forum.kosmonautix.cz

slappy - čo takáto úvaha?
Majme planétu veľkosti Zeme s mesiacom veľkosti Mesiacu. Nech planéta obieha svoju hviezdu na okraji zóny viazanej rotácie, takže teoretická doba uzamknutia do viazanej rotácie bude nadpriemerne dlhá.
Predpokladám, že mesiac bude zamknutý do viazanej rotácie voči planéte celkom rýchlo (rovnakým spôsobom ako bol uzamknutý pozemský Mesiac).
Takže pre počiatočnú jednoduchosť predpokladajme počiatočný stav systému planéta-mesiac rovnaký, ako je súčasný stav systému Zem-Mesiac.
(Môže sa tiež ukázať, že taký stav systému planéta-mesiac v oblasti viazanej rotácie okolo hviezdy sa dosiahnuť nedá a vývoj systému prebieha iným smerom. Neviem - preto sa tiež pýtam...)

Aký bude vývoj takéhoto systému?
Ako bude prebiehať uzamknutie planéty do viazanej rotácie?

Predpokladám, že po spomalení rotácie planéty na úroveň doby obehu mesiaca okolo planéty (takže planéta sa bude vo viazanej rotácii voči svojmu mesiacu a bude sa otáčať k mesiacu stále tou istou stranou) bude mesiac planétu nútiť do rotácie - a pôsobiť tak proti slapovým silám hviezdy, ktoré sa snažia zastaviť rotáciu planéty voči hviezde...

Ustaví sa nejaký pseudorovnovážny stav? Aký? Ako rýchlo - a ako dlho vydrží?
Stratí planéta svoj mesiac? Ak áno - ako rýchlo?
Stratu mesiacu v priebehu dlhšieho času predpokladám, pretože hviezda bude mať významný vplyv na obežnú dráhu mesiaca okolo planéty a bude brániť aj dosiahnutiu ideálnej kruhovej dráhy mesiacu okolo planéty, takže slapové sily budú v hmote mesiaca stále pracovať a meniť jeho kinetickú energiu na teplo...

Hmmm.. No měsíc rotaci planety zpomaluje, čímž vlivu hvězdy na uzamčení planety do vázané rotace pomáhá (nebo ne?).
Přitom se ale ten měsíc od planety vzdaluje, takže otázka je, jestli ten měsíc stihne svázat rotaci planety se svým oběhem dřív, než doputuje na okraj sféry jejího dominantního gravitačního vlivu. Představuji si situaci, kdy se všechna tři tělesa zvládnou sesynchronizovat současně a měsíc zůstane viset v jednom z libračních bodů (L1 nebo L2), takže on i planeta budou mít vázanou rotaci ke hvězdě i vůči sobě. V subsolárním bodě na planetě tak bude věčné zatmění slunce. V praxi to ale asi fungovat nebude, jelikož měsíc je nehomogenní trojrozměrné těleso s nezanedbatelnou hmotností vůči planetě, a tak hvězda ten měsíc planetě nakonec uzme a ten se stane samostatnou trpasličí planetou (jak sám píšeš). Každopádně pokud je vesmír nekonečný, tak v něm někde takto dokonalý systém možná existuje : )

Zdravím,

snažím se dopátrat ke zdánlivě jednoduché informaci, ale prozatím se mi nedaří najít jednoznačnou odpověď, a proto se zkusím zeptat lidí zde, kteří tomu určitě lépe rozumí.

Chtěl jsem zjistit kolik exoplanet jsme již dokázali objevit a potvrdit a data, která nacházím na českých a evropských portálech, ukazují číslo někde kolem 7500 exoplanet. Jsou to většinou zdroje které jsem objevil zde na Kosmonautix a podobně. Pokud ale to stejné vyhledávání dám do angličtiny, často mi vyjedou data od NASA, které však shodně tvrdí, že potvrzených exoplanet je kolem 5 800. Zajímalo by mě teda, kde je pravda, a proč se tyto čísla od sebe tolik liší. Děkuji za odpověď a ještě sem hodím odkazy, na kterých jsem ty čísla našel.

https://exoplanet.eu/home/
https://exoplanetarchive.ipac.caltech.edu/index.html
https://science.nasa.gov/exoplanets/

Moc děkuji za odpověď.

Toto je presne ten typ dotazu, na ktorý krásne funguje umelá inteligencia:

Dobrý den,

chápu vaše zmatky ohledně rozdílných počtů potvrzených exoplanet uváděných různými zdroji. K 20. březnu 2025 uvádí Evropská encyklopedie exoplanet (exoplanet.eu) 7 427 potvrzených exoplanet , zatímco NASA Exoplanet Archive k 18. březnu 2025 registruje 5 862 potvrzených exoplanet .

Tento rozdíl pramení z odlišných kritérií a metodik, které jednotlivé databáze používají pro zařazení exoplanet do svých seznamů. Evropská encyklopedie exoplanet zahrnuje širší spektrum objevů, včetně těch, které mohou být v počátečních fázích potvrzování nebo mají méně robustní data. Naopak, NASA Exoplanet Archive se zaměřuje na konzervativnější přístup, zahrnující pouze exoplanety s pevně potvrzenými parametry a vysokou spolehlivostí dat.

Tyto rozdíly v přístupu vedou k variacím v počtech uváděných exoplanet. Při interpretaci těchto údajů je důležité brát v úvahu metodiku a kritéria dané databáze.

Zaujímavý pokec o exoplanetach "superzemiach a pidineptunoch"
"Problémy so slovíčkom Terrestial"

Zaujal ma tento príspevok MaG...
Dá sa to porovnať s pohybmi hviezd pri ktorých boli podobnou metódou nájdené veľké planéty?
Sú pohyby hviezd pri ktorých boli nájdené planéty takýmto spôsobom väčšie alebo menšie ako tieto pohyby Slnka?

MaG píše: 31.7.2025 17:48 To je samozřejmě zajímavý údaj, kde by stálo ještě za doplnění, že každého asi napadne a jak se v tom ještě projeví Saturn? No a samozřejmě další planety. Barycentrum sluneční soustavy se tedy samozřejmě může i nemusí nacházet mimo povrch Slunce. Např. nyní je skoro u středu Slunce:

Ahoj, tuhle informaci si musíš dohledat, ale logicky vzato - první objevené exoplanety cloumaly se svojí hvězdou více než naše planety, takže budu odvážně tvrdit, že ano, že to byl ten hlavní důvod, proč byly objeveny. Často se totiž nachází blíže své hvězdě, nebo extrémně blízko hvězdě a někdy jsou i větší než Jupiter.

Takhle to vidí chatGPT, kdyžtak stačí dohledat a ověřit si.

Skúsil som... Ale neviem, či som počítal správne.
Vzdialenosti ťažiska hviezdy a barycentra mi vyšli celkom malé pár tisíc až pár desatisíc kilometrov - a významne menšie ako v prípade "Slnko-Jupiter" (~742 000km).
Ale na druhej strane - rýchlosti pohybu hviezdy okolo barycentra mi vychádzali vysoké - až cez 100km/h, kým v prípade Slnko-Jupiter mi vyšlo len niečo cez 7km/h, čo sa mi zdá trochu málo...

Díky za ty výpočty. To je dobré vodítko, protože hledat exoplanetu bylo tímto způsobem vždy těžké a šlo to jen u hvězd s velkými posuvy ve spektru danými pohybem ke nám či od nás vlivem dopplerova jevu, takže by ty sice malé ale rychle cloumance mohly stačit což? Jen spekuluji.

Keď zoberiem do úvahy, že obvodová rýchlosť rotácie Slnka na rovníku je ~7174km/h, a priestorová rýchlosť pohybu Slnka v Galaxii 217km/s (podľa wiki), tak nájsť náš Jupiter podľa dopplerovských posuvov v spektre je zrejme nemožné aj pri priaznivej geometrii pozorovania. Predsa len - je to rýchlosť pohybu len 7km/h s periódou bezmála 12 rokov (navyše rušená ďalšími planétami).
Z toho mi vychádza záver, že metóda trpí veľmi silným výberovým efektom - dajú sa tak nájsť len veľké planéty na veľmi tesných obežných dráhach, a len pri priaznivej geometrii pozorovania (sústavu hviezda - planéta musíme pozorovať zo "správneho" smeru)...

Takže odpoveď na moje otázky

Alchymista píše: 27.9.2025 22:12 Dá sa to porovnať s pohybmi hviezd pri ktorých boli podobnou metódou nájdené veľké planéty?
Sú pohyby hviezd pri ktorých boli nájdené planéty takýmto spôsobom väčšie alebo menšie ako tieto pohyby Slnka?

by mohla byť:
Porovnať sa to veľmi nedá - pohyby hviezd okolo baricentra vplyvom takto nájdených veľkých planét sú malé, len okolo 1% celkového pohybu Slnka vplyvom Jupitera, ale zato sa dejú vysokými rýchlosťami (desaťnásobok rýchlosti pohybu Slnka okolo baricentra a viac) a s krátkou periodou (1/1000 - 1/100 doby obehu Jupitera)