Starship lunar lander pro program Artemis - HLS

[JHošek]

- kampaň pro testování přečerpávání PHM na LEO začne v březnu 2025
- reálný test přečerpávání paliva ze Starship do Starship na orbitě má být dokončen v létě 2025

Elon Musk napsal 28. února 2025, že orbitální doplňování paliva bude pravděpodobně až v roce 2026.
https://x.com/elonmusk/status/1895598258225106984

[Alchymista]

Podobného problému by se mohl dočkat HLS Starship, kde by se to projevilo ještě více, jelikož ten poměr výšky těžiště a rozpětí opěrných bodů bude ještě horší.

Souhlasím, ale v případě HLS bude ta výhoda, že to tam bude mít někdo přímo "pod palcem" a snad bude schopný odpovídající ploché a bezpečné místo vybrat lépe, než automatický systém jako u IM.

O tom dosť pochybujem - bez predbežného zmapovania a prieskumu miesta pristátia "in situ" to asi nepôjde. Pilotov ako bol Armstrong?, ktorý odviedol modul o pár metrov kvôli balvanom, neni zasa až tak veľa a HLS Starship bude už kvôli rozmerom oveľa menej obratný ako relatívne malý a "obratný" LM.

Na druhej strane - niekde zaznelo, že HLS Starship by mal mať automaticky nivelované teleskopické nohy a to nielen pri samotnom pristátí, ale aj počas státia na povrchu. Pri jeho výške a "rozpätí" nôh je to zrejme nevyhnutnosť.

HLS od SX bude pristavat v automatickom rezime. Minimalne pri prvom bezpilotnom teste, ktory NASA pozaduje pred pilotovanym letom.
Takze sa stretne presne s rovnakymi problemami ako teraz bojuje IM.

Jenže tím, že je ten poměr větší než u IM-2, tak se mnohem hůř projeví doslova každý prd. Ono stačí aby přistáli jednou nohou na nějakém šutru, která pod vahou HLS povolí a pokud tam nebude celé hejno záložních noh, tak půjde stabilita do háje. Tudíž by mě hodně zajímalo kolik těch nohou plánují? S trochou geometrie a statiky se dá snadno spočítat i ta mez stability. Jenže ještě dříve, než se k ní dostaneme, tak už začíná jiný problém a to s výtahem. Může nastat poloha, kdy stroj bude sice stabilní, ale kvůli náklonu může výtah drbat do stěny v dolní části. Ale na to by se právě hodily ty dvě nezávislé přechodové komory kdyby druhá byla na opačné straně.

To je mechanická část. Druhá věc je, že se jim nesmí stát tentýž problém s tím výškoměrem, který z pochopitelných důvodů nesprávně vyhodnotí výšku a tedy sklon. I kdyby přistání řídil skutečný pilot (jako že asi ne), tak vzhledem k tomu, jak kontrastní Měsíční povrch je a jak blbě se na něm rozpoznává trojrozměrný úpovrch, tak pilot maximálně může říci aby se nepřistávalo tam, kde jsou šutry, ale křivý povrch stejně neuvidí. Na to je potřeba aby vozidlo mělo přirozenou stabilitu tak nějak samo o sobě z principu jako měl lunární modul a nebo Blue. Oslaltně lunární modul pči misi Apollo 11 mám pocit také přistál nakřivo, ale tam to nevadilo. Stejně by na to pilot u HLS neměl dost času něco vymýšlet, takže to pravděpodobně všechno bude na automatice a pilot maximálně bude moci stisknutím tlačítka říci "balíme to".

Ale to už jsme poněkud OT a patří to spíše do vlákna o HLS. Tam by na toto téma mohla být zajímavá diskuse.

Preto som písal o vhodnosti/hutnosti predbežného prieskumu "in situ" na vybranom mieste pristátia HLS (pomocou landeru).

HLS má celkom veľký priemer, ktorý sa dá ešte pomerne jednoducho zväčšiť napríklad výklopnými alebo teleskopickými ramenami. Ramená by niesli reflektory a kamery pre získanie a vyhodnotenie stereoskopického zobrazenia terénu. Moderné LED reflektory sú schopné zabezpečiť efektívny dosvit prinajmenšom v jednotkách kilometrov, pri použití s kamerami ešte viac... Stereoskopické zobrazenie sa dá použiť aj na meranie vzdialenosti /výšky s dostatočnou presnosťou. Svetlomety a kamery na ramenách by poslúžili aj v ďalšej fáze po pristátí - na osvetlenie pracovného priestoru okolo HLS.

Druhá možnosť je použiť "klasický" rádiolokačný výškomer. Relatívne veľká výška HSL umožňuje bezproblémovo merať výšku (a zároveň aj stranový pohyb a rýchlosť) aj v bezprostrednej blízkosti terénu s opakovacou frekvenciou meraní 1kHz i viac.

Čo by som videl ako problém: Pri dosadnutí bude asi potrebné, aby motory pracovali nejaký čas (niekoľko sekúnd) aj po dotyku pristávacích nôh s terénom, jednak aby sa získal čas na spoľahlivejšie usadenie pristávacích nôh a jednak na ich nastavenie na správnu dĺžku pre vyrovnanie vertikálnej pozície HLS.
To by ale mohlo spôsobovať problémy s odfúknutým materiálom z povrchu - predsa len výkon Raptorov a ich prietočné množstvo je niekde inde, ako u rádovo menších sond, pritom výška výstupného prierezu trysky nad terénom bude porovnateľná alebo skôr relatívne menšia (vzhľadom na priemer trysiek) ako u menších sond...

[Thales]

Při konečné fázi přistání se přece raptory používat nebudou, to by měly obstarat ty motory umístěné ve vrchní části HLS Starship. Nemyslím si totiž, že by chtěli hned napoprvé zahrabat Starship pod zem až po přechodovou komoru tak, že by nepotřebovali jeřáb, spíš lodní můstek


Nemyslím si ani, že by SpaceX s jejich přístupem k jednoduchosti chtěli přidělávat nějaké vyklápěcí držáky na cokoliv. Pokud tam budou nějaké nohy, bude to něco zcela minimalistického, takže pořád je tu problém s poměrem šířka základny versus výška a těžiště na nedefinovaném povrchu.

[Tjov]

Nechci nějak odsuzovat výkon Intuitive Machines, ale evidentně tam mají docela zásadní problém s dálkoměrem.A dále dle všeho měl lander při kontaktu stále vůči povrchu nějakou zbytkovou rychlost, tj. neklesal "kolmo" na cíl. to celé situaci s převržením vůbec nepomohlo. Když se člověk podívá na Firefly, tak je ten sestup naprosto ideální a i tak při touch down je vidět, že nesedí na úplné rovně.

Takže z těchto dvou příkladů se dá odvodit, že lze klesat "kolmo" dolů a mít sestup pod kontrolou.

Na Lunarship bude palubní počítač nejspíše velmi podobný tomu, co dají na Marsship. A má to být nějaká lokální verze Groku. Z Tesly mají extrémní množství vizuálních dat a naučili Tesly jezdit tzv. na oči a to velmi dobře. Takže předpokládám, že ten model nakrmí obrovským množstvím dat a půjde to kompletně na vizuální navádění jako člověk a k tomu si to přibere data z několika ostatních čidel - např. dálkoměr laser/radar/lidar.
Dále mají obrovskou výhodu nadbytku všeho od paliva, až po výkon RCS motorků.

Já sázím na to že to tam posadí na první dobrou a cestou by mohli na lunární orbitě vyložit několik Starlinků

[Thales]

Jo, řízení dobře natrénovanou AI s vícero různými druhy senzorů by mohlo fungovat. Jen už to bude solidní sci-fi.

Lodi: přistaň!

Jen to nesmí dopadnout jako infotainment u Škody

[MrG]

Nechci nějak odsuzovat výkon Intuitive Machines, ale evidentně tam mají docela zásadní problém s dálkoměrem.A dále dle všeho měl lander při kontaktu stále vůči povrchu nějakou zbytkovou rychlost, tj. neklesal "kolmo" na cíl. to celé situaci s převržením vůbec nepomohlo. Když se člověk podívá na Firefly, tak je ten sestup naprosto ideální a i tak při touch down je vidět, že nesedí na úplné rovně.

Takže z těchto dvou příkladů se dá odvodit, že lze klesat "kolmo" dolů a mít sestup pod kontrolou.

Na Lunarship bude palubní počítač nejspíše velmi podobný tomu, co dají na Marsship. A má to být nějaká lokální verze Groku. Z Tesly mají extrémní množství vizuálních dat a naučili Tesly jezdit tzv. na oči a to velmi dobře. Takže předpokládám, že ten model nakrmí obrovským množstvím dat a půjde to kompletně na vizuální navádění jako člověk a k tomu si to přibere data z několika ostatních čidel - např. dálkoměr laser/radar/lidar.
Dále mají obrovskou výhodu nadbytku všeho od paliva, až po výkon RCS motorků.

Já sázím na to že to tam posadí na první dobrou a cestou by mohli na lunární orbitě vyložit několik Starlinků

Presne podmienky pristatia IM-2 mozno nema kompletne ani IM. Informaciu o tom, aku mal lander pri pristati horizontalnu rychlost a ci nejaka bola som nenasiel. Prevratit sa mohol aj kvoli tvrdemu narazu ako pri IM-1 kedy sa zlomila minimalne jedna noha. Z druheho pristatia takuto fotku nezverejnili. Kazdopadne problem tam je, ci uz na strane hardware, software, alebo extremnych svetelnych podmienok na povrchu Mesiaca.

Co sa SpaceX tyka tam panuje taka ta "teoria uspechu", alebo tak nejak sa to vola. Jedna sa o to, ze ak sa niekomu dari, panuje presvedcenie, ze sa mu bude darit aj nadalej a aj jeho nove projekty budu uspesne. Ked si ale zlozime ruzove okuliare tak uvidime nasledovne:
- SpaceX sa nikdy nepodarilo pristatie "na prvu dobru"
- ak nempocitame skoky Grasshoppera (Falcon9), alebo Starhoppera (Starship) co ale patri do uplne inej kategorie
- autopilot Tesly, ako sa ucil jazdit ? Nakrmili ho hodinami, tisickami hodin videi z realnych situacii, to k dispozicii nebude
- autopilot v realnych podmienkach tiez nefunguje uplne 100%, extremne ako sneh, voda, ... atd sa bavit nemusime

Ano, drzim SpaceX palce, ale realne to vidim na 50% sancu, ze sa im podari prve pristatie v oblasti juzneho polu na prvy pokus.

[Malky]

- SpaceX sa nikdy nepodarilo pristatie "na prvu dobru"

IFT-5?

Co sa SpaceX tyka tam panuje taka ta "teoria uspechu", alebo tak nejak sa to vola. Jedna sa o to, ze ak sa niekomu dari, panuje presvedcenie, ze sa mu bude darit aj nadalej a aj jeho nove projekty budu uspesne.

Ale SpaceX se nedaří náhodou. Daří se jim proto, že mají extrémně kompetentní a zkušený tým, který ví co dělá.

[VaclavC]

Podle mne budou mít takový přebytek paliva, že si mohou dovolit "levitovat" nad povrchem a lander pak bude mít luxusní čas vybrat si správné místo pro přistání, nejspíš zvládne i kus přeletět podle potřeby. To je jiná situace, než když to musí sednout na "první dobrou".

[MrG]

- SpaceX sa nikdy nepodarilo pristatie "na prvu dobru"

IFT-5?

Co sa SpaceX tyka tam panuje taka ta "teoria uspechu", alebo tak nejak sa to vola. Jedna sa o to, ze ak sa niekomu dari, panuje presvedcenie, ze sa mu bude darit aj nadalej a aj jeho nove projekty budu uspesne.

Ale SpaceX se nedaří náhodou. Daří se jim proto, že mají extrémně kompetentní a zkušený tým, který ví co dělá.

IFT-5 ale nebol prvy pokus o pristatie SuperHeavy
Prvy pokus bol pri IFT-3 (strata komunikacie 400 m nad morom)

Ano, SpaceX ma velmi schopnych ludi, ale uvediem priklad o com je teoria, ktoru som spominal.
IFT-4 - Starship pristatie na hladinu
IFT-5 - Starship pristatie na hladinu
IFT-6 - Starship pristatie na hladinu
Zmena konstrukcie, modernejsia lod, mnozstvo vylepseni
IFT-7 - RUD lode
IFT-8 - RUD lode
Nova verzia Starship zatial nebola schopna dokoncit prvy motoricky manever a to navedenie na pozadovanu suborbitalnu drahu.

Toto je presne to, ze ak sa nieco dari, ludia maju tendenciu verit v to, ze sa bude darit aj dalej.

[Alchymista]

Daří se jim proto, že mají extrémně kompetentní a zkušený tým, který ví co dělá.

ehm...

Skúsenosť je úmerná počtu zničených prístrojov...

Vôbec by bolo možno zaujímavé preskúmať sociálny, kultúrny a podobné profily Muskových zamestnancov.