forum.kosmonautix.cz

Pěkná stanice. Asi jsi ji tam dostal najednou, že jo? Ty díly jsou všechny z DeepSpace packu? Já, po zhlédnutí toho, co nás čeká ve verzi 0.18, se už nepouštím do žádných větších projektů. A nejsem příznivcem neoriginálních součástek. Takže si počkám na dokování, solární panely, iontové motory a další parády a pak to rozjedu zase ve velkém

Ja mám tie neoriginálne súčiastky rád. občas sú dosť pekné. Napríklad tá centrifuga alebo solárne panely... Ale používam iba veci, kt. sú v súlade s tými pôvodnými. tzn že nepožívam nádrže s 10000000000l paliva. To je úplnaá hovadina podľa mňa.

Já jsem s mnohými součástkami měl problémy. Nejdříve mi dockovací moduly způsobovaly nekontrolovatelné a bezdůvodné vystřelení rakety mimo kerbální soustavu. Potom jsem zkoušel solární panely právě s DeepSpace packu a při startu mi vždy v 6 000 metrech raketa "uletěla ze záběru" a už jsem ji neviděl, i když letěla správně. To se mi stalo i se všemi jinými solárními panely, které jsem zkoušel. Ale jinak je v DeepSpace packu pár moc pěkných součástek, které určitě někdy rád využiju. A jak jsi sám napsal, je naprostý nesmysl používat součástky, které jsou nereálné. Hra by mě potom vůbec nebavila. Nebráním se různým vylepšením, ale jsem vůči nim spíše zdrženlivý.

Dnes jsem uskutečnil servisní misi k jednomu ze svých satelitů. Přiblížil jsem se k němu v raketoplánu do bezpečné vzdálenosti a provedl nezbytné opravy během EVA.

Tak som konečne dokončil svoju najväčšiu stanicu MIR. Tu je zopár fotiek.

Wow, docela pěkná. Jaké jsi k tomu použil módy? Hlavně by mě zajímalo pomocí čeho jsi moduly spojoval.

Tak moduly stanice sú z nejakého addonu... tuším že sa to volá Station pack a spájal som to klasicky pomocou dokovacieho modulu z Kosmosu (tuším). Snáď sa mi to nerozletí ako sa to stalo tebe. Inak, stanica je fakt obrovská a inšpirovaal som na Sovietskym Mirom. A aj keď sa to nezdá, ale skladá sa iba zo štyroch modulov a stavba stanice mi trvala asi týždeň. Hlavne treba strašne veľa skúšať.

a... stanica sa volá Mir

Já jsem dnes podniknul trochu větší výpravu. Jool byl ve vhodné pozici a tak jsem k němu vyslal tři sondy najednou. Dvě byly totožné. Šlo o satellity, které jsem již použil pro mapování povrchu Vall. Tentokrát mířili k Tylo a Bop. Ta třetí byla nová a obsahovala i přistávací modul, který měl přistát u anomálie nalezené na povrchu Vall. Všechny tři lety dopadly dobře Bop a Tylo právě procházejí mapováním a na povrchu Vall úspěšně přistála sonda Copernicus 1. Posuďte sami, co tam našla:

- nad povrchem Bop, v pozadí zleva doprava Tylo, Vall a Laythe označené šipkou (po kliknutí větší detail)


- Copernicus 1 na povrchu Vall. Že by pozůstatek nějaké cízí civilizace, která tento měsíc navštívila?

Hmm... krása. Slušný výkon. Ešte menšia otázka... Aká je ideálna pozícia Jool-u? Hodíš sem prosím nejaký obrázok? Lebo tiež by som si rád zaletel na Jool. Moja sonda práve prechádza testami... Vláda totiž povolila len jednu misiu k Joolu a aj to veľmi oklieštenú. Pre info, chystám Štvoritý lander, ktorý by bol schopný pristáť na všetkých štyroch mesiacoch. Konečná zastávka bude Laythe kde pristanem pomocou padáku...
Bude to fuška, ale snáď to vyjde.

A to chceš s tím landerem přistát postupně na všech měsících?! To nejspíš nepůjde. Dalo by se to, kdybys neletěl na Tylo, to je velké jako Kerbin. Na něm se spotřebuje obrovské množství paliva a atmosféru nemá, takže si padáky nepomůžeš. Ale na ostatních třech, v pořadí Bop, Vall, Laythe, by to určitě šlo. To jsem zvědav, jestli se ti to podaří.

Všechny ideální pozice na trasféry najdeš tady: http://ksp.olex.biz/ Úhel, který svírají planety, tedy phase angle, je přesný a je ten nejdůležitější. Úhel, který musí mít tvá loď vzhledem ke směru pohybu mateřského tělesa, tedy ejection angle, už ale není tak přesný. Záleží totiž nejen na výšce nad povrchem, ale především na tom, jak rychle tvá loď dokáže akcelerovat. Z mé zkušenosti, se tak úhel může lišit až o 40°. Je potřeba si to vyzkoušet. Já si vždycky ideální úhel zapíšu, abych příště nemusel tápat Velice důležitý je také sklon vůči rovníku (inklinace). Jelikož letíš na obrovskou vzdálenost, musí být co nejblíže 0. Už odchylka 0,2° může způsobit, že Jool "nadletíš" nebo "podletíš".