forum.kosmonautix.cz

Paráda! Díky moc!

vai777 píše:Dle mého můžou za neúspěch N1 a potažmo celého lunárního programu SSSR dvě okolnosti:
1) hádka Koroljova a Gluška ohledně motorů, respektive paliv, kdy Gluško trval na použití exotických jedovatých paliv a okysličovadel (dimetylhydrazin, kyselina dusná apod.) a Koroljov zase na netoxických palivech. Následkem "rozkmotření" se Koroljov obrátil na Kuzněcova, který ale s konvenčními palivy nedokázal vyvinout dostatečně silnou jednotku a proto bylo třeba použít taková kvanta motorů.

Koroľjov a Gluško rozhodne neviedli spor iba o palive. Boli to odvekí nepriatelia na život a na smrť. Nebyť komunistov, nikdy by nespolupracovali. Začalo to už tým že Koroľov vyrobil prvú ruskú raketu na tekuté palivo (rskôr raketku... merala asi pol metra). Vtedy ho Gluško začal ohovárať a komunisti poslali Koroľova do gulagu. Tam pár rokov pracoval, a zrazu vznikla potreba stavať veľké rakety. Bol to paradoxne Gluško, kto označil za najschopnejšieho človeka Koroľova. Dokonca sa za neho zaručil, a tak sa Koroľov po niekoľkých rokoch dostal na slobodu. Nepriateľstvo však pokračovalo. Vyvrcholilo to práve diablovým jedom, ako Gluško svoju palivovú zmes nazval.
Vtedy navrhol vyrobiť 3 typy rakiet, ktoré by boli schopné vynášať všetky typy nákladov, od nieklkých ton až po sto tonové monštrá. akoniec sa však realizovala iba stredná varianta dnes známa ako proton. Píšem o tom aj v štvrtom diely Kozmickej Strojovne. Gluško však chce svoju myšlienku pretlačiť aj do Korlovovej rakety, čo sa mu nepodarilo, keďže si našiel nového dodávateľa raketových motorov. To sa ZSSR nakoniec stalo osudným.
btw/ Koroľov nakoniec umrel pred letom prvej N-1, pretože mal problémy so srdcom. Ak b&y nezomrel, možno by jeho genialita nakoniec dostala Sovietov na Mesiac.

Čím víc informací o sovětském lunárním programu vím, tím jsem raději za sovětské kosmonauty, že nakonec tento program nebyl dotažen do konce.
Pravděpodobnost, že by některý z nich při misi zahynul se bohužel spíše rovnala jistotě.

To si nemyslím. Podľa mňa to bolo rovnako pravdepodobné, ako pri Apolle.AK by sa už raz dostali do vesmíru, tak by sa nič nemalo stať. Tiež by tam neleteli desať krát, ako Amíci, ale dali by si najprv oblet a neskôr pristátie a bolo by. Podľa mňa ruská technika vtedy bola zrovnateľná s tou americkou... teda, až na to, že nemali vodík a kyslík a tiež mali oveľa horšie počítače. Ale celkovo to nebolo vôbec zlé.

Ví Bůh, jak by to dopadlo, ale měli tam někoik potenciálně velmi nebezpečných prvků (přechod do přistávacího modulu vně, přistání jen jediného kosmonauta ad.), ale vzhledem k tomu, že se jim nepodařilo dostat N1 nahoru, tak je to asi vše čistá spekulace

Samo1995 píše: Koroľjov a Gluško rozhodne neviedli spor iba o palive. Boli to odvekí nepriatelia na život a na smrť. Nebyť komunistov, nikdy by nespolupracovali. Začalo to už tým že Koroľov vyrobil prvú ruskú raketu na tekuté palivo (rskôr raketku... merala asi pol metra). Vtedy ho Gluško začal ohovárať a komunisti poslali Koroľova do gulagu. Tam pár rokov pracoval, a zrazu vznikla potreba stavať veľké rakety. Bol to paradoxne Gluško, kto označil za najschopnejšieho človeka Koroľova. Dokonca sa za neho zaručil, a tak sa Koroľov po niekoľkých rokoch dostal na slobodu. Nepriateľstvo však pokračovalo. Vyvrcholilo to práve diablovým jedom, ako Gluško svoju palivovú zmes nazval.

V lásce se rozhodně neměli, to každopádně (koneckonců díky Gluškově výpovědi byl Koroljov na Kolymě- je otázka, jak z něj NKVD tu výpověď dostala), nicméně třeba motory do semjorky dělal právě Gluško. Až později, když bylo třeba mnohem větší výkon, nebyl Gluško schopen vyrobit takové motory na kerosin. Mohutně přesvědčoval Koroljova o výhodách "Ďáblova jedu", ten se však nedal. Tam už nepřátelství propuklo naplno, předtím spolu v rámci možností dokázali spolupracovat. Koroljov pak musel ukecat Kuzněcova a proto N1 vypadala tak, jak vypadala.
Co se týče úspěšnosti, je to jen spekulace, ale Sověti byli ve velké nevýhodě díky zaostalým technologiím a pracovní morálce- kontrola kvality a podobně. Taky design N-1, respektive řešení pohonu v podobě desítek motorů byl problematický a systém KORD dokázal, že to nedokáže
Taky složitá koncepce přistávací sekvence lunárního modulu, externí EVA (třeba Cernan, Gordon a Collins by mohli vyprávět) plus fakt, že kosmonaut by přistával sám (během výstupu na povrch měl mít kolem pasu dokonce obruč, aby se v případě pádu měl jak zvednout) a tedy jeho operativní zatížení by bylo mnohonásobkem toho, co zažívali Američané, to byly faktory, díky kterým si myslím, že by jim to nevyšlo.
Na druhou stranu jedna výhoda tam byla. V případě ztráty posádky během letu u NASA by možná veřejné mínění zastavilo další lety (po A-13 se o tom velmi, velmi vážně uvažovalo), u Sovětů bylo veřejné mínění de facto bez jakéhokoli vlivu...

Dokument o raketě N-1. Není moc pro milovníky klipů, má skoro 50 minut.

Pokud jste se těšili, kdy na našem blogu vyjde další článek od Tomáše Přibyla, dočkali jste se právě dnes. Dnešní pojednání se věnuje sovětskému projektu Lunochod.

Jeden dokument o ruském lunárním programu. Je sice rusky + titulky v azbuce, ale zase je tam lecos k vidění.
Dobové záběry (některé docela unikátní a nevybavuji si, že bych je viděl v nějakém jiném dokumentu) a tehdejší "animace" misí i současné počítačové animace, které naznačují, jak si Rusové přistání na Měsíci představovali.


Zajímavé bylo datum, stanovené politbyrem pro přistání Sověta na Měsíci na 21.srpen 1968. Když už bylo datum stanoveno, tak ho chtěl Brežněv zřejmě za každou cenu využít. Jako místo sovětského výsadku si bohužel zvolil ČSSR.

Díky za avízo, Tomasi!
Dokument zajímavý, ale trochu tendenční (jak je u Rusů zvykem). Nechápu použití archivních záběrů Američanů (jiné rakety, lodě a posádky, než o kterých se v daný okamžik mluví, atd.)
A to datum by podle mého nestanovilo politbyro, ale fyzika. Řekl bych, že ten 21. srpen v dokumentu byla buď náhoda, nebo nějaké šťouchnutí do bývalých protivníků...