Re: O hře
Napsal: 27.12.2012 13:28
Někteří z vás si určitě všimli jedné nebo více zvláštností oběžných drah některých těles v Kerbální soustavě. Některé člověk objeví lehce, některé hůře a některé úplně náhodou. Záleží na tom, jak kdo hraje a jak je všímavý. A protože těchto zajímavostí není málo, rozhodl jsem se je shrnout a napsat zde.
1) Mun má vázanou rotaci s Kerbinem, stejně jako Měsíc se Zemí. To znamená, že je ke Kerbinu otočen vždy stejnou stranou a odvrácenou polokouli z planety vidět nelze. Navíc je Mun přesně třikrát menší než Kerbin a druhý měsíc Minmus je menší přesně desetkrát.
2) Kerbin má rotační osu kolmou k rovině ekliptiky, tudíž se na něm nestřídají roční období. Mun má oběžnou dráhu rovněž rovnoběžnou s rovinou ekliptiky. Navíc Mun má přesně tu správnou velikost a vzdálenost od Kerbinu, že má na obloze stejnou úhlovou velikost jako Kerbol. Tyto tři faktory způsobují, že na Kerbinu lze z rovníku pozorovat zatmění Kerbolu jednou za měsíc.
3) Ike, měsíc Duny, obíhá na Dunastacionární dráze, tudíž je z Duny pozorovatelný stále na jednom místě oblohy. Tato dráha však není kruhová, ale mírně eliptická, což způsobuje, že Ike obíhá chvíli rychleji, pokud je k Duně blíže, a chvíli pomaleji, pokud je naopak dál. Díky tomu není vidět z Duny přesně v jednom bodě, ale mírně pulsuje z východu na západ. Ike má navíc také vázanou rotaci s Dunou, tudíž je z planety vidět stále jen jedna jeho polovina. Z těchto dvou faktů také vyplývá, že Duna a Ike se otočí kolem své osy za stejnou dobu.
4) První tři měsíce plynného obra Jool - Laythe, Vall a Tylo jsou v rezonanci 1:2:4. To znamená, že za dobu, kterou oběhne Tylo Jool, to stihne Vall přesně dvakrát a Laythe přesně čtyřikrát. Jeden z mnoha důkazů tohoto úkazu je ten, že pokud se nacházíte na měsíci Tylo a budete pozorovat tranzit měsíce Vall přes Jool, tak při každém tranzitu bude Jool ve stejné fázi, tedy bude vždy osvětlena jeho stejná část. Stejný důkaz lze najít při pozorování tranzitu Laythe z Vall.
5) Tyto tři měsíce a také Pol, nejvzdálenější měsíc, mají další zvláštnost a to opět vázanou rotaci. Všechny čtyři měsíce jsou tedy k Jool otočeny stále stejnou polokoulí.
6) Moho trvá oběh Kerbolu téměř 2x déle, než jedna otočka kolem vlastní osy. To znamená, že den na Moho trvá půl roku a rok se skládá ze dvou dní.
7) Kerbin, Mun, Minmus, Laythe, Vall a Tylo mají kruhové dráhy. Všechna ostatní tělesa mají dráhy více či méně excetrické.
8) Jediné těleso, které má oběžnou dráhu ve stejné rovině jako Kerbin, je Mun. Všechna ostatní tělesa mají k oběžné rovině Kerbinu sklon od 0,06°u Duny po 7°u Moho.
9) Co se týče velikosti planet a měsíců, tak jediné dvě přesně stejně velké tělesa jsou Tylo a Kerbin. Potom je velmi blízko Bop, který má o 5 km větší poloměr než Minmus; Duna, která má o 20 km větší poloměr než Vall; Dres, který má o 8 km větší poloměr, než Ike a Eeloo, která má o 10 km větší poloměr než Mun. Jak už bylo napsáno výše Minmus je přesně desetkrát menší než Kerbin. Kerbin je ale také desetkrát menší než Jool. Minmus je tedy přesně stokrát menší než Jool.
10) Pokud jde o geostacionární dráhy, tak ty nemají Moho, Mun, Ike, Laythe, Vall, Tylo a Pol. U Ike je to největší škoda. Kdyby měla Ike o trochu větší sféru gravitačního vlivu, aby mohla mít geostacionární dráhu, dalo by se zaparkovat s lodí na místě, které by se vůči Ike ani Duně neměnilo, což by mohlo být velmi zajímavé.
Tak jsem se vyčerpal a snad je to vše. Vlastně doufám, že to všechno není a ještě něco objevíme
1) Mun má vázanou rotaci s Kerbinem, stejně jako Měsíc se Zemí. To znamená, že je ke Kerbinu otočen vždy stejnou stranou a odvrácenou polokouli z planety vidět nelze. Navíc je Mun přesně třikrát menší než Kerbin a druhý měsíc Minmus je menší přesně desetkrát.
2) Kerbin má rotační osu kolmou k rovině ekliptiky, tudíž se na něm nestřídají roční období. Mun má oběžnou dráhu rovněž rovnoběžnou s rovinou ekliptiky. Navíc Mun má přesně tu správnou velikost a vzdálenost od Kerbinu, že má na obloze stejnou úhlovou velikost jako Kerbol. Tyto tři faktory způsobují, že na Kerbinu lze z rovníku pozorovat zatmění Kerbolu jednou za měsíc.
3) Ike, měsíc Duny, obíhá na Dunastacionární dráze, tudíž je z Duny pozorovatelný stále na jednom místě oblohy. Tato dráha však není kruhová, ale mírně eliptická, což způsobuje, že Ike obíhá chvíli rychleji, pokud je k Duně blíže, a chvíli pomaleji, pokud je naopak dál. Díky tomu není vidět z Duny přesně v jednom bodě, ale mírně pulsuje z východu na západ. Ike má navíc také vázanou rotaci s Dunou, tudíž je z planety vidět stále jen jedna jeho polovina. Z těchto dvou faktů také vyplývá, že Duna a Ike se otočí kolem své osy za stejnou dobu.
4) První tři měsíce plynného obra Jool - Laythe, Vall a Tylo jsou v rezonanci 1:2:4. To znamená, že za dobu, kterou oběhne Tylo Jool, to stihne Vall přesně dvakrát a Laythe přesně čtyřikrát. Jeden z mnoha důkazů tohoto úkazu je ten, že pokud se nacházíte na měsíci Tylo a budete pozorovat tranzit měsíce Vall přes Jool, tak při každém tranzitu bude Jool ve stejné fázi, tedy bude vždy osvětlena jeho stejná část. Stejný důkaz lze najít při pozorování tranzitu Laythe z Vall.
5) Tyto tři měsíce a také Pol, nejvzdálenější měsíc, mají další zvláštnost a to opět vázanou rotaci. Všechny čtyři měsíce jsou tedy k Jool otočeny stále stejnou polokoulí.
6) Moho trvá oběh Kerbolu téměř 2x déle, než jedna otočka kolem vlastní osy. To znamená, že den na Moho trvá půl roku a rok se skládá ze dvou dní.
7) Kerbin, Mun, Minmus, Laythe, Vall a Tylo mají kruhové dráhy. Všechna ostatní tělesa mají dráhy více či méně excetrické.
8) Jediné těleso, které má oběžnou dráhu ve stejné rovině jako Kerbin, je Mun. Všechna ostatní tělesa mají k oběžné rovině Kerbinu sklon od 0,06°u Duny po 7°u Moho.
9) Co se týče velikosti planet a měsíců, tak jediné dvě přesně stejně velké tělesa jsou Tylo a Kerbin. Potom je velmi blízko Bop, který má o 5 km větší poloměr než Minmus; Duna, která má o 20 km větší poloměr než Vall; Dres, který má o 8 km větší poloměr, než Ike a Eeloo, která má o 10 km větší poloměr než Mun. Jak už bylo napsáno výše Minmus je přesně desetkrát menší než Kerbin. Kerbin je ale také desetkrát menší než Jool. Minmus je tedy přesně stokrát menší než Jool.
10) Pokud jde o geostacionární dráhy, tak ty nemají Moho, Mun, Ike, Laythe, Vall, Tylo a Pol. U Ike je to největší škoda. Kdyby měla Ike o trochu větší sféru gravitačního vlivu, aby mohla mít geostacionární dráhu, dalo by se zaparkovat s lodí na místě, které by se vůči Ike ani Duně neměnilo, což by mohlo být velmi zajímavé.
Tak jsem se vyčerpal a snad je to vše. Vlastně doufám, že to všechno není a ještě něco objevíme
