forum.kosmonautix.cz

Wopat píše: ↑29.12.2020 13:09

Saturn1234 píše: ↑28.12.2020 11:13Technika před desítkami tisíc let byla trochu horší než teď. To je vždycky problém s dlouhodobými misemi.

Já vidím ještě jiný, zajímavější problém. Jestliže něco vypustíme k nejbližší hvězdě dnes, budeme doufat, že to do cíle doletí za x let. Ale třeba za 200 let můžeme vypustit ke stejné hvězdě mnohem pokročilejší sondu, která tu první předstihne, čímž se ta první stane tak nějak zbytečná. A za dalších x let můžeme vypustit zase něco pokročilejšího, co zase svého předchůdce předežene. A tak dále... Otázkou tedy je, kdy se na mezihvězdnou cestu vydat? A jak dlouhý projekt jsme schopni provozovat a udržovat při životě?

Přesně tak, v tuhle chvíli to opravdu není na pořadu dne, nejdřív pokročilé pohony po sluneční soustavě

mezihvězdná mise ve chvíli, kdy to dokážeme za 50 let, delší mise nemá smysl

S takou logikou sa sporiť nedá.... A tak všetci sedia doma.

Wopat píše: ↑29.12.2020 14:50 Ono se lehce řekne “jen cubesat”. Ale už třeba jen jeho napájení může být pořádný oříšek.

IMHO neriešiteľné. A nielen napájanie - i prevádzková teplota...
Do akej teploty sú "prevádzkyschopné" elektronické súčiastky? Nielen polovodiče, ale i kondenzátory, batérie, a iné súčiastky?
Ako rýchlo vychladne taký systém na "teplotu zlyhania"? Koľko watt tepelného výkonu by potreboval na "udržanie sa pri živote"?

Spoliehať sa na "rozmrznutie pri priblížení k hviezde" je zrejme nezmyselné - tuším sajri dával v príspevkoch o 'Oumuamua grafy "prehrievania sa" komét pri veľmi tesných obletoch Slnka - systém by sa ohrevom od svetla blízkej hviezdy prebudil až v tesnej blízkosti periastra alebo dokonca až po periastre...

Čo sa týka slnečnej plachty a "urýchlovania v periheliu" - celkom by ma zaujímali vzťahy povrchovej teploty plachty a tlaku žiarenia, respektíve dosiahnuteľného zrýchlenia, a doby, po ktorú tieto zrýchlenia pôsobia... Pretože akonáhle začne rásť vzdialenosť od Slnka, dosiahnuteľné zrýchlenie začne rýchlo klesať...

V podstate to isté platí i o nápadoch s "laserovým urýchlovaním solárnych plachetníc" - do akej vzdialenosti od Zeme dokážu sondy urýchlovať?

Zajimave poznatky muze nabidnout i vyzkum mezihvezneho prostoru.
Duvod proc tu a tam nejakou sondu ven ze slunecni soustavy poslat.


"Jak se sonda Voyager vzdaluje od Sluneční soustavy, hustota vesmíru roste"
..
"Zajímavé rovněž je, že na pomyslném předělu mezi naší soustavou a mezihvězdným prostorem, v popisované heliopauze, aparát loni identifikoval nečekaně vysoké teploty."
..
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clane ... .seznam.cz

To nepochybně. Ale tady řešíme let k nejbližší hvězdě. Výzkum mezihvězdného prostoru je něco úplně jiného a dnes to na té nejnižší úrovni zvládají stroje ze 70. let. K tomu nemusíme posílat nic k exoplanetám.

Přesně tak. Sondy jsou v současnosti v 1/1700 vzdáleností od Proxima Cent. Naše raketové možnosti se od jejich vyslání nijak výrazně nezměnily, takže k Proximě by se tímto stylem letělo nějakých 70.000 let. K jásání nad průzkumenm meziplanetárního prostoru je dobré si uvědomit to měřítko: je-li na jedná straně kancelářského stolu Slunce a na druhé Proxima, tak jsme se zatím za tu dobu posunuli o 1 mm do prostoru

Wopat píše: ↑30.12.2020 15:28 To nepochybně. Ale tady řešíme let k nejbližší hvězdě. Výzkum mezihvězdného prostoru je něco úplně jiného a dnes to na té nejnižší úrovni zvládají stroje ze 70. let. K tomu nemusíme posílat nic k exoplanetám.

Voyager 2 vstoupil do mezihvezdneho prostoru v roce 2018, startoval v roce 1977, vice nez 40 let je trochu moc, chtelo by to opravdu neco rychlejsiho.

https://www.idnes.cz/technet/vesmir/voy ... vesmir_kuz

milantos píše: ↑30.12.2020 15:54 Přesně tak. Sondy jsou v současnosti v 1/1700 vzdáleností od Proxima Cent. Naše raketové možnosti se od jejich vyslání nijak výrazně nezměnily, takže k Proximě by se tímto stylem letělo nějakých 70.000 let. K jásání nad průzkumenm meziplanetárního prostoru je dobré si uvědomit to měřítko: je-li na jedná straně kancelářského stolu Slunce a na druhé Proxima, tak jsme se zatím za tu dobu posunuli o 1 mm do prostoru

Abych pravdu řekl, je to o něco víc, než jsem čekal. S jak dlouhým stolem jsi počítal?

To je úplne jedno - podstatné je, že doba preletu je merateľná skôr časom "geologickým", a nie časom "historickým".
Čiže v "ľudských" merítkach či merítkach ľudských kultúr, ako sa v priebehu času striedali a menili, by bola správa odoslaná dávnovekou sondou takmer rovnako "nepochopiteľná", ako správa od skutočných mimozemšťanov.

Hawk píše: ↑30.12.2020 17:03

Wopat píše: ↑30.12.2020 15:28 To nepochybně. Ale tady řešíme let k nejbližší hvězdě. Výzkum mezihvězdného prostoru je něco úplně jiného a dnes to na té nejnižší úrovni zvládají stroje ze 70. let. K tomu nemusíme posílat nic k exoplanetám.

Voyager 2 vstoupil do mezihvezdneho prostoru v roce 2018, startoval v roce 1977, vice nez 40 let je trochu moc, chtelo by to opravdu neco rychlejsiho.

https://www.idnes.cz/technet/vesmir/voy ... vesmir_kuz

Voyager 2 je sonda primárně určená k průzkumu planet Sluneční soustavy. Ano, pokud bychom chtěli studovat primárně mezihvězdný prostor, tak je Voyager pomalý. Ale tato tvoje reakce je mimo téma, jelikož 1) jsme psali o uskutečnitelnosti mezihvězdných cest v dohledném časovém rámci a 2) psal jsem o tom, že ke zkoumání mezihvězdného prostoru nepotřebujeme mezihvězdnou sondu, ale stačí dnešní (i starší) technika. Nepsal jsem nic o tom, že je k tomu Voyager vhodný a dostačující.