forum.kosmonautix.cz

Díky za skvělé články. Odkázal jsem alespoň tu GRS v článku na astro.cz, ale to s tím Tritonem je neméně skvělé. Škoda že už nemám čas to víc propagovat, začíná nám dovolená, ale budu alespoň číst blog

Fíha, tak to díky
Sám na ty obrázky koukám znova a znova a nepřestávají mě fascinovat!
Nicméně na blog přispívám zcela nepravidelně : )

Každopádně k tématu:
Objevilo se pěkné video o úspěšném letu observatoře SOFIA do stínu planetky (486958) 2014 MU₆₉.

V následujícím blogu o přípravě pozorování posledního zákrytu, tentokrát z Patagonie (Argentina), jsou nějaké mapky a hlavně ilustrační obrázek, který pomocí fotek marsovského měsíce Phobos ukazuje, zhruba jaké rozlišení můžeme u snímků MU₆₉ očekávat.

Alex Parker zveřejnil zajímavý gif. Jestli to chápu správně, jde o úspěšné pozorování stínu MU₆₉!



... a je to tak: Minimálně pět týmů v Argentině úspěšně pozorovalo a zaznamenalo zákryt : )

EDIT: Přidávám moje shrnutí aktuálního stavu pozorovací kampaně.

Video o ďalekohlade SOFIA a jeho kampani pri pozorovaní objektu MU69:

Detail:

O úspěšném pozorování píše Emily Lakdawalla na blogu Planetary Society.

Výše ukázaný zákryt je prý nejkratší z pěti zachycených. Stín na zemském povrchu prý měřil zhruba 4 km.

Video o pozorovací kampani #MU69occ


A ještě informace navíc:
Simon Porter se hned po pozorování v Argentině přesunul na Hawaii, odkud dalekohledem Subaru měří světené křivky dalších objektů Kuiperova pásu, kolem kterých New Horizons prolétá ve vzdálenostech 0,1-1 AU a taky je pozoruje. Získáním fotometrických dat z různých úhlů pohledu (ze Země, od New Horizons ještě před daným tělesem a později znovu od New Horizons pohledem zpět směrem ke Slunci na jen úzce nasvětlené srpky) se dají dobře určit nejen rozměry a tvar planetek, ale také některé vlastnosti jejich povrchu. To potvrzuje, to o čem jsme tady taky nedávno spekulovali, a sice, že prodloužená mise New Horizons přecijen zahrnuje pozorování dalších objektů zdálky. Výsledky ale zatím nejsou k dispozici, protože je nejdříve potřeba nashromáždit a zpracovat data z různých observatoří i časových období.

Viz tyto tweety...

Topografie Pluta a Charonu v měřítku

Představuju si, jak se pod severním pólem odlamují kusy kůry a postupně plují na jih, kde během dlouhé polární noci zamrzají, kumulují se a rostou z nich hory : )

Pár updatů k 2014 MU₆₉:

Kimberley Ennico Smith napsala pěkný dvoudílný report z příprav (I.) i samotného letu (II.) observatoře SOFIA.



SyFy channel má na svém webu i čistě vědecké okénko a nunikla mu ani okultační kampaň MU₆₉.
Jeden kratší článek vyšel také na DoonWire.com.



Nejzajímavější info je ale k dočtení na blogu Daniela Fishera (aka Cosmos4U). Zdá se, že závěry dedukované z nezachycení planetky MU₆₉ při první okultaci byly poněkud předčasné! Planetka vůbec nemusí být menší ani binární, to jen dalekohledy nebyly rozmístěny na správném místě. Trasa stínu nebyla známá tak přesně jako u druhých dvou okultací, protože ještě na začátku července MU₆₉ pozoroval Hubbleův teleskop a její dráhu dost upřesnil. Přecijen je potřeba mít na paměti, že těleso se pozorovalo pouze několikrát během pouhých tří let, zatímco jeden oběh mu trvá stokrát tak dlouho! Pro tak precizní předpovědi prostě orbita není známá dostatečně přesně..

Zatím nebylo zveřejněno, jestli SOFIA zákryt zachytila, ale já mám docela víru, že ano : ) A i kdyby ne, tak těch pět zaznamenání ze třetí okultace poskytne dost informací i samo o sobě...

Charón v rozlišení 4K od Seána Dorana: