Před startem na Dunu, během jedné zkoušky meziplanetární lodi na oběžné dráze Kerbinu, jsem to jednou neodhadl s odhazováním vyhořelých stupňů raktey a jeden mi zůstal kroužit kolem domovské planety. Už jsem zde psal, jak se snažím být uvědomělý

a nechci nechávat nikde ve vesmíru žádné smetí. Možností jak hromadění takovéhoto nepořádku předejít je několik:
1) Konstruovat rakety tak, abychom všechny stupně odhodili ještě předtím, než přejdou ze suborbitální dráhy na orbitální. Se vším ostatním už musíme misi splnit až dokonce. Popřípadě nějaké části můžeme zase odhodit u cílového tělesa z dostatečné výšky, aby explodovaly a vypařily se a nezůstaly volně ležet na povrchu.
2) U další možnosti lze přejít na orbitální dráhu, ale stupeň rakety, který chceme na orbitě odhodit, musí být opatřen malinkými tryskami na pevné palivo Sepratron, které se po oddělení na 5 s zažehnou, zpomalí raketový stupeň, který tak opět přejde na suborbitální dráhu. Nemusím snad zmiňovat, že trysky musí být k raketě připevněny v opačném směru.
3) No a poslední možností je, nepořádek dělat, ale pěkně si ho po sobě zase uklidit.
A tím se dostávám zpět k mému kroužícímu vyhořelému stupni. Ke slovu se konečně dostal můj vesmírný popelář, který na svou misi dlouho čekal. Je to jednoduchý stroj s RCS tryskami a malým motorem. Ale jeho hlavní odlišnost je v soustavě přistávacích nožiček, které fungují jako ruka. S jejich pomocí lze kosmické smetí chytit a sestoupit s ním do atmosféry. Nedávno jsem navíc našel výbornou součástku, která je takovým velkým otvíracím nákladním prostorem, podobným jako mají raketoplány. Do něj lze pohodlně zachytávat menší tělesa a úlomky.
Přiblížil jsem se tedy k vyhořelému stupni, zachytil jej a zprovodil z orbity. Přitom jsem byl velice překvapen, jak pevně to spojení drží! Všem doporučuju vyzkoušet, je to dobrý trénink na budoucí stavbu orbitální stanice, bude-li v další verzi hry snad konečně možnost dokování.

- těsně před zachycením