Základní informace o raketách Falcon a lodi Dragon

[DanHeřt]

spaceflightnow.com právě updatovali plánované starty pro rok 2016. Celkem 13x falcon 9 a 2x falcon heavy. Podle mě celkem realistické plány.

Převzato z /r/spacex, /u/stratohornet:

17. Leden, 10:42 AM PST: Falcon 9 / Jason 3 (VAFB SLC-4E)
Leden: Falcon 9 / SES 9 (CCAFS SLC-40)
7. Února: Falcon 9 / CRS-8 (CCAFS SLC-40)
Začátek 2016: Falcon 9 / Eutelsat 117 West B & ABS 2A (CCAFS SLC-40)
Začátek 2016: Falcon 9 / JCSAT 14 (CCAFS SLC-40)
1. čtvrtletí: Falcon 9 / Amos 6 (CCAFS SLC-40)
21. Března: Falcon 9 / CRS-9 (CCAFS SLC-40)
Duben: Falcon Heavy / Demo Flight (KSC LC-39A)
10. Června: Falcon 9 / CRS-10 (CCAFS SLC-40)
15. Srpna: Falcon 9 / CRS-11 (CCAFS SLC-40)
Srpen: Falcon 9 / Iridium Next 3-12 (VAFB SLC-4E)
Říjen: Falcon 9 / Iridium Next 13-22 (VAFB SLC-4E)
Říjen: Falcon Heavy / STP-2 (KSC LC-39A)
15. Prosince: Falcon 9 / CRS-12 (CCAFS SLC-40)
Prosinec: Falcon 9 / Crew Dragon Demo 1 (KSC LC-39A)

[Jardax]

Jo, to vypada mnohem realisticteji, ale stejne je to celkem slusny narez... pri trech rampach je to 2-3 mesice start z kazde z nich...

[DanHeřt]

Na tom seznamu dokonce pár startů chybí, například Thaicom 8.

[tixtli]

spaceflightnow.com právě updatovali plánované starty pro rok 2016. Celkem 13x falcon 9 a 2x falcon heavy. Podle mě celkem realistické plány.
...
...

Vskutku posobive plany. Co si vsak nemyslim, ze su realisticke. SpX planovala v predchadzajucich jednotlivych rokoch uskutocnit raz tolko startov ako sa im v skutocnosti podarilo. Moj tip, vzhladom na minulost, je 13 startov na rok 2016, ak sa nic 'zle' nestane. Budem vsak rad, ak moj tip bude podhodnoteny

[ptpc]

...a ještě hezké video

Veľmi, veľmi pekné video...

[MarekV]

Dlouhou dobu mi vrtá hlavou otázka, jakým způsobem je řešeno navádění prvního stupně rakety Falcon 9 na místo přistání? Ať už na pontón anebo na pozemní přistávací plochu. V letectví se pro podobné letové režimy využívá radionavigace, a tak se mi tento způsob jeví jako nejpravděpodobnější vysvětlení i v tomto případě. Je tomu skutečně tak, anebo SpaceX volí jiný způsob?

Ačkoli jsem se bezúspěšně snažil prohledat zdejší fórum a nalézt případnou odpověď na svoji otázku, je-li zde přece jen někde skryta odpověď, stačí mi na ni odkázat. Předem mockrát děkuji za případné objasnění (pokud je tato informace vůbec veřejna známa).

[DanHeřt]

Co tak čtu po internetu, tak první stupeň určitě používá GPS a interní soustavu akcelerometrů pro zpřesnění údajů, ale to podle mě není dostatečně dobré pro přistání, protože přistávací zážeh musí být velice přesný. Tipoval bych že tam ještě bude nějáký jednoduchý radar který vrací přesnou výšku při finální fázi přistávání.

[MarekV]

Děkuji za upřesnění.
Právě ta preciznost přistání mi nedává spát. Na videích je totiž náramně dobře vidět, že raketa dosedá prakticky přesně na střed přistávací plochy. V porovnání s množstvím radiomajáků a dalšího zařízení potřebného pro automatické přistání letadla to pak prostě působí těžko uvěřitelně.

[Amper]

Zapominate na to ze raketa ma k disposici oboustranou telemetrii.

Tim padem je k disposici spousta moznosti jak dodat opravdu presne udaje - diferencialni gps, diferencialni barometry, RTK GPS atd.. Mam copter ktery jen za pouziti dualniho GPS (data z GPS i GLONASS soucasne) bez vyuziti diferenciace je schopen stat prakticky na miste a pristat 15 centimetru od mista startu po nastoupani do 50 metru.

To co si normalni lidi predstavuji pod "presnou GPS" tj. neco co je v telefonu, ma rozhodne daleko do rozumne GPS kterou pouzivame v modelarine a predpokladam ze SpX nepouziva komercni modul za par desitek dolaru (uz jen zprumerovani dat ze dvou GPS nebo z GPS v rakete a na zemi to vylepsi) ale neco lepsiho.

Barometry maj presnost kolem 30 centimetru. Problem je ze se meni celkovy tlak vzduchu. Ale pokud neco posle rakete tlak vzduchu v miste pristani tak se da pro presne mereni vejsky pouzit kombinace baro/gps a dosahnout dostatecne presnosti za par gramu.

[RiMr]

Přesně tak. I "obyčejné" modelářské variometry které používáme (modeláři) zaznamenají změnu tlaku/výšky při zvednutí modelu ze země.