forum.kosmonautix.cz

Sonda LRO na oběžné dráze pátrá i po dalších zdrojích vody na našem satelitu.Američtí vědci spojili síly s ruskými odborníky, kteří mají k dispozici družici LEND – Lunar Exploration Neutron Detector. A první výsledky jsou již k dispozici.
LEND měří úroveň vyzařování neutronů z měsíčního povrchu – v místech, kde se nachází sloučeniny vodíku (tedy i voda) je úroveň neutronů nižší. LEND a LRO společně prozkoumaly permanentně zastíněné krátery, ovšem „příhodné podmínky našly pouze ve třech z nich (Shoemaker , Cabeus a Faustini). Nečekaně se ale „nadějná místa“ objevila i v místech, kam svítí slunce. Data jsou ale zatím jen provizorní – LEND kalibruje své přístroje na vyšší citlivost a LRO svou misi teprve zahajuje. Podle Jima Gardvina z Goddard Space Flight Center by k zpřesnění údajů mělo dojít už letos v létě.

Zdroj: astro.cz

Je to už 37 od chvíle kdy začal na Měsíci fungovat sovětský výzkumný pojízdný robot Lunochod-2. A po tak dlouhé době se ho poprvé v historii podařilo vyfotit. Sonda LRO při snímkování povrchu Měsíce zachytila i nepatrné smítko, ke kterému vedla téměř neznatelná cesta. Profesor Phil Stooke porovnal focenou oblast s již známými údaji, které dříve pomocí laserů zkoušely zaznamenat polohu Lunochodu a dospěl k závěru, že na snímku je opravdu druhý sovětský lunární průzkumný modul.
Až doposud nebyl žádný teleskop schopný pořídit snímek Lunochodu-2. Ten pracoval na Měsíci od 16. ledna do června 1973 a na Zemi poslal asi 80 tisíc snímků. jeho úkolem bylo monitorovat okolí a chemicky analyzovat horniny. Navíc sledoval i rentgenové záření ze Slunce a měřil magnetické pole. Podle profesora Stooka to vypadá, že jeho konec způsobilo najetí do kráteru, ze kterého měl potíže se dostat. Když se o to pokoušel, zasypal si chladicí zařízení zeminou a přehřál se. Proto přestal pracovat. Dodnes ale drží rekord člověkem ovládaných vozítek na povrchu jiného tělesa než Země v počtu ujetých kilometrů. Lunochod-2 jich zvládl 35, pro srovnání marsovský robot Opportunity 19,5 a Spirit "jen" 7,7.
Moderní sonda díky tomu dokázala dvě věci. V první řadě potvrdila, že Lunochod na Měsíci opravdu pracoval (a zavřela tak pusu věčným pochybovačům, kteří tvrdili, že Moskva si snímky vymyslela stejně jako před lety Američané, jejichž program Apollo prý nikdy Měsíce nedosáhl) a za druhé přinesl odpověď na dosud neznámou otázku jak vlastně Lunochod skončil.
A teď už to o čem se celou dobu bavíme - takhle vypadá snímek, ve kterém profesor Stooke odhalil sovětskou sondu:

Sonda LRO si připsala další pořádný úlovek. Dokázala totiž vyfotit místo přistání mise Apollo 16. Tato mise byla předposledním přistáním člověka na Měsíci a zúčastnili se jí John Young, Thomas Mattingly a Charles Duke Jr.
Nosná raketa Saturn V startovala z mysu Canaveral 16.4.1972 a na Měsíci v oblasti Cayleovy planiny přistál lander o pět dní později. Astronauti během 71 hodin strávených na povrchu například jezdili po měsíčním povrchu vozítkem Rover (až 17 km/h), prováděli geologický průzkum, nebo nainstalovali kamerou pro přímý televizní přenos pro diváky na Zemi. 25. dubna zamířili z měsíční orbity zpět k Zemi a o dva dny později návratový modul přistál asi 350 km od Vánočního ostrova. Pouze 2 km od místa přistání už čekala americká válečná loď USS Ticonderoga.
A teď už slíbený snímek místa přistání pořízený sondou LRO.



LM = Lunar Module - lunární přistávací modul
LRV = Lunar Roving Vehicle - lunární vozítko rover
ALSEP = Apollo Lunar Surface Experiments Package - sada vědeckých přístrojů, které zkoumají podmínky na Měsíci
RTG = Radioisotope thermoelectric generator - zdroj energie pro ALSEP

Sonda LRO vyfotila oblast, kterou nasnímala před 38 lety posádka Apolla 15. A když vědci oba snímyk porovnali, nestačili se divit. Na fotce z LRO byl totiž navíc asi desetimetrový kráter. Musel tedy vzniknout někdy v minulých letech a je velmi čerstvý.

původní obrázek: http://www.planetary.org/image/release_ ... son_lg.png

LRO díky tomu může vylepšit znalosti odborníků o tom jak často je měsíční povrch vystaven bombardování meteoritů a jaké nebezpečí by tedy hrozilo při dlouhodobých lunárních pobytech.

Sonda LRO nese i přístroj s anglickým názvem Lunar Orbiter Laser Altimeter (LOLA). Tento nástroj, jak už sám název napovídá, slouží k laserovému měření výšky terénu. A s pomocí přístroje LOLA sestavila NASA první kompletní mapu měsíčních kráterů.

Je to už víc než rok od chvíle, kdy do permanentně zastíněného měsíčního kráteru Cabeus narazil urychlovací stupeň Centaur a následně i sonda LCROSS. Vědci dlouhé měsíce analyzovali data získaná mateřskou sondou LRO a nyní je představili veřejnosti.
Náraz do Měsíce vyvrhnul horniny až do výšky šestnáct kilometrů a ukázalo se, že lunární půda je, minimálně v permanentně zastíněných kráterech, velmi bohatá na nejrůznější prvky. Sonda zde objevila stopy sodíku, rtuti i stříbra. Navíc se ukázalo, že Měsíc má kompletní vodní cyklus, který se ale logicky liší od toho pozemského. Dosud se předpokládalo, že voda bude na Měsíci chemicky vázaná v horninách, ale nakonec se ukázalo, že na některých místech byla ve formě čistých ledových krystalů.
Kromě vody obsahoval výron i další složky, které v chladných lunárních kráterech zmrzly a po vyvrhnutí ven, tedy při ohřátí sluncem se snadno odpařily. Až 20 procent materiálu vyvrženého dopadem LCROSS byl ten těkavý, přičemž přístroje zde objevily metan, amoniak, vodík, oxid uhličitý i oxid uhelnatý.
Na závěr ještě přidám složený snímek pořízený sondou LRO, která zachycuje rozložení teplot na jižním lunárním pólu.

Sonda LRO poskytla snímky, jejichž složením v počítači vznikly jedinečné 3D obrázky, které zachycují míst přistání projektu Apollo. Kdo z vás má to štěstí a vlastní 3D brýle, může se tak pokochat tím úžasným pohledem. A kdo tolik štěstí nemá (jako třeba já ) tak může jen tiše závodět a představovat si jak by to ai mohlo vypadat.

Apollo 11:


Apollo 12:


Apollo 14:


Apollo 15:


Apollo 16:


Apollo 16:


Kráter po nárazu urychlovacího stupně mise Apollo 17 na povrch Měsíce:

Jelikož je sonda LRO stále ve velmi dobrém stavu, rozhodla NASA ve spolupráci s Arizona State University (ASU) o prodloužení funkčního období mise o dva roky. V současné době tedy do března 2013. Univerzita se zavázala, že se postará o plánování vědeckých úkolů i o archivaci dat z kamery LROC. Za to dostane 11,36 mil dolarů.

Víte co vznikne, když do sebe složíte 1300 snímků Měsíce? Výsledkem bude kompletní obrázek přivrácené strany našeho satelitu v dechberoucím rozlišení 145 m/pixel. Fotky pořídila kamera LROC během dvou týdnů v prosinci 2010.
Pro nadšence (jako jsem třeba já ) je k dipozici celý obrázek volně ke stažení ve formátu tif. Rozlišení téhle fotky je 24 000 x 24 000 pixelů, takže pokud byste si jej chtěl vytisknout, potřebovali byste čtvercový plakát o straně dlouhé 8,5 metru. Jen se při stahování nenechte překvapit velikostí - tenhle drobeček má 550 MB!

Data ze sondy LRO mohou po prohnání výkonnými počítači vytvořit neopakovatelné pohledy. Za příkald určitě poslouží několik následujících fotek, které zachycují pohled na měsíční krajinu ze šikmého nadhledu - tak totiž nejlépe vyniknou všechny terénní nerovnosti.