forum.kosmonautix.cz

Squierik píše: 10.10.2024 13:56 Tak všeobecne sa tak nejako predpokladá, že toto zariadenie na radarovú navigáciu je na rampách, kde pristáva falcon, ale nezachytil som, žeby to SX niekedy potvrdili.
Predpokladám, že niečo podobné bude mať aj SH. V istom momente podľa aktuálnej polohy potom vypočítajú kde presne dosadne a na toto miesto sa nachystajú ramená k záchytu. Až sa mi chce napísať, že to je triviálna vec (z pohľadu navigácie)

Elon Musk nikolkokrat o tom pisal, hovoril na roznych konferenciach. 1-vy stupen F9 a ASDS spolu nekomunikuju pocas pristatia.
Povodny zamer bol, ze komunikovat budu: radar, laser, ... atd,.

Kvoli rychlosti pristavania a spalinam z motoru to ale nefunguje. Cele je to zalozene na principe ako pisal Tjov.
ASDS ma GPS, teda je bod v trojrozmernom priestore na stabilnom mieste.
Falcon9 ma tiez GPS a je pohybujuci sa bod v trojrozmernom priestore.
Ak sa vsetko podari, oba body sa stretnu v okamziku, ked sa rychlost Falconu9 znizi na nulu.

Presne tento isty princip sa pouziva aj pri pristati na pevnine.

No neviem koľko máš toho nameraného s GPS, ale to je tak nestabilný systém, že neverím tomu, aby ho používali ako primárny a jediný sposob navigácie pri možnej škode miliónov dolárov ak to nevyjde.
Ako základ uvediem, že navigovať sa bez atmosférických korekcií, ktoré nemáte ako získať na oceáne, tak Vám tam lietajú metre hore dole. V polohe sa ešte možete trafiť na +/- 5 metrov, ale vo výške je to beznádejné. Není možné aby len s GPS dokázali dosadnúť do stredu plošiny a ešte k tomu v správnej výške.
Že to nezverejnia je pritom úplne jasné, toto je to doležité know how, ktoré majú momentálne len v SpaceX.

Squierik píše: 11.10.2024 9:36 ... to je tak nestabilný systém, že neverím tomu, aby ho používali ako primárny a jediný sposob navigácie pri možnej škode miliónov dolárov ak to nevyjde.
...
Že to nezverejnia je pritom úplne jasné, toto je to doležité know how, ktoré majú momentálne len v SpaceX.

Nevěř si čemu chceš, ale je zkrátka fakt, co uvedl MrG. Jen doplním, že při přistání 1. stupně F9, kromě několika GPS senzorů a 2x zálohovaného GNC počítače, je použit ještě signál z radaru na přistívacích nohou, který v posledních sekundách přistávacího manévru doplňuje přesnější informace o výšce stupně nad palubou plovoucí plošiny nebo pevné přistávací plochy.

Že si myslíš, že to nezveřejnili, je spíš jen problém tvé neznalosti, ale není to pravda. Jako jeden z podkladů k doplnění znalostí mohu nabídnout např. tento článek: https://kosmonautix.cz/2017/01/06/pokro ... et-a-sond/

Jinak celá tato debata, cca 10 příspěvků výše včetně tohoto, do tohoto vlákna spíš nepatří a bylo by vhodnější je přesunout možné do vlákna o IFT-5.

Uvedomuješ si, že si práve poprel slová, ktoré MrG. napísal a pričom píšeš, že napísal fakt a mňa sa snažíš zhodiť?

"je použit ještě signál z radaru na přistívacích nohou, který v posledních sekundách přistávacího manévru doplňuje přesnější informace o výšce stupně nad palubou plovoucí plošiny nebo pevné přistávací plochy."

Takže nepoužívajú len GPS a booster a plošina spolu komunikujú, byť jednostranne.

Squierik píše: 11.10.2024 10:33 Takže nepoužívajú len GPS a booster a plošina spolu komunikujú, byť jednostranne.

Vysílání a příjem vlastního radarového paprsku z boosteru nevidím jako jednosměrnou komunikaci. To by musel být na jedné straně (booster) vysílač a na druhé straně (plošina/LZ) přijímač. Tak to ale není.
Na zemi, či plošině tento signál nikdo/nic nepřijimá. V opačném směru je pak už úplné "ticho". Žádné radiomajáky, žádné vysílání čehokoliv ze zěmě/plošiny směrem k přistávajícímu stupni se neděje. Vůči vracejícímu se stupni je to zcela pasivní strana.

Jak psal MrG, stupeň má zadané přesné souřadnice, kam se má trefit, plovoucí plošina má 4 manévrovací motory, kterými se snaží se v daném okamžiku na těchto souřadnicích co nejpřesněji nacházet. Výsledkem je z 99% přistání s přesností +/- 1 m. Tečka.

Jednostranná komunikácia - aktívny vysielač a pasívny prijímač (plošina), vo funkcii len odrazovej plochy. Ale to je len slovíčkarenie, podstatné je, že nepoužívajú len GPS, čo si potvrdil.
Len s GPS nedáš 1 m vo výške, tečka.

GPS signal je skutecne nestabilni pro normalni nevojenske pouziti, protoze je umele zasumen.
Pro velke presnoti se pouziva system DGPS kdy existuje pozemni vysilac, ktery ma predne urcenou polohu a kazdou sekundu vysila delta informaci o tom, jak moc se v danem miste GPS poloha lisi od zname polohy vysilace.
S touto metodou se da dosahnout podobne presnosti jako u vojenskeho prijimace GPS ktery umi zasumeni odstranit.

P.S. Moje prvni experimenty s GPS navigaci byly poracovni nekdy pred vypuknuti valky v Gulfu dil II (po roce 2000). A velmi zajimave bylo srovnani presnosti pred a po vypuknuti valky. Pred vypuknutim valky byla presnost lepsi nez 5 metru. Po vypuknuti horsi nez 50-100 metru.

Zámerné zhoršovanie signálu pre verejnosť bolo zrušené, každopádne aj keby bolo, ten presný vojenský kód má presnosť v polohe najlepšie 2 m a vo výške ca 5-6 metrov.
To čo popisuješ - systém referenčných staníc, to rieši problém cestovania signálu atmosférou (preto aj názov atmosférické korekcie). Bez týchto korekcií není možné použiť len GPS na presnú navigáciu.

Ano, dGPS známe asi všichni, geodeti s ní např. přesně vytyčují polohu budoucí stavby na stavební parcele. Zažil v posledních min 20 letech asi každý, kdo něco stavěl. Přesnost pár cm.
Co je ale myslím zatím nejasné, je to, jestli SpX od vojáků nemá k dispozici například časově a prostorově omezený příjem přesnějšího vojenského GPS signálu. Nevím, jestli to lze takto omezit, ale třeba ano. Vzhledem k ITARu a další spolupráci s vojáky bych se tomu vůbec nedivil, ale řekl bych, že zrovna tato informace zůstane veřejnosti utajena.

Tak ešte naposledy. Civilný a vojenský kód majú v súčasnosti rovnakú presnosť. Civilný kód može byť v prípade potreby (napr. vojna) umelo upravený. Žiadny tajný presný vojenský GPS zázrak neexistuje, je to fyzika, tú nedokážete nijako obabrať.

Pospíšil píše: 11.10.2024 11:07 Ano, dGPS známe asi všichni, geodeti s ní např. přesně vytyčují polohu budoucí stavby na stavební parcele. Zažil v posledních min 20 letech asi každý, kdo něco stavěl. Přesnost pár cm.

Veru nechcel by si, aby geodeti používali DGPS, to je presnosť cca meter. Na presnosť cm sa používa RTK. Funguje to na podobnom princípe, ale sú tam isté zásadné rozdiely, hlavne vo vzdialeností referenčnej stanice