Data, která zaslala sonda Messenger o planetě Merkur a objevy učiněné na základě těchto dat dokazují, že takováto mise byla více než potřebná.
Spousta teorií o Merkuru vycházející z pozemních pozorování i několika průletů sondy Mariner 10 v 70.letech minulého století, bude přepsána nebo zcela vyvrácena.
Předně není Merkur, co se týče vzniku, nějakým bratrancem našeho Měsíce. Jeho geologická stránka je daleko rozmanitější. Také suchý údaj o tom, že Merkur byla koule rozžhaveného železa, jež ztuhla a nyní krouží kolem Slunce občas zasažena některým z asteroidů, bude muset z učebnit pryč.
Asi nejpřekvapivějším objevem, je nalezení vysoce odrazivých ploch v okolí pólů radarem sondy. V oblastech, které jsou trvale zastíněné, se pravděpodobně nachází voda, kterou tam zřejmě zanesly komety.
Merkur měl v historii bohatou vulkanickou aktivitou. Jejími pozůstatky jsou lávové útvary, které zaplavily rozlehlé části povrchu. Tyto nížiny jsou pouze několik kilometrů pod průměrnou výškou povrchu. Data odhalila i rozsáhlé koncentrace hmoty, což by ukazovalo na dopadlé asteroidy, které jsou překryté další vrstvou. Podobné útvary byly ovšem nalezeny i na našem Měsíci.
Na povrchu Merkuru se objevují shluky dutinek (viz obrázek). Mají je na svědomí patrně výbuchy izolovaných kapes obsahujících těkavou látku.
Zajímavé je i rozložení vrstev, ze kterých se Merkur skládá.
Pod tenkou kůrou, se nachází plášť z masivního pyritu. Ten sedí na vrcholu vnějšího tekutého pláště, pod ním je železo-silikátová vrstva a dole je tekuté železné jádro. Na obrázku je vidět, jak je rozvrstvení spíše podobné Zemi než Měsíci.
Spousta těchto nových poznatků, které se rozcházejí s našimi původními objevy "z dálky", ukazuje, jak málo jsme schopni bez přímého zkoumání přesně odhadnout vlastnosti kosmického objektu. Může to ovlivnit a zpřesnit i výzkum extrasolárních planet.
zdroj:discovery.com
