forum.kosmonautix.cz

zatím jsme

CAPCOM to ISS. L-7 weather brief is green and launch is a go.

Dnešní odpoledne přinesl dlouho, ale opravdu velmi dlouho, očekávanou událost. Ze vzletové rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS odstartovala v 16:52:15 SELČ nosná raketa Atlas V N22. Na oběžnou dráhu bezpečně dopravila kosmickou loď CST-100 Starliner k misi Boe-CFT. Jde o první let této kosmické lodi s posádkou, kterou při této premiéře tvoří zkušená dvojice Barry Wilmore a Sunita Williams. Mise Boe-CFT byla postupně odkládaná až bylo dosaženo kumulované doby přesahující sedm let. Což je i na pilotovanou kosmonautiku dost. Důvodem byla téměř nekonečná série problémů, které provázely vývoj, stavbu i testování. Ne vždy byl na vině Boeing, ale rozhodně nemůže prohlásit, že jeho kosmická divize zvládla vše bez ztráty kytičky.

Bezpilotní mise Boe-OFT měla koncem prosince 2019 za cíl otestovat kosmickou loď bez posádky a provést také připojení a odpojení od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Problém s palubním počítačem nedovolil provést většinu úkolů. Mise byla předčasně ukončena po dvou dnech a kabina kosmické lodi přistála zpět na Zemi. Testovací let tak bylo třeba opakovat. Mise Boe-OFT 2 se uskutečnila v květnu 2022 a tu již bylo možné prohlásit za úspěšnou a přistoupit k letu s posádkou. Vracíme se tak k událostem dnešního dne.

Někoho možná zmátlo u nosné rakety Atlas V netypické označení N22. To se používá pouze pro lety s kosmickou lodí Starliner. První znak („4“ nebo „5“) v označení totiž odkazuje na průměr aerodynamického krytu. V případě letů se Starlinerem, se ale aerodynamický kryt nepoužívá a „N“ tedy značí, že tam není. První dvojka je pak odkazem na dva použité pomocné urychlovací stupně SRB s motory na tuhé pohonné látky. Druhá dvojka určuje, že je použit ve druhém stupni Centaur nikoli jeden, ale zdvojený kyslíko-vodíkový raketový motor RL10A-4-2. To je rarita a v případě Atlas V je k nalezení pouze u verze N22. Co se týče prvního stupně, tak ten je klasický jako u jiných raket Atlas V. Nosná raketa Atlas V N22 využívá také speciální adaptér pro připojení kosmické lodi. Změny doznala také řada senzorů a software (systém EDS) sledujících chování rakety a slouží k detekci a vyhodnocení případných anomálií. Přece jen jsou na palubě lidé.

Pro aktuálně probíhající misi Boe-CFT je použita třetí vyrobená kosmická loď Starliner pojmenovaná Calypso. Letěla také na misi Boe-OFT, proto lze na některých částech jejího povrchu vidět opotřebení a známky použití. Kosmická loď Starliner se skládá z kuželové kabiny pro až sedmičlennou posádku a válcového přístrojového modulu. Celkový výška sestavy je 5,03 m, průměr 4,56 m a startovní hmotnost může (dle požadavků mise) dosáhnout až 13,2 tun.

Co posádku čeká první den letu (časy v SELČ):
*17:07 Oddělení Starlineru
*17:23 Navedení na stabilní oběžnou dráhu
*18:07 Fázový manévr
*18:12 Vysvlečení skafandrů
*19:37 Zahájení testování ručního manévrování
*21:37 Ukončení testování ručního manévrování
*22:17 Zahájení testování systému VESTA
*23:17 Ukončení testování systému VESTA
*01:32 Posádka jde spát
*10:32 Posádka vstává
Zítra v noci bude pokračovat další fáze, a to přílet a připojení k Mezinárodní kosmické stanici ISS. To je naplánováno na 18:16 SELČ.

Ide o prvy start po 55 rokoch, 7 mesiacoch a 25 dnoch, kedy z USA pilotovana lod startovala z ineho komplexu ako LC-39.
Posledny start z inej rampy a to z SLC-34 bola misia Apollo 7 dna 11.10.1968.

Kennedy Space Center, alebo ostrov Merritt bol po dobu vyse 55 rokov jedinym miestom odkial sa z USA lietalo na obeznu drahu s posadkou.
- 10x Apollo (8-17)
- 1x Apollo-Soyuz
- 3x Apollo-Skylab
- 135x Space Shuttle
- 13x CrewDragon

Boeing teda svojim startom prerusil dost dlhu snuru

A sakra … únik helia pro tlakování nádrží pohonného sytému!

Další upřesnení. Úniky jsou na třech různých místech:
- jeden v horním rozvodu 1 paliva
- druhý v rozvodu 1 paliva na levoboku
- třetí (malý únik) v rozvodu 2 paliva na levoboku

První dva úniky byly izolovány uzavřením ventilů rozvodů helia do palivových nádrži pro 6 reakčních trysek orientačních motorků RCS. Třetí rozvod s malým únikem zatím uzavřen nebyl.

normalizace odchylek , víc je zbytečné dodávat. Hlavně ať vše dopadne pro posádku dobře.

Posádka šla spát a pozemní tým řeší jakou cestou zajistit tlakování nádrží RCS, aby bylo možné bezpečné přiblížení a dokování k ISS. Ještě před 3 hodinami to bylo stále v plánu. Původní čas připojení ke stanici byl dnes v 16:15 UTC. Jestli to tak zůstane a povolení k přiblížení ke stanici dostanou i v tomto stavu lodě, to je otázka.

U příležitosti včerejšího startu nosné rakety Atlas V N22 s pilotovanou kosmickou lodí Starliner se hodí uvést pár zajímavostí. Šlo v pořadí o 100. start nosné rakety Atlas V, z nichž všechny byly úspěšné (2 s drobnými problémy). Nosné rakety rodiny Atlas se také po desetiletích vrátily do role nosičů pilotovaných kosmických lodí. Dne 20. února 1962 vynesla nosná raketa Atlas LV-3B (Atlas D) prvního amerického astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu okolo Země v rámci programu Mercury. V následujících 14 měsících se uskutečnily další tři pilotované výpravy. Poslední 15. května 1963. Rakety rodiny Atlas tak na svůj návrat do elitní skupiny čekaly 61 let, 21 dní, 1 hodinu, 48 minut a 1 sekundu. Včerejší start nosné rakety Atlas V N22 proběhl ze vzletové rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS (Cape Canaveral Space Force Station), tedy vojenského kosmodromu na Mysu Canaveral. Většina amerických pilotovaných misí se však uskutečnila z kosmodromu KSC (Kennedy Space Center). To se týkalo většiny misí Apollo, všech letů amerických raketoplánu i kosmických lodí Crew Dragon od SpaceX. První americké pilotované kosmické lety však probíhaly z již zmíněného CCSFS. V té době známém jako CCMTA a CCAFS. Do včerejška byla poslední pilotovanou výpravou z CCSFS mise Apollo 7, která byla na oběžnou dráhu dopravena nosnou raketou Saturn 1B 11. října 1968. Návrat pilotovaných letů na CCSFS tak trval 55 let, 7 měsíců, 24 dnů, 23 hodin, 49 minut a 29 sekund.

Nechci malovat čerta na zeď … ale nejbližší pilotovaný let bude Polaris Dawn, někdy kolem 12.6. , kdy bylo potřeba záchrannou misi … just saying.

12.7. ne? Navic co by delala? Nema docking port. Starliner tak dlouho sam nevydrzi a kdyz se k ISS dostane a bali by se zpet, tak maji kde cekat…

Me by spis zajimalo, jak s tim chteji litat na pulrocni expedice, kdyz maji problem s uniky po dni (a jeste pred startem)…

No jo, sorry, až 12.7. Ale i tak, byla by to možná jediná cesta, jak posádku zachránit, pokud by se nedokázala s vlastní lodí dostat na Zemi. Otzkou je, jestli by museli nějak nouzově a velkým rizikem u ISS zadokovat, ale kdyby ani to nemohli a nebyli schopni deorbitace, jak jinak by se to dalo řešit?