forum.kosmonautix.cz

Pěkné

Osobně sice dávám přednost kolmo startujícím SSTO, ale když teď kvůli nim musím čekat na můj oblíbený Alchemy mód, tak zkouším i jiné věci.



Kvůli blbnutí krátce po startu se podařilo dosáhnout jen nízké orbity, ale lítá to docela dobře
A při záchraně osádky se taky něco podařilo...

VTOL SSTO není na Kerbinu potřeba, když máme ranveje. Jedině, že bys chtěl z nějakého důvodu přistávat kdekoliv na planetě nebo třeba pro větší parádu na střeše VAB nebo administrativní budovy. Tohle je můj první SSTO raketoplán, který je schopen bez problémů vynést na oběžnou dráhu více než jen jednoho pilota. Takže jsem spokojený Schopnost kolmého startu a přistání použiju u upravené verze, která poletí na Laythe.

Dnes proběhla poslední část přípravy na expedici k Dres. Nákladní verze raketoplánu Shadow Spear vynesla ke Koroljovovi družici určenou pro studium povrchu trpasličí planety z polární dráhy a také malý robotický lander, který poslouží coby předvoj pilotovaného výsadku. Jeho přistání na odlišném místě navíc umožní studovat těleso z více perspektiv.



Raketoplán zaparkoval vedle Koroljova a udržoval obě lodi v letu ve formaci. Obě sondy se pak samostatně připojily ke Koroljovovi.





V této kompletní sestavě se pak konečně Koroljov i se svou tříčlennou posádkou vydal na cestu k Dres. Zážeh byl rozdělen na tři části a celkově trval přes 16 minut. Cesta jim trvala necelé dva roky, jelikož jsem zrovna vychytal nejnevhodnější okno, kdy je Dres v maximální vzdálenosti od slunce Její oběžná dráha je fakt hodně eliptická.



Po příletu k Dres byla loď nejdříve uvedena na vysoce eliptickou dráhu s nulovým sklonem k rovníku. V nejvyšším bodě byl vypuštěn satelit a ten přešel na polární dráhu s parametry 15x120 km.



Koroljov pak přešel na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 30 km. Následovat bude přistání sondy a poté přijde přistání pilotované, na které jsem sám hodně zvědavý, vzhledem k tomu, s jakým převaděčem spojitosti se chystám letět

Wopat píše:VTOL SSTO není na Kerbinu potřeba, když máme ranveje. Jedině, že bys chtěl z nějakého důvodu přistávat kdekoliv na planetě nebo třeba pro větší parádu na střeše VAB nebo administrativní budovy. Tohle je můj první SSTO raketoplán, který je schopen bez problémů vynést na oběžnou dráhu více než jen jednoho pilota. Takže jsem spokojený Schopnost kolmého startu a přistání použiju u upravené verze, která poletí na Laythe.

Tak já nepoužívám klasické VTOL SSTO, ale svůj Clarion...



...nebo Alchyho Alchemyst...


Oba startují kolmo, většinou

kopapaka píše:Oba startují kolmo, většinou

No jo, zapomněl jsem, že ty používáš tyhle podivuhodné stroje. Osobně se mi to vůbec nelíbí. Ani raketa, ani letadlo. Ale to je samozřejmě jen můj subjektivní názor. Každý podle svého gusta

Wopat píše:VTOL SSTO není na Kerbinu potřeba, když máme ranveje.

Tak já to vidím přesně naopak - ranvej není na Kerbinu potřeba, když máme tak zjednodušenou aerodynamiku že prakticky neexistuje...
V Kerbalu není vztlak. Pouze laterální odpor deskových ploch (a těles - třeba nádrží - ale ten je ještě zjednodušený oproti těm deskám co mají v configu že jsou "nosné plochy" ). A dokonce, což už je úplně úletózní, je tento závislý pouze na úhlu náběhu, nikoli na rychlosti...
A aby to tvůrce (tvůrci) nějak "vyřešili", mají tam prouďáky nesmyslně velký tah, tím i nesmyslný vysoký poměr tah/hmotnost, a nesmyslně malou spotřebu/tah.
Takže je úplně jedno, jestli startujeme kolmo nebo šikmo či z ranveje, stejně to "taháme" motorem a ne vztlakem.
Sám používám jen vanila díly opepřené Mechjebem, a dělal jsem to dříve tak, že jsem vytvořil 1. stupeň z jediné malé nádrže na palivo a sady proud. motorů. S tou jsem vyletěl do 10-15 km, a tam jej odvrhnul a pak už jen jediný malý 2. stupeň na dotlačení na dráhu.
A teď, po příchodu vééélkých dílů, ani to ne... několik desítek tun čehokoli dostaneme na NOD za pomocí jediné velké nádrže s jediným motorem... Ciolkovský v hrobě rotuje jak vrtula
O motorech Napier ani nemluvě
Ale abys to nepochopil jako kritiku: mě pořád KSP baví, vymýšlím blbosti, mrtvé Kerbíky počítám ještě laxněji než Žukov a spol, jen jak píšu: s příchodem velkých nádrží je to mnnohem jednodušší a aerověci beru jen jako přívažek ke "grafické šmakavskosti", tedy jako nepotřebné, ale hezké.

Alfik píše: dělal jsem to dříve tak, že jsem vytvořil 1. stupeň z jediné malé nádrže na palivo a sady proud. motorů. S tou jsem vyletěl do 10-15 km, a tam jej odvrhnul a pak už jen jediný malý 2. stupeň na dotlačení na dráhu.

Něco jako tohle?

Alfik: To máš samozřejmě pravdu. Ale o to tady, řekl bych, ani moc nejde. Jak píšeš na konci, jde o to si to užít a pokochat se. Ať to dobře vypadá. Nedostatky v reálnosti hry se dají obejít tolika možnými způsoby, že se dají dělat opravdové psí kusy. Ale to by mě nebavilo. Já se snažím alespoň trochu přiblížit realitě. A co se týče modelu atmosféry, tak ten by se měl dočkat přepracování.

Space for Keurope

Keuropská vesmírná agentura informuje o několika úspěšných misích, které v tomhle a na konci předešlého proběhli. Jde o věci jako: přistání robotického roveru na Minimusu, práce na nové rodině raket Kariane, Vypuštění první Keuropské vesmírné stanice a v neposlední řadě: Pilotované přistání na Můnu!

KEUROPA DOBYLA MŮN

První Keuropský Kerbonaut se prošel po měsíci, ne nesníte konečně se nám to podařilo a můžeme se zařadit mezi další velikány na poli vesmírného výzkumu. Přesto tahle cesta nebyla jednoduchá, problémy nastali již při misi Piggy 5, kdy se mělo otestovat trans-munární cestování, spojení mezi vesmírnou lodí Piggy a Munárním modulem nebyl nejlepší proto se celá konstrukce různě kroutila, ale nakonec byl tento kritický zážeh úspěšný a Munární modul mohl být otestován. Vše bylo připraveno pro naši doposud nejdůležitější misi Piggy 6, ta mělo trochu lepší spojení ale i tak se posádka nevyvarovala, podivnému kroucení, přesto všechno se úspěšně podařilo dostat na orbitu Můnu.

Teď byl na řade sestup Munární modul pilotovaný Bobem Kermanem ve kterém seděl ještě hlava celé mise Jebediah. Pak už se povrch začal přibližovat, najednou jsem však uviděl něco skvělého, jednoho z easterregů v podobě kamenného oblouku. Toho jsem si všiml již při crew transfer, teď jsem se ale k němu přibližoval. OKamžitě jsem tedy zahájil tak prudký brzdný manévr, že mě poslal přímo kolmo k zemi. Samotné přistání jsem natrénoval bezpilotně během mis P5, až na to že se mi urvala jedna přistávací noha vše zůstalo tak jak má, kromě toho proběhla zatím nejdelší cca. 4 hodinová EVA, při které se Jebediah vzdálil od Munárního modulu na 10 km jen aby prozkoumal zmiňovaný kamenný útvar.
http://www.ulozisko.sk/704520/screenshot136.png
http://www.ulozisko.sk/704521/screenshot157.png
http://www.ulozisko.sk/704522/screenshot137.png
http://www.ulozisko.sk/704523/screenshot161.png
http://www.ulozisko.sk/704524/screenshot152.png

MÁME VESMÍRNOU STANICI
Vesmírnou stanici SS-13 jsme plánovali až po přistání na měsíci díky úpěšném spojení Piggy 2 se svým Munárním modulem, jsem ji vyslali hned po Piggy 3. Na orbitu byla vypuštěna velká roura ověnčená 6 solárnímy panely, která může být útočištěm až pro 4 Kerbonauty. Jakmile stanice začala obíhat byla vyslána expedice vedená vědcem Tomlasem Kermanem ta se vrátila po návratu mise Piggy 6 a na stanici byla něco přes 60 dní.

Po té byla vypuštěna mise Piggy-Pirris osazena posádkou, která přistála na měsíci. Kromě toho na špici měla připevněný dárek pro SS-13, modul Pirris. Tento modul e bude využívat jak místo ze kterého budou Kerbonauti vstupovat do volného prostoru, ale zároveň ho můžou obývat další dva Kerbíci, toho jsem okamžitě využil. Hned po misi Piggy-Pirris, byla vyslána mise Piggy to SS-13 A, pod vedením nováčka Lenryho Kermana. Nyní jde o konstrukci o nejobývanější jednotnou konstrukci ve vesmíru.

Pokusné SSTO, jen základní díly (náklad nepočítám) a rakety (aerospike).



Nosnost 10t
Prázdná hmotnost 68t
Vzletová hmotnost 328t
Orbita 100/100...