forum.kosmonautix.cz

Poté, co někteří fanoušci kosmonautiky již rozdýchali prvotní šok ze zveřejněného plánu letů rakety SLS, přichází další rána - tentokrát finanční.
Podle odhadů by měl vývoj rakety SLS a lodi Orion stát do roku 2021 celých 38 miliard dolarů! Tahle částka se docela těžko představuje. Na internetu se ale prakticky vzápětí objevily údaje, které ukazují o jak ohromný balík peněz se jedná.

Za 38 miliard dolarů můžete mít

• 97 startů rakety Falcon9 (bráno podle toho, že NASA platí SpaceX 390 milionů / start). Podle komerčních cen by bylo start ještě více.
  125 startů rakety Delta IV Heavy. Tím by se na nízkou oběžnou dráhu dostalo 2 800 tun nákladu, což je víc než 6 Mezinárodních vesmírných stanic.
  16 marsovských roverů Curiosity!

Nerad to říkám, ale podle všeho to vypadá, že SLS bude nejen létat málo, ale jeho vývoj bude nehorázně drahý. Připomínám, že oněch 38 miliard dolarů se vztahuje pouze na období do roku 2021!
Ani bych se nedivil Kongresu, kdyby mu došla trpělivost a celý projekt hodil do koše. Tohle se bude obhajovat jen velmi těžko.

V nedávném příspěvku jsem psal, že zveřejněný harmonogram startů budoucí americké superrakety SLS je pouze "krizovým" scénářem". Jaké je ovšem moje zděšení, když na internetu začínám objevovat fakta, která už s těmito termíny počítají jako s definitivním programem, přes kterým "vlak nejede". Pokud už se takhle přesně rozpracovávají mise, vypadá to, že v budoucnu s nimi už nebude chtít nikdo hýbat.
Podle všeho to tedy vypadá, že nepilotovaný start pro šestidenní oblet Měsíce v roce 2017 využije "externí nádrž" s číslem 97, 3 motory SSME, pětimetrový horní stupeň Delty IV a loď MPCV.
V roce 2021 má letět v pilotované verzi pro šestidenní oblet Měsíce "externí nádrž" s číslem 139, 3 motory SSME, pětisegmentový urychlovací blok SRB, pětimetrový horní stupeň Delty IV a loď MPCV.
V roce 2022 má přijít pilotovaný let kolem Měsíce, který má trvat 2 - 3 týdny. Externí nádrž bude mít číslo 140, zbytek rakety je totožný s minulým případem. Počítá se s tím, že loď navštíví librační centrum L1 soustavy Země - Měsíc
O rok později tu bude znovu 2 - 3 týdenní cesta k Měsíci (znovu s návštěvou centra L1). Externí nádrž má mít číslo 141 zbytek rakety bude stejný jako před rokem.
V roce 2024, možná až v první polovině 2025 poletí raketa v bezpilotní verzi a otestuje urychlovací bloky na kapalná paliva. Externí nádrž ponese označení 142 a kromě tří motorů SSME a pětimetrového horního stupně z Delty IV poletí i obytný modul. Ten "zaparkuje" na oběžné dráze a bude čekat na vyslání MPCV.
V roce 2025 má vyrazit pilotovaná mise k asteroidu. Externí nádrž 143, 3 motory SSME, kapalinové urychlovací bloky, pětimetrový horní stupeň z Delty IV a loď MPCV budou tvořit výzbroj této mise. MPCV se na oběžné dráze spojí se s obytným modulem zaparkovaným pravděpodobně v centru L1 (Země - Měsíc) a vyrazí k asteroidu 1999 AO10.

Já už vážně nevím, jestli mám nad dalším osudem americké kosmonautiky brečet, nebo se jen smát. Dnes totiž Tomáš Přibyl na svém blogu uvedl, že podle průzkumu firmy Booz Allen Hamilton jsou všechny finanční odhady týkající se lodi MPCV, superrakety SLS i modernizace pozemních středisek velmi optimistické a reálná čísla mohou být ještě vyšší. Chce se mi říct - pánbůh s náma a zlí pryč! Aneb jak píše sám autor:

No, pokud náklady 29 až 38 mld. dolarů do premiérového pilotovaného startu systému (přesně za deset let, v srpnu 2021) využívajícího stávající infrastrukturu a raketu odvozenou z raketoplánů jsou optimistické, pak bych nechtěl viděl pesimistická čísla...

Dnešní tisková konference odhalila roušku tajemství okolo plánované americké rakety známé doposud pod zkratkou SLS (Space Launch System). Na první pohled je zřejmá podobnost se zrušenou raketou Ares V (kyslíkovodíkové motory + 2 urychlovací stupně). Barevná stylizace zase silně připomíná lunární raketu Saturn V. A takhle by tedy měla SLS vypadat.



K prvnímu startu má dojít v roce 2017, kdy bude mít SLS nosnost 70 tun (pravděpodobně na LEO). Dalšími vylepšeními (viz moje minulé příspěvky) se dostaneme až na 130 tun na LEO.



NASA tvrdí, že pro raketu SLS použije technologické výdobytky z programu raketoplánu a programu Constellation. Chce tak využít osvědčený hardware i nejmodernější výrobní technologie a nástroje, které významně snižují provozní náklady a vývoj. (kéž by tomu bylo jinak, než nakonec u raketoplánů)

Tak jsem při dnešním prohledávání zpráv týkajících se vesmíru narazil na řekněme smutný článek na technetu - SLS zdá se není žadnou velkou výhrou a rozpočet to jen potvrzuje. Jsem osobně zvědavý, kdy se zase amerika podivá do vesmíru pomocí vlastního nosiče a kosmické lodi... teď to vypadá, že to jen tak hned nebude

http://technet.idnes.cz/nasa-prohrala-b ... vesmir_mla

Ten článek mně osobně přijde až moc pesimistický (možná je to tím, že jsme od přírody optimista). Zkrátka se na celou širokou problematiku dívá moc černě. Jasně, ani já neskáču metr dvacet z toho, jak dlouho to bude trvat a kolik to spolyká peněz. Ale na to, jak jsou v současné době nastaveny podmínky je to jediná cesta k realizaci nového nosiče.

Taky se má samozřejmě jednat o nosič, který má umožnit vynášení komponent pro dobývání vzdálenějšího vesmíru. Na LEO se snad soukromníci dostanou dříve. Zatím má nejvíce našlápnuto SpaceX. Podle jejich odhadu 2013-2014.
Na obrázku je krásně vidět, jak je Orion (já si na tu jeho novou zkratku nemůžu zvyknout)v poměru k této superraketě velký. Je to přibližně stejný poměr jako mělo Apollo k Saturnu 1B.

16. července vykonal testovaný motor J-2X ve Stennisově centru dvousekundový zážeh. Dnes přišel na řadu zážeh trvající celých 40 sekund, během kterých motor pracoval na 99% procent.
J-2X má pohánět horní stupeň nové rakety SLS.

Zatím to vypadalo, že druhý let SLS, během kterého by mělo dojít k pilotovanému obletu Měsíce přijde na řadu v roce 2021. Teď to ale vypadá, že se tohoto letu dočkáme už v roce 2019 a pokud to půjde dobře tak ještě o rok dříve.

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Agamemnon

Jak jsem už nastínil v jednom z minulých příspěvků, vývoj SLS má probíhat postupně. Celkově se má jednat o tři jednotlivé "vývojové stupně".

Blok 1 (určený pro první dva lety):
- 1. stupeň: 4 motory RS-25D (prakticky se jedná o SSME)
- 2 urychlovací bloky na pevné palivo (odvozené ze SRB)
- horní stupeň z Delty IV

Blok 1A:
- 1. stupeň stejný jako u bloku 1: nejdřív RS-25D, následně se budou používat vylepšené RS-25E
- vylepšené urychlovací bloky na pevné palivo, později na kapalné palivo (kerolox)
- nový druhý stupeň: (lox/lh2)

Blok 2:
- celkově větší
- nový druhý stupeň: 3x J-2X motory (lox/lh2)

Zdroj informací: Kosmo.cz příspěvek uživatele Agamemnon