forum.kosmonautix.cz

rexino: Díky, to mám radost.

Pajos: Nezapomněl, tvoje otázka byla ve druhé jedenáctce dotazů, které jsem zodpověděl v pátém díle. Ten zveřejním za pár dní.

Mrkni na http://www.diyphotography.net/how-to-bu ... mpter-tips

Lze tam polozit i otevreny notas a mozna by ti to pomohlo pri tvych projektech

Díky za tip, ale nejsem moc manuálně zručný.
Zatím zůstanu u noťasu. Stejně je to pokrok proti prvním dílům, kdy jsem otázky četl z papíru.

Tak bych to resil rychle a drsne - vytiskni otazky velkym pismem na papir, uprostred nech diru kterou prostrcis objektiv a je to. Budes koukat do objektivu a zaroven muzes cist otazky :-DDDD

To je tak snadné, že bych to mohl zvládnout i já
Ale zatím asi zůstanu u klasického noťasu.

Dokážeš si představit jak dlouhý by ten papir musel být pri tom velekm písmu?

Nebo at tam postavi někoho z rodiny kdo mu to bude muset měnit

Moc chválím za další díl Vesmírných dotazů. Dvě inovace týkající se zobrazení otázek v popisu videa, i řešení délky pořadu menším počtem otázek s podrobnějšími odpověďmi jsou výborný nápad. I když u mě ta první inovace nic nezmění, já to vždycky poctivě slupnu celé

Měl bych několik malých doplnění k některým otázkám...

Umělá gravitace pomocí odstředivé síly
I když na ISS byl původně plánován rotující modul, jak jsi v pořadu popisoval, i dnes bychom na palubě stanice našli něco podobného, i když v mnohem menším měřítku. Používají se tam klasické odstředivky, které známe z pozemních laboratoří. Využívají se k okamžitému porovnávání výsledků experimentu, který probíhal v mikrogravitaci s výsledky stejného experimentu probíhající v odstředivce za standardního 1 G.

Rostilny na ISS
Opět nepůjde o žádný velký formát typu skleníku, ale v evropském modulu Columbus prakticky pořád probíhají pokusy s rostlinami v jednom ze skříňových experimentů nazvaném Biolab. Více informací se budete moct dočíst v dalším článku seriálu o ESA, který na našem blogu již brzy vyjde.

Buran
Vše, co jsi zmínil je samozřejmě pravda, ale ta potřeba špionáže tam přeci jen byla. Proporcionální parametry raketoplánu jsou sice více méně dány fyzikou a Američané se také s projektem nijak extra netajili, ale přesto Sovětský svaz poněkud zaostávalo ve svém technologickém vývoji za USA třeba na poli elektroniky, ale hlavně v miniaturizaci. Proto špionáž probíhala na plné čáře. Hlavně také proto, aby se Sověti potřebovali zjistit, k čemu vlastně ten Shuttle budou mít? Je to přece tak ekonomicky nevýhodné, že to v tom musí být nějaký skrytý záměr. A to byl také onen důvod stavby Buranu - mít k dispozici stejnou zbraň, i když ještě nevíme k čemu.

A ještě jednou zpět k pořadu. Opravdu se mi moc líbí a vypadá čím dál lépe. Jen bych byl možná maličko opatrnější v častém prorokování a odhadech kdy se daná technologie objeví či neobjeví. Tyto odhady jsou až příliš časté a dost subjektivní, založené na současné situaci. Situace se však ve světě mění každým dnem a každý den objevujeme nečekané věci a řešení tam, kde bychom je nečekali. Třeba takový pohon na antihmotu tak může existovat za těch 100 let, které jsi uvedl ale třeba také za 500 let nebo nikdy. A nebo už v příštím desetiletí.

Děkuju za opětnou vazbu, chválu i doplnění.

Je tu už pátý díl Vesmírných dotazů. Natočil jsem ho jen pár minut po díle čtvrtém, abych rozdělil velké množství otázek. Ještě, že jsem to udělal, protože pátý díl nakynul na 47 minut! Otázky byly tak zajímavé, že jsem zapomněl sledovat čas.
Od diváků zatím dorazily další dotazy, takže už je naplněný šestý i sedmý díl (zatím jsem je ještě netočil).



Jako minule, tak i dnes přidám všechny ve videu použité otázky tak, jak mi dorazily i s časy, kdy otázka dostává prostor.

1) Petr Hodulik (0:54)
Plánuje v současné době ESA stavbu vlastní pilotované lodi, která by ji zbavila závislosti na ruských Soyuzech? Pokud ano tak v jakém časovém horizontu, jakou by loď měla mít kapacitu a jaký by používala nosič?

2) Dipsi (3:49)
Kdy si myslíte, že bude vynalezena technologie, co bude vytvářet umělou gravitaci jako je na Zemi?

3) Dipsi (4:49)
V roce 2020 skončí životnost orbitální stanice ISS. Co myslíte, že se s ní stane? Bude rozložena? Myslíte se si, že bude postavena nová větší orbitální stanice?

4) kaja.bily (9:08)
jak frekventovaný je jev, který vidíme u našeho měsíce, že kolikrát je menší než Slunce, tolikrát je blíže k Zemi, proto se zdají obě tělesa ze Země stejně velká, případně bylo by vidět úplné zatmění Slunce (tak jak ho známe ze Země) i z povrchu jiných planet?

5) Pavel Míča (10:52)
Ahoj, chci se zeptat proč sondy, družice apod. neletají k jiným planetám nejkratší cestou, přece se dá vypočítat ze za 4měsíce se Mars (nebo jiné) dostane do určiteho bodu a pokud by tam v tu chvili priletěla družice, byla by to významná zkratka oproti těm šíleným cestám které ukazují odborníci.
Vyjma samozřejmě situací kdy je chtěný efekt gravitačního praku, ale i tam mě mate fakt proč musí družice několikrát obletět několik kružnic blíž ke středu sluneční soustavy, aby se dostala třeba k titanu. Ano opět tím nabere diky gravitačnim prakům rychlost ale jen tímhle nabíráním rychlosti zabije několik let času... je to nelogické

6) Jan Černý (16:49)
Za studene valky hlavne v dobach letu na mesic byly tyto udalosti no.1 zive prenasene do vsech TV, avsak nekolikaty let (jak je napr. dobre videt ve filmu Apollo13) uz lidi tolik nezajimal-ani nebyl zarazen zive do vysilani a astronautum to radeji ani nerekli, chudakum
A od te doby to jiz slo z kopce, nemyslite? Proc tomu tak je? Lidem uz byl mesic malo? A da se rict ze v poslednich letech ziskava kosmonautika v ocich verejnosti jiste obrozeni, diky letum na mars a jine planety/mesice? Anebo se da rict ze (pokud to neni jen ma domenka), ze vesmirne programy, vzato celosvetove, rekneme v poslednich 20letech po urcite stagnaci nabiraji na obratkach, diky novym a novym soukromym vesmirnym agenturam?

7) Hanulk4 (25:14)
Dobrý den, myslíte že jednoho dne by lidé mohli přjít na stroj kterým by se mohli přemistovat jako je Hvězdná brána ?

8) martin.handl (26:29)
zajímal by mě tvůj názor na film Gravitace.
Považuješ ho za sci-fi pohádku nebo dobrou ukázku laikům jak to funguje ( byť s nějakými nepřesnostmi ) nebo hollywoodský paskvil, který zničil zajímavé vědecké téma ?

9) skubikk (30:45)
Chtěl bych se zeptat, jestli je opravdu možný fakt, že kdyby například moje máma letěla nad světelnou rychlostí po dobu dvou měsíců a poté přistála zpět na Zemi, že bych byl stejně starý, jako ona? Na Zemi by totiž od jejího odletu uběhlo 20let. Je tedy pravda, že čím vyšší rychlost dosáhneme, o to víc se nám v té rychlosti zpomalí čas?

10) Pavel Pokorný (36:04)
Zajímalo by mě, jaký z dostupných motorů je ve volném kosmu nejúčinnější a zdali je alespoň na papíře nějaký motor, který by byl schopný vozit lidi a náklad v naší sluneční soustavě rychleji (vím že se testoval motor s jaderným reatorem zahřívající vodík) tak aby se např. cesta k Marsu zkrátila na na přijatelnější dobu. Jak by musel vypadat motor aby cesta k Marsu trvala dva měsíce v době kdy je země k Marsu nejblíže.

11) Jan Cina (38:58)
Čistě teoreticky nastanou na ISS komplikace například nehoda, která zároveň poškodí jednu nebo obě lodě Sojuz a je potřeba evakuace stanice ISS.
Je schopno Rusko vyslat např. do 72 hodin ke stanici ISS záchranou loď? Je připravena nějaká záložní posádka a nějaká záložní loď pro případ,že by bylo potřeba evakuovat všech 6 lidí na stanici ISS a evakuace by nebyla možná ani jednou lodí Sojuz (popřípadě by byla funkční pouze jedna loď Sojuz). Pravděpodobnost poškození obou Sojuzů najednou je velmi malý, nicméně jak to v životě bývá náhoda je blbec. Je nám znám nějaký evakuační postup při téhle situaci.

Dugi veľká vďaka za tento diel, padol mi po tomto mizernom dni veľmi dobre a už sa neviem dočkať na ďalší diel