forum.kosmonautix.cz

Dugi píše:Jo tak, už chápu. Já odpověď tuším, ale počkáme na ostatní

Jen pro kontrolu, jestli mířím správným směrem nenápadně naznačím pro Edemskiho - potvrď mi jestli mám pravdu. Má to souvislost s láskou?

JoJo

Přijde na to čemu říkáme přistání

Tak to drze prozradím odkazy:

http://www.kosmonautix.cz/viewtopic.php ... 976#p24976

a

http://www.britannica.com/EBchecked/top ... -Shoemaker

Ak považujeme za pristanie aj "romažčkanie" pod veľkým tlakom tak to aj sonda ktorú poslala Galileo na Jupiter . Nebude ale 2 najvzdialenejšou práve Rosetta ak berieme že mäkké pristanie s nožičkami a pevným povrchom?

indian22 píše:Přijde na to čemu říkáme přistání

Tak to bych si tedy poslechl, jestli dovolíš... Sem s tím (a nedělám si srandu)

U přistání (na pevný povrch) je to NEAR, ale Eros se vzdaluje jen asi o 17 miliónů kilometrů dále od Země než Mars, takže to zase není tak velký rozdíl (a Itokawa je na tom podobně). Atmosférické pouzdro Galilea úspěšně zpomalilo a předávalo data přímo z atmosféry Jupitera. Přistání to sice tedy není, ale ničeho lepšího se v atmosféře plynného obra ani nedočkáme.
Co je ale zajímavé, tak Čurjumov-Gerasimenko se vzdaluje od Slunce (a od Země) dále než Jupiter, takže pokud se zdaří přistání, pak bude mít ESA hned dvě první místa.
Ale jinak jsou tyhle prvenství celkem nedůležitá, mnohem důležitější je, jestli se přistání uskutečnilo na zajímavém místě, a to je v případě Huygense bez debat.

No to já právě nevím zda rozbití o povrch považujeme také za přistání, nebo tu padl Jupiter a Galileo, nebo jestli počítat i náraz impaktoru když ten byl alespoň od začátku plánovaný, nebo zda počítáme jenom měkké přistání... Navíc tu bylo zmíněno i to, že vzdálenost místa přistání se průběžně mění... Nad tím jsem původně ani neuvažoval, byl jsem hodný a býval bych uvažoval prostě nejvzdálenější bod orbity daného tělesa.

To je potom těžké, když se v tom nevyznám.

lithobreaking nie je pristatie

Cassini dnes prolétává po 98. okolo Titanu. V plánu je radarové snímkování a následné porovnání nasbíraných dat s minulými průlety. Především s 57. (červen 2009), 58. (červenec 2009) a 65. průletem (leden 2010).

Snímek týdne:


Pořízen byl 19.října 2013 ve viditelném světle. Na snímku je patrná nepravidelnost na prstenci F, kterou má podle některých vědců na starost nějaký malý objekt, jehož dráha pravidelně koliduje s prstencem.
http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/image ... ageId=4973