Diskusní fórum o kosmonautice
http://forum.kosmonautix.cz/
Elon Musk napsal 28. února 2025, že orbitální doplňování paliva bude pravděpodobně až v roce 2026.Tjov 02 lis 2024, 22:57 píše: 2.11.2024 22:57 - kampaň pro testování přečerpávání PHM na LEO začne v březnu 2025
- reálný test přečerpávání paliva ze Starship do Starship na orbitě má být dokončen v létě 2025
Alchymista píše: 12.3.2025 22:47O tom dosť pochybujem - bez predbežného zmapovania a prieskumu miesta pristátia "in situ" to asi nepôjde. Pilotov ako bol Armstrong?, ktorý odviedol modul o pár metrov kvôli balvanom, neni zasa až tak veľa a HLS Starship bude už kvôli rozmerom oveľa menej obratný ako relatívne malý a "obratný" LM.Andy píše: 12.3.2025 11:55Souhlasím, ale v případě HLS bude ta výhoda, že to tam bude mít někdo přímo "pod palcem" a snad bude schopný odpovídající ploché a bezpečné místo vybrat lépe, než automatický systém jako u IM.Thales píše: 12.3.2025 11:24 Podobného problému by se mohl dočkat HLS Starship, kde by se to projevilo ještě více, jelikož ten poměr výšky těžiště a rozpětí opěrných bodů bude ještě horší.
Na druhej strane - niekde zaznelo, že HLS Starship by mal mať automaticky nivelované teleskopické nohy a to nielen pri samotnom pristátí, ale aj počas státia na povrchu. Pri jeho výške a "rozpätí" nôh je to zrejme nevyhnutnosť.
MrG píše: 13.3.2025 9:19 HLS od SX bude pristavat v automatickom rezime. Minimalne pri prvom bezpilotnom teste, ktory NASA pozaduje pred pilotovanym letom.
Takze sa stretne presne s rovnakymi problemami ako teraz bojuje IM.
Thales píše: 13.3.2025 21:32 Jenže tím, že je ten poměr větší než u IM-2, tak se mnohem hůř projeví doslova každý prd. Ono stačí aby přistáli jednou nohou na nějakém šutru, která pod vahou HLS povolí a pokud tam nebude celé hejno záložních noh, tak půjde stabilita do háje. Tudíž by mě hodně zajímalo kolik těch nohou plánují? S trochou geometrie a statiky se dá snadno spočítat i ta mez stability. Jenže ještě dříve, než se k ní dostaneme, tak už začíná jiný problém a to s výtahem. Může nastat poloha, kdy stroj bude sice stabilní, ale kvůli náklonu může výtah drbat do stěny v dolní části. Ale na to by se právě hodily ty dvě nezávislé přechodové komory kdyby druhá byla na opačné straně.
To je mechanická část. Druhá věc je, že se jim nesmí stát tentýž problém s tím výškoměrem, který z pochopitelných důvodů nesprávně vyhodnotí výšku a tedy sklon. I kdyby přistání řídil skutečný pilot (jako že asi ne), tak vzhledem k tomu, jak kontrastní Měsíční povrch je a jak blbě se na něm rozpoznává trojrozměrný úpovrch, tak pilot maximálně může říci aby se nepřistávalo tam, kde jsou šutry, ale křivý povrch stejně neuvidí. Na to je potřeba aby vozidlo mělo přirozenou stabilitu tak nějak samo o sobě z principu jako měl lunární modul a nebo Blue. Oslaltně lunární modul pči misi Apollo 11 mám pocit také přistál nakřivo, ale tam to nevadilo. Stejně by na to pilot u HLS neměl dost času něco vymýšlet, takže to pravděpodobně všechno bude na automatice a pilot maximálně bude moci stisknutím tlačítka říci "balíme to".
Ale to už jsme poněkud OT a patří to spíše do vlákna o HLS. Tam by na toto téma mohla být zajímavá diskuse.
Alchymista píše: 14.3.2025 15:50 Preto som písal o vhodnosti/hutnosti predbežného prieskumu "in situ" na vybranom mieste pristátia HLS (pomocou landeru).
HLS má celkom veľký priemer, ktorý sa dá ešte pomerne jednoducho zväčšiť napríklad výklopnými alebo teleskopickými ramenami. Ramená by niesli reflektory a kamery pre získanie a vyhodnotenie stereoskopického zobrazenia terénu. Moderné LED reflektory sú schopné zabezpečiť efektívny dosvit prinajmenšom v jednotkách kilometrov, pri použití s kamerami ešte viac... Stereoskopické zobrazenie sa dá použiť aj na meranie vzdialenosti /výšky s dostatočnou presnosťou. Svetlomety a kamery na ramenách by poslúžili aj v ďalšej fáze po pristátí - na osvetlenie pracovného priestoru okolo HLS.
Druhá možnosť je použiť "klasický" rádiolokačný výškomer. Relatívne veľká výška HSL umožňuje bezproblémovo merať výšku (a zároveň aj stranový pohyb a rýchlosť) aj v bezprostrednej blízkosti terénu s opakovacou frekvenciou meraní 1kHz i viac.
Čo by som videl ako problém: Pri dosadnutí bude asi potrebné, aby motory pracovali nejaký čas (niekoľko sekúnd) aj po dotyku pristávacích nôh s terénom, jednak aby sa získal čas na spoľahlivejšie usadenie pristávacích nôh a jednak na ich nastavenie na správnu dĺžku pre vyrovnanie vertikálnej pozície HLS.
To by ale mohlo spôsobovať problémy s odfúknutým materiálom z povrchu - predsa len výkon Raptorov a ich prietočné množstvo je niekde inde, ako u rádovo menších sond, pritom výška výstupného prierezu trysky nad terénom bude porovnateľná alebo skôr relatívne menšia (vzhľadom na priemer trysiek) ako u menších sond...
Presne podmienky pristatia IM-2 mozno nema kompletne ani IM. Informaciu o tom, aku mal lander pri pristati horizontalnu rychlost a ci nejaka bola som nenasiel. Prevratit sa mohol aj kvoli tvrdemu narazu ako pri IM-1 kedy sa zlomila minimalne jedna noha. Z druheho pristatia takuto fotku nezverejnili. Kazdopadne problem tam je, ci uz na strane hardware, software, alebo extremnych svetelnych podmienok na povrchu Mesiaca.Tjov píše: 15.3.2025 19:20 Nechci nějak odsuzovat výkon Intuitive Machines, ale evidentně tam mají docela zásadní problém s dálkoměrem.A dále dle všeho měl lander při kontaktu stále vůči povrchu nějakou zbytkovou rychlost, tj. neklesal "kolmo" na cíl. to celé situaci s převržením vůbec nepomohlo. Když se člověk podívá na Firefly, tak je ten sestup naprosto ideální a i tak při touch down je vidět, že nesedí na úplné rovně.
Takže z těchto dvou příkladů se dá odvodit, že lze klesat "kolmo" dolů a mít sestup pod kontrolou.
Na Lunarship bude palubní počítač nejspíše velmi podobný tomu, co dají na Marsship. A má to být nějaká lokální verze Groku. Z Tesly mají extrémní množství vizuálních dat a naučili Tesly jezdit tzv. na oči a to velmi dobře. Takže předpokládám, že ten model nakrmí obrovským množstvím dat a půjde to kompletně na vizuální navádění jako člověk a k tomu si to přibere data z několika ostatních čidel - např. dálkoměr laser/radar/lidar.
Dále mají obrovskou výhodu nadbytku všeho od paliva, až po výkon RCS motorků.
Já sázím na to že to tam posadí na první dobrou a cestou by mohli na lunární orbitě vyložit několik Starlinků
IFT-5?
Ale SpaceX se nedaří náhodou. Daří se jim proto, že mají extrémně kompetentní a zkušený tým, který ví co dělá.MrG píše: 17.3.2025 7:29 Co sa SpaceX tyka tam panuje taka ta "teoria uspechu", alebo tak nejak sa to vola. Jedna sa o to, ze ak sa niekomu dari, panuje presvedcenie, ze sa mu bude darit aj nadalej a aj jeho nove projekty budu uspesne.
Malky píše: 17.3.2025 8:27IFT-5?
Ale SpaceX se nedaří náhodou. Daří se jim proto, že mají extrémně kompetentní a zkušený tým, který ví co dělá.MrG píše: 17.3.2025 7:29 Co sa SpaceX tyka tam panuje taka ta "teoria uspechu", alebo tak nejak sa to vola. Jedna sa o to, ze ak sa niekomu dari, panuje presvedcenie, ze sa mu bude darit aj nadalej a aj jeho nove projekty budu uspesne.
ehm...Malky píše: 17.3.2025 8:27Daří se jim proto, že mají extrémně kompetentní a zkušený tým, který ví co dělá.
Vôbec by bolo možno zaujímavé preskúmať sociálny, kultúrny a podobné profily Muskových zamestnancov.Skúsenosť je úmerná počtu zničených prístrojov...