forum.kosmonautix.cz

Na fotce od MarkaS je v a u kráteru vidět opět bílá. Možná to ukazuje na skutečnost, že ledu je zde víc než bychom si představovali.
Bude jistě úžasné, až se třeba ukáže, že to je třeba bílý křemičitý písek, jako někde na pláži....
Ale nyní vážně. Nevite někdo, jestli už proběhlo nějaké měření, např. spektrometr či něco jiného, co by ukázalo směr, kudy se ubírat ohledně složení ohono záhadného materiálu bílé barvy? Děkuji za informaci tomu, či těm, kdo to ví.
E

Evžen111 : Zatím víme houbeles. Poslední update informace (kromě stránek NASA) ze včerejšího večera (kol. 22.h našeho času) od Pamely Gay. (na záznamu od 37. minuty).
https://www.youtube.com/watch?v=8AmX34OPWSM

A dnešní porce informací nejen o Ceres z Evropského planetologického kongresu v Nantes:
Tomáš Petrásek - TAJEMNÝ SVĚT TRPASLÍKŮ
Záhadné jasné skvrny (nejen) v kráteru Occator. Osamělá hora (zvaná též poetičtěji pyramida) nejasného původu. Proudy ledové lávy. To všechno jsou tajemstvím opředené útvary a jevy, zjištěné sondou Dawn na trpasličí planetě Ceres. Tento týden si o nich nejnovější výsledky své práce vyměňují účastníci Evropského planetologického kongresu ve francouzském Nantes.

Jasné skvrny
Nejočekávanější byly samozřejmě novinky týkající se jasných skvrn, a zejména těch v kráteru Occator. Stojí za to podotknout, že Occator svojí polohou odpovídá jednomu ze dvou míst, kde v roce 2014 pozoroval vodní páru Herschelův teleskop, a tudíž je to nejpravděpodobnější místo, kde bychom mohli nalézt stopy aktivity na Ceres. Mezi prezentujícími byla shoda v tom, že v případě skvrn nejde o námrazu vodního ledu ani oblak páry nad aktivním gejzírem. Planetologové se nyní opatrně kloní k hypotéze, že by mohlo jít o soli, možná vodou zanechané. Podle informací profesora Russella však není bližší spektrální identifikace solí nijak snadným úkolem, nevíme tedy, o jaké soli se jedná.
Zajímavé je, že kráter sám je nápadně hluboký, s abnormálně příkrými srázy, avšak leží ve vysoko položené oblasti Ceres. Je také mladý, s náznaky paprsků a tmavých vyvrženin v okolí. Zda to má nějakou spojitost s jeho výjimečností, je težké hádat. V případě světlé skvrny nejde jen o „skvrnu“, nýbrž o 750 m hlubokou propadlinu obklopenou mírně vyvýšeným valem, s 300 m vysokým dómem na dně (celý kráter Occator měří 92 km v průměru). Paul Schenk vyslovil domněnku, že by mohlo jít o místo, odkud vyvěrala (vyvěrá?) voda nebo pára natavená impaktem, ovšem zároveň zdůraznil, že v současné době je na podobné spekulace příliš brzy.
Podle podrobnější geologické analýzy Ralfa Jaumanna bylo celé dno kráteru přepracováno laločnatými toky materiálu pocházejícího z centrální oblasti. Tyto toky (spektrálně namodralé) se složením liší od stěn kráteru (spektrálně červené) a jsou také mladší. Tento badatel také přednesl pozoruhodnou hypotézu, že povrchové materiály v mladších oblastech Ceres se podobají chloristanům (perchlorátům) objeveným na Marsu. Tyto soli totiž mají namodralou barvu, jsou-li hydratované, a načervenalou, pokud jsou bezvodé, čímž by mohly vysvětlovat lokální rozdíly zbarvení. Samotné jasné skvrny by podle Jaumanna mohly obsahovat hydratované chloristany a sloučeniny čpavku. (Poznámka autora: toto tvrzení považuji za vysoce nepravděpodobné. Chloristany jsou vysoce oxidované, chemicky poněkud nestálé sloučeniny, které se v kosmu běžně nevyskytují. Podmínky, které je vytvářejí na Marsu, jsou podle všeho hodně odlišné od podmínek na Ceres. Se čpavkem nebo organickou hmotou poměrně dramaticky reagují. Chloristan amonný, který byl specificky zmíněn, je dokonce výbušný a používal se jako palivo v pomocných motorech raketoplánu, nezdá se tedy příliš uvěřitelné, že by se volně vyskytoval na Ceres. Třebaže příroda často překvapí, předpokládal bych, že v tomto případě půjde o nějakou jinou sůl s podobnými spektrálními vlastnostmi.)

Celý článek: http://vesmir.cz/2015/10/03/tajemny-svet-trpasliku/

Gubarev:
Gigantická poklona za vyčerpávající informace! Děkuji mnohokrát!!!
E

Krása!

Když už nepřichází uspokojivé odpovědi z vesmíru, rozhodli se v Amesově výzkumném centru NASA experimentovat s jejich hrozitánským balistickým "kvérem" AVGR (Ames Vertical Gun Range), kde zkouší mmjn dopady asteroidů za velkých rychlostí na různé typy povrchů pod různými úhly (viz níže).

Zatím dostávají zajímavé výsledky. Díky konzistenci povrchových vrstev v kombinaci s hmotností Ceres se možná impakty i při větších rel. rychlostech neodrazí zpátky do kosm. prostoru (tedy většina jejich objemu), ale udrží se na povrchu. Díky tomuto mechanismu může většinu povrchových struktur tvořit jakási chaotická "směs" (změť) impaktního a původního materiálů. Po týdnech otazníků rozhodně zajímavá možná odpověď o povaze některých tamních útvarů, když tělo planetky zřejmě tvoří hodně porézní materiál.


AVGR: http://www.nasa.gov/centers/ames/resear ... mplex.html

http://phys.org/news/2015-10-smacks-ceres.html (+video)