forum.kosmonautix.cz

Nejsme tu už moc OT? Nechce někdo z moderátorů přesunout poslední diskuzi třeba sem?
viewtopic.php?p=1460#p1460

Staniž se!

ptpc píše: 18.11.2020 12:00 Ešte teda doplňujúca otázka - predpokladá sa rovnaká porozita u oboch telies?

To zase nebude jednoduchá odpověď . Nevím, jestli se ptáš na to, zda se předpokládá stejná forma porozity (makro/mikro), nebo stejná hodnota porozity (v %). Ale je to vlastně jedno. Jen tak si to bezdůvodně předpokládat obvykle není důvod.
Předpoklad je nějakým výchozím bodem pro další simulace/výpočty, jejichž výsledek se pak porovnává s pozorováním, a na základě toho se dá říct, zda byl daný předpoklad správně, nebo ne.

V dnešní době neumíme dělat simulace (formálně se dají spustit, ale jejich výsledků bychom se nedočkali, protože by byly extrémně výpočetně náročné),
v nichž by se počítalo s různým velikostním rozdělením velikostí a tvarů balvanů, z nichž jsou tato tělesa tvořena ( což je věc, která určuje vnitřní porozitu). Když se počítá, jak se může rubble-pile zformovat do takového tvaru, používají se velmi zjednodušené simulace, které počítají např. se stavebními bloky, které jsou všechny stejného tvaru a velikostí (existují i o něco pokročilejší simulace, ale trvají fakt dlouho).
Na základě těchto simulací dokážeme říct tak maximálně: ano, rubble-pile a rotace bude tím důvodem, proč mají ta tělesa tak zvláštní tvar. Ale dělat nějaké předpoklady na makro/mikro porozitu stavebních bloků, to je věc, kterou zatím neumíme v simulacích zahrnout, takže ani není důvod ty předpoklady dělat.

Jediné, co teď známe, je tepelná setrvačnost povrchů obou těles, která je pro obě tělesa zhruba stejně nízká. Předpokládá se, že ji způsobuje mikroporozita balvanů/kamenů, které tvoří povrch, a tudíž i tento údaj pro povrch obou těles bude asi stejný. Vychází to na 50% mikroporozitu.

radoslav píše: 18.11.2020 14:48 Ja by som sa tiež rád pridal. Predpokladá sa, že tieto rubble piles majú majoritné alebo minoritné zastúpenie?

Dám sem nejprve tento obrázek (podobný se objevil v přednášce).


Jsou na něm rozměry a rotační periody planetek. Díky tomuhle grafu se domníváme, že převážná většina planetek od několika set metrů až někam k desítkám km jsou rubble-piles, přesněji řečeno cohesionless bodies (tělesa bez koheze, neboli soudržnosti). Ta "bariéra" je přesně ta rotační perioda, při níž odstředivá síla převládne nad silou gravitační. Pokud by v tomto rozsahu velikostí bylo nezanedbatelné procento objektů se soudržností, držící pohromadě i další silou kromě gravitace, museli bychom je vidět nad tou rotační bariérou (vidíme tam jen dva z několika tisíců).

Pokud jde o planetky o rozměrech 20 až 100 km, u nich se předpokládá, že jsou to také rubble-piles (není důvod, proč by to tak nemělo být), jen prostě rotují pomaleji, protože díky své velikosti neměli šanci se za dobu své existence dostatečně rozrotovat.

U ještě větších planetek by se měla začít objevovat vnitřní soudržnost (na povrchu ale samozřejmě může ležet regolit jako na Měsíci) kvůli tlakům, které v nich panují.

Pokud jdeme na druhou stranu rozměrů - pod pár set metrů, tam je situace složitější. Zcela určitě se tam vyskytují i tělesa, která mají vnitřní soudržnost (jinak by nemohla být nad tou rotační bariérou). Jejich procentuální zastoupení neznáme (v grafu nejsou všechny planetky, ale pouze planetky se známou rotační periodou. Takže přestože skutečné počty těchto malých planetek jsou mnohem vyšší než těch ostatních, rotační periody známe jen u málo z nich, protože se obtížně pozorují).
Další otázka je, čím je ta vnitřní soudržnost daná (k tomu, aby se ty objekty při daných rotačních periodách nerozpadly odstředivou silou, stačí i velmi malá soudržnost). Mohou to být prostě samostatné balvany, ale klidně to mohou být i hromady balvanů, které drží pohromadě třeba van der Waalsovými silami, nebo nějakým křehkým "lepidlem", jehož podstatu neznáme (ale doufáme, že poznáme z dovezených vzorků ).

Pad meteoritu , Australie:
https://www.youtube.com/watch?v=006G4s5C_7c

Edit:
Mel jsem vlci mlhu a cetl jsem v nazvu vlakna "Pad asteroidu", misto "Pas asteroidu", slo by to dat do vhodnejsiho vlakna? Diky

Třicátý červen je věnovaný asteroidům, jejich výzkumu a obraně před nimi: Asteroid Day

V dnešním programu se (mimo mnohé jiné) bude hovořit o k Zemi se vracející sondě OSIRIS-REx a o zanedlouho startujících misích k různým planetkám: Lucy, NEA Scout, DART a Psyche.

Nedávno pojmenované asteroidy po současných a minulých astronautech:
Newly Named Asteroids Reflect Contributions of Pioneering Astronauts

Už pár let sleduji, jak spektropolarimetr SPHERE na velmi velkých dalekohledech VLT v Chile (primárně určen k pozorování exoplanet) postupně fotí největší asteroidy v Hlavním pásu. Výsledným snímkům mohou konkurovat jedině blízké pohledy kosmických sond.
Meet the 42: ESO images some of the biggest asteroids in our Solar System

Asteroid Elektra - jedná sa o prvý asteroid s tromi "mesiačikmi":

Zajímavé je, jak výstřednou má ten nově objevený nejvnitřnější měsíček dráhu.. A asi jí má i v jiné rovině, než druhé dva měsíčky.

Jak se taková skvadra dala dohromady? Astronomové určitě s různými vysvětleními přijdou. Možná na tom zrovna dělají nějací Češi. Se snímky Elektry v roce 2016 pracoval Josef Hanuš..

Jo a kdyžtak publikace objevu třetího měsíčku zde: First observation of a quadruple asteroid