forum.kosmonautix.cz

Google sice každému dává jiné výsledky vyhledávání, ale když jsem to zkusil hledat, tak mi vyskočilo několik odkazů na agegující weby, které nakonec odkazovaly na osel.cz.

Kancelář vesmírné medicíny v EAC (Evropské středisko astronautů) pracuje na vývoji speciálního obleku, který má astronautům pomoci s jejich bolestmi zad ve stavu beztíže. Lidské tělo se v prostředí mikrogravitace prodlužuje až o 7 cm! Má to na svědomí uvolnění páteře. Kvůli tomu mnoho astronautů během svých misí trpí bolestmi zad. Po dlouhodobých misích je dokonce až čtyřikrát větší riziko, že mohou utrpět vyhřeznutím meziobratlových plotének.

Skinsuit, jak se výrobek nazývá, je přiléhavý oblek utkaný na míru, který díky speciálnímu dvousměrnému tkacímu vzoru zmírňuje nepřítomnost zemské tíže tím, že stahuje tělo v jeho podélné ose, tedy od nohou k ramenům, a to srovnatelnou silou, která na tělo působí na Zemi. Současné prototypy jsou šity ze Spandexu, ale v testování jsou i pokročilejší materiály.

Skinsuit je testován jak na Zemi, tak během parabolických letů v letadle. Prvním, kdo jej otestuje na oběžné dráze bude Dánský astronaut Andreas Mogensen během jeho krátké mise v roce 2015. Není potřeba zmiňovat, že pokud se technologie ve vesmíru osvědčí, dá se očekávat její zavedení do "běžného provozu" i na Zemi. Mohla by totiž pomoci starým lidem a také těm, kteří trpí bolestmi zad.

Návrhy budoucích nosičů ESA.

Dá se říct, že prvním zástupcem této nové kategorie je plánovaná Ariane 6.


http://www.esa.int/spaceinimages/Images ... _FLPP_HOME
http://www.esa.int/Our_Activities/Launc ... m_concepts

Do tohoto vlákna se to nejspíš úplně nehodí, ale kdo ví?



Je to krása. Snad se něčeho podobného dožiju.

Paráda. To víš, že se to sem hodí.

Servisní modul vypadá na něco podobně velkého jako Cygnus. To si ale bude muset ESA pospíšit, dokud má Ariane 5. Na Ariane 6 je tohle moc těžké.

Ještě jedna věc se mi tam nezdá. Ta nafukovací část má mít ve stropě tři upravené Cupoly. Jejich zasazení ale bude dost velký oříšek, proto ho ve videu asi neukázali. Rovněž interiér, zejména rozdělení na dvě podlaží asi taky nebude jednoduché.

Na druhou stranu je ESA zatím jediná, která předvedla 3D tisk z materiálu podobnému regolitu. Rozhodně to nebude moc rychlá stavba. Urychlení stavebních prací je možné vyvinutím dalšího stroje, který byl spojením roveru, rypadla a pásového dopravníku. Rover s 3D tiskovou hlavou by pak jen jezdil po obvodu základny a nemusel by se pro každou várku vydávat dolu na povrch. Problém by mohl být ve zvýšení prašnosti, což by asi dost vadilo pozemním operátorům i pohyblivým částem strojů.

Doplním zdroje z webu ESA:
http://www.esa.int/Our_Activities/Techn ... D_printing
http://www.esa.int/spaceinvideos/Videos ... lunar_base

tomas píše: Na druhou stranu je ESA zatím jediná, která předvedla 3D tisk z materiálu podobnému regolitu.

To není.
NASA už v roce 2012-13 pracovala na studii Sinterhab, na kterém se velkou měrou podílel i český architekt Ondřej Doule. http://www.a-etc.net/sinterhab/

NASA samozřejme prováděla i praktické testy výroby stavebních bloků nebo sintrování nakupeného materiálu simulujíciho měsíční regolit.
http://enu.kz/repository/2009/AIAA-2009-1015.pdf
http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi. ... 000812.pdf

Díky za odkazy. Tohle jsem netušil. Věděl jsem jen, že Ondřej Doule a Tomáš Rousek spolupracovali s NASA na základnách i na lodích spojených lanem kvůli navození umělé tíže. Že byl součástí i 3D tisk ochranného obalu z regolitu, se ke mně nedostalo.

tomas píše: Věděl jsem jen, že Ondřej Doule a Tomáš Rousek spolupracovali s NASA na základnách i na lodích spojených lanem kvůli navození umělé tíže.

Asi nejvíc se mi od Douleho líbí MarsBase10 z roku 2009: http://spacearchitect.org/pubs/AIAA-2012-3557.pdf

Pospíšil píše:NASA samozřejme prováděla i praktické testy výroby stavebních bloků nebo sintrování nakupeného materiálu simulujíciho měsíční regolit. http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi. ... 000812.pdf

V tomto dokumentu je taky zajímavá studie, týkající se výroby tepelného štítu pro velké pilotované a nákladní přistávací moduly pro Mars ze sintrovaného regolitu, získaného na Fobu, nebo Deimu.
Studie praví, že výrobou takového štítu (41 tun) až na LMO by ušetřila kolem 203 tun při odletu z LEO.
Při opakovaných letech v rámci referenční architektury Mars DRA 5.0 by tak mohli ušetřit cca 36 mld USD!

Sorry za mírný OT v tomto vlákně, ale připadá mi to dost zajímavé na to, aby to zapadlo.

Ne, je hodně dobře, že jsi to sem dal.
Ušetřit 200 tun, které se nemusí odesílat k Marsu, to už stojí za investice do této technologie. 36 mld dolarů jsou dva roční rozpočty NASA.