forum.kosmonautix.cz

Toto je presne ten typ dotazu, na ktorý krásne funguje umelá inteligencia:

Dobrý den,

chápu vaše zmatky ohledně rozdílných počtů potvrzených exoplanet uváděných různými zdroji. K 20. březnu 2025 uvádí Evropská encyklopedie exoplanet (exoplanet.eu) 7 427 potvrzených exoplanet , zatímco NASA Exoplanet Archive k 18. březnu 2025 registruje 5 862 potvrzených exoplanet .

Tento rozdíl pramení z odlišných kritérií a metodik, které jednotlivé databáze používají pro zařazení exoplanet do svých seznamů. Evropská encyklopedie exoplanet zahrnuje širší spektrum objevů, včetně těch, které mohou být v počátečních fázích potvrzování nebo mají méně robustní data. Naopak, NASA Exoplanet Archive se zaměřuje na konzervativnější přístup, zahrnující pouze exoplanety s pevně potvrzenými parametry a vysokou spolehlivostí dat.

Tyto rozdíly v přístupu vedou k variacím v počtech uváděných exoplanet. Při interpretaci těchto údajů je důležité brát v úvahu metodiku a kritéria dané databáze.

Zaujímavý pokec o exoplanetach "superzemiach a pidineptunoch"
"Problémy so slovíčkom Terrestial"

Zaujal ma tento príspevok MaG...
Dá sa to porovnať s pohybmi hviezd pri ktorých boli podobnou metódou nájdené veľké planéty?
Sú pohyby hviezd pri ktorých boli nájdené planéty takýmto spôsobom väčšie alebo menšie ako tieto pohyby Slnka?

MaG píše: 31.7.2025 17:48 To je samozřejmě zajímavý údaj, kde by stálo ještě za doplnění, že každého asi napadne a jak se v tom ještě projeví Saturn? No a samozřejmě další planety. Barycentrum sluneční soustavy se tedy samozřejmě může i nemusí nacházet mimo povrch Slunce. Např. nyní je skoro u středu Slunce:

Ahoj, tuhle informaci si musíš dohledat, ale logicky vzato - první objevené exoplanety cloumaly se svojí hvězdou více než naše planety, takže budu odvážně tvrdit, že ano, že to byl ten hlavní důvod, proč byly objeveny. Často se totiž nachází blíže své hvězdě, nebo extrémně blízko hvězdě a někdy jsou i větší než Jupiter.

Takhle to vidí chatGPT, kdyžtak stačí dohledat a ověřit si.

Skúsil som... Ale neviem, či som počítal správne.
Vzdialenosti ťažiska hviezdy a barycentra mi vyšli celkom malé pár tisíc až pár desatisíc kilometrov - a významne menšie ako v prípade "Slnko-Jupiter" (~742 000km).
Ale na druhej strane - rýchlosti pohybu hviezdy okolo barycentra mi vychádzali vysoké - až cez 100km/h, kým v prípade Slnko-Jupiter mi vyšlo len niečo cez 7km/h, čo sa mi zdá trochu málo...

Díky za ty výpočty. To je dobré vodítko, protože hledat exoplanetu bylo tímto způsobem vždy těžké a šlo to jen u hvězd s velkými posuvy ve spektru danými pohybem ke nám či od nás vlivem dopplerova jevu, takže by ty sice malé ale rychle cloumance mohly stačit což? Jen spekuluji.

Keď zoberiem do úvahy, že obvodová rýchlosť rotácie Slnka na rovníku je ~7174km/h, a priestorová rýchlosť pohybu Slnka v Galaxii 217km/s (podľa wiki), tak nájsť náš Jupiter podľa dopplerovských posuvov v spektre je zrejme nemožné aj pri priaznivej geometrii pozorovania. Predsa len - je to rýchlosť pohybu len 7km/h s periódou bezmála 12 rokov (navyše rušená ďalšími planétami).
Z toho mi vychádza záver, že metóda trpí veľmi silným výberovým efektom - dajú sa tak nájsť len veľké planéty na veľmi tesných obežných dráhach, a len pri priaznivej geometrii pozorovania (sústavu hviezda - planéta musíme pozorovať zo "správneho" smeru)...

Takže odpoveď na moje otázky

Alchymista píše: 27.9.2025 22:12 Dá sa to porovnať s pohybmi hviezd pri ktorých boli podobnou metódou nájdené veľké planéty?
Sú pohyby hviezd pri ktorých boli nájdené planéty takýmto spôsobom väčšie alebo menšie ako tieto pohyby Slnka?

by mohla byť:
Porovnať sa to veľmi nedá - pohyby hviezd okolo baricentra vplyvom takto nájdených veľkých planét sú malé, len okolo 1% celkového pohybu Slnka vplyvom Jupitera, ale zato sa dejú vysokými rýchlosťami (desaťnásobok rýchlosti pohybu Slnka okolo baricentra a viac) a s krátkou periodou (1/1000 - 1/100 doby obehu Jupitera)