvrdě uplatňovala genetická selekce, je kardinální bejkovina (už jenom proto, že: A: ty lidi neuměli číst, B: s tou genetickou selekcí to není pravda, neb jsme ji obešli takovými vynálezy, jako je štípaný kámen a oheň od 2 miliony let dřív), být skeptik, tak mě takový článek přesvědčí, že to s námi jde z kopce
