Re: Vyměkli jsme?
Napsal: 14.1.2014 16:41
Pod všechno, co zde bylo napsáno výše bych se z fleku podepsal. Zejména tomasův popis hloupých lidí a celkově společnosti, která je čím dál hloupější, mi mluví z duše. Také sdílím názor rexina na vzory dětí a mladých lidí. Abych řekl pravdu, co na světě nesnáším nejvíce, jsou to hloupí lidé. Teď nemyslím lidi nevzdělané, ale opravdové blbce. I vystudovaný vysokoškolák se totiž dnes velmi často krmí bulvárem, vydělává na neštěstí či hlouposti ostatních a čte raději o deseti způsobech jak zhubnout do plavek než o aktuálním úspěchu české vědy na poli chemie. Na druhou stranu znám opravdu nemálo lidí, kteří jsou mnohdy jen vyučeni a živí se jako automechanici, stolaři, hasiči, nebo prodavači v obchodě, ale jejich osobnosti patří do výstavních prostor lidského fondu. I nevzdělaný kopáč často vede hodnotnější život než politik s dvěma tituly.
Situace v současné společnosti je skutečně smutná, řekl bych až trestuhodná. Když si uvědomíme, jak lidstvo za poslední století pokročilo na poli vědění, technologií ad., je opravdu k pláči rozhlédnout se a zjistit, jak většina lidí západní kultury žije. Nebudu zde omílat již řečené pravdy, ale je tomu skutečně tak. Nikdo se nechce věnovat vědě, či nějakým ušlechtilým oborům. Nejžádanějšími obory na vysokých školách jsou obory humanitní, ekonomické, různé mezinárodní politiky a podobné věci. Nechci nijak snižovat jejich důležitost či něco jiného, ale ruku na srdce, co je více než přírodní vědy? V nich leží veškerá podstata, ne ve studijním oboru Management volného času. Ale kdo by se dnes namáhal a šel studovat fyziku, biologii, genetiku...? "To je přeci hrozně složité. A v jakém zaměstnání se potom uplatním? To určitě nebude nic, kde bych se jednoduše dostal k hromadě peněz." Pohled většiny lidí už směřuje výhradně do peněženky a do talíře. Málokdo dnes upírá pohled k noční obloze či pod mikroskop. Nikdo nemá žádné vyšší cíle. "To jsou divné zájmy." Cool je být prachatý, ožralý, blbý jako tágo a vědět tak maximálně to, která pseudocelebrita vymetla jaký večírek a co měla na sobě. Většina lidských tužeb je až příliš krátkozrakých.
Mohli bychom nekonečně rozebírat, co všechno je dnes špatně a jakých x příčin to způsobilo. Stejně jako je nekonečné množství příčin tohoto úpadku, nekonečně složité je i jeho řešení a pozvednutí kultury lidí na nějakou vyšší úroveň. Možná jsem v tomto směru příliš idealistický, ale jako pilíř nápravy vidím rodinu a školu. Budou-li se rodiče dětem věnovat více a ukážou-li jim opravdové hodnoty, cesta ke zlepšení bude mít ten nejlepší základ. Dnešní situace? "Tady máš internet, iPhone a xbox. Jsou to ty nejlepší věci, které můžeš mít. Jsem tedy ten nejlepší rodič." Kde jsou výlety do přírody, sportování za domem, návštěvy muzea, výstavy, divadla...? Otec s matkou by měli být těmi nejlepšími vzory. Ač si to možná nepřiznáváme, přejímáme jejich hodnoty a ideály více, než si sami myslíme. Rodič je dítěti tím nejvyšším vzorem. Jaký otec, takový syn.
Druhým důležitým krokem ke zlepšení je škola, zejména učitelé. Známe to všichni - někteří jsou horší, někteří lepší a někteří takoví, že bychom na jejich hodinách nejradši trávili celou školní docházku. Tito učitelé umí žáky tak nadchnout, že mnohdy udají směr jejich životu, budoucí práci nebo koníčku. Na druhé straně existují učitelé, kteří dokáží dítěti zhnusit jeho největší zálibu, ke které už se pak nikdy nevrátí. Oba případy jsem zažil. Je samozřejmé, že nelze, aby všichni učitelé byli dokonalí. Mám ale pocit, že v současné době není ani ten průměr nějak zdravý a v pořádku. Mnoho učitelů rezignuje na hrozně se chovající děti tím, že přijdou, bez duše odvykládají to, co mají napsáno před sebou, rozdají úkoly a odejdou. Pokud dítě vidí takový přístup, jak má získat k vědění vztah? A nejde jen o školní osnovy. Škola by měla pokračovat a rozšiřovat započatou práci rodičů v oblasti výchovy a předávání opravdových hodnot. Pokud se tak nestane, vyrostou z nich takoví lidé, nad kterými tady teď bědujeme.
To jsou podle mého dva největší problémy, které za vším stojí. V těsném závěsu za nimi je televize, která by zasloužila upálit na hranici. Pominu-li výjimky v podobě dokumentárních filmů a pořadů, najde se jen málokdy pořad, který by nezasloužil vsadit za mříže za otupování lidské mysli a snižování mravních hodnot. Teď si připadám jako šedesátiletý děda, který nadává na tu dnešní mládež. Ale je mi jen 25 a mám obrovskou radost, že jsem na tomto fóru zjistil, že jsou mezi námi i velmi mladí lidé, kteří hloupí nejsou. Přes ten nick a profilovou fotku věk nepoznáte, ale teenagerů tady opravdu není málo a já jsem moc rád, že tady jsou. Mnoho z nich ani nepoznáte stylem psaní. Možná jsou mezi svými vrstevníky ti divní, nebo dokonce debilové, co nechodí chlastat, ale já jim fandím. Buďte takoví i nadále!
To jsem ale odbočil. Ještě v krátkosti zpátky k té televizi. Kdyby ji všichni vyhodili z okna, jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že by se situace o něco zlepšila. Od okamžiku, kdy jsem v patnácti odešel na internát a hned po škole si našel vlastní bydlení, jsem televizi neměl. Je to už deset let a naprosto upřímně vám říkám, že můj život je díky tomu lepší. A úplně nejlepší to je, když mi zavolají z O2, jestli náhodou k tomu jejich internetu nechci i O2 TV. Na to já jim odpovím, že televizi nemám a ani nechci a oni mi nejdřív nevěří a pak to položí
Doporučuji vám všem, zbavte se televize. Všechno to dobré, které tam občas najdete je stejně i na internetu. Vždyť ani ty zprávy nestojí za nic. Kdo by pořád dokola poslouchal ty hloupé politické řeči, které nemají konce a rok co rok se opakují? Sem tam nějaká dopravní nehoda, vražda, zátah na vietnamské trhovce nebo zase nějaká blbá kráva ukázala na koncertu ňadro. A na závěr nesmí chybět štěňátko. Půl hodina života pryč a nikdo není o nic bohatší (ne ve smyslu materiálním).
O kosmonautice se raději ani vyjadřovat nebudu. Když se člověk zamyslí nad tím, kde bychom už mohli být, kdyby lidský um a odhodlání stále fungovali jako v šedesátých letech, je mu skoro až do breku. Ale nestůjme jen za tou kosmonautikou nebo astronomií. I když mě vůbec nezajímá biologie, nebo nemám rád chemii, fandím lidem, kteří se věnují těmto oborům namísto populárním hrůzám. Fandím a podporuji každého, kdo se věnuje něčemu smysluplnému, co si zaslouží obdiv či uznání a na co může být společnost jako celek právem hrdá. A je jedno jestli je tím člověkem špičkový světový astronom nebo chlap, který s láskou vyrábí kvalitní nábytek na míru.
Abych to tedy shrnul. Nad nevalným stavem soustavy hodnot dnešní společnosti v poslední době přemýšlím docela často. Ačkoli je mi z toho mnohdy zle a nejednou bych některým lidem natáhnul, aby se probrali, stále pevně věřím v nápravu. A už se moc těším, až budu mít děti a o tu nápravu budu sám usilovat při jejich výchově.
Jako poznámku pod čarou vám ještě doporučím tématicky související krátký dokument české televize. Je to hrůza.
Situace v současné společnosti je skutečně smutná, řekl bych až trestuhodná. Když si uvědomíme, jak lidstvo za poslední století pokročilo na poli vědění, technologií ad., je opravdu k pláči rozhlédnout se a zjistit, jak většina lidí západní kultury žije. Nebudu zde omílat již řečené pravdy, ale je tomu skutečně tak. Nikdo se nechce věnovat vědě, či nějakým ušlechtilým oborům. Nejžádanějšími obory na vysokých školách jsou obory humanitní, ekonomické, různé mezinárodní politiky a podobné věci. Nechci nijak snižovat jejich důležitost či něco jiného, ale ruku na srdce, co je více než přírodní vědy? V nich leží veškerá podstata, ne ve studijním oboru Management volného času. Ale kdo by se dnes namáhal a šel studovat fyziku, biologii, genetiku...? "To je přeci hrozně složité. A v jakém zaměstnání se potom uplatním? To určitě nebude nic, kde bych se jednoduše dostal k hromadě peněz." Pohled většiny lidí už směřuje výhradně do peněženky a do talíře. Málokdo dnes upírá pohled k noční obloze či pod mikroskop. Nikdo nemá žádné vyšší cíle. "To jsou divné zájmy." Cool je být prachatý, ožralý, blbý jako tágo a vědět tak maximálně to, která pseudocelebrita vymetla jaký večírek a co měla na sobě. Většina lidských tužeb je až příliš krátkozrakých.
Mohli bychom nekonečně rozebírat, co všechno je dnes špatně a jakých x příčin to způsobilo. Stejně jako je nekonečné množství příčin tohoto úpadku, nekonečně složité je i jeho řešení a pozvednutí kultury lidí na nějakou vyšší úroveň. Možná jsem v tomto směru příliš idealistický, ale jako pilíř nápravy vidím rodinu a školu. Budou-li se rodiče dětem věnovat více a ukážou-li jim opravdové hodnoty, cesta ke zlepšení bude mít ten nejlepší základ. Dnešní situace? "Tady máš internet, iPhone a xbox. Jsou to ty nejlepší věci, které můžeš mít. Jsem tedy ten nejlepší rodič." Kde jsou výlety do přírody, sportování za domem, návštěvy muzea, výstavy, divadla...? Otec s matkou by měli být těmi nejlepšími vzory. Ač si to možná nepřiznáváme, přejímáme jejich hodnoty a ideály více, než si sami myslíme. Rodič je dítěti tím nejvyšším vzorem. Jaký otec, takový syn.
Druhým důležitým krokem ke zlepšení je škola, zejména učitelé. Známe to všichni - někteří jsou horší, někteří lepší a někteří takoví, že bychom na jejich hodinách nejradši trávili celou školní docházku. Tito učitelé umí žáky tak nadchnout, že mnohdy udají směr jejich životu, budoucí práci nebo koníčku. Na druhé straně existují učitelé, kteří dokáží dítěti zhnusit jeho největší zálibu, ke které už se pak nikdy nevrátí. Oba případy jsem zažil. Je samozřejmé, že nelze, aby všichni učitelé byli dokonalí. Mám ale pocit, že v současné době není ani ten průměr nějak zdravý a v pořádku. Mnoho učitelů rezignuje na hrozně se chovající děti tím, že přijdou, bez duše odvykládají to, co mají napsáno před sebou, rozdají úkoly a odejdou. Pokud dítě vidí takový přístup, jak má získat k vědění vztah? A nejde jen o školní osnovy. Škola by měla pokračovat a rozšiřovat započatou práci rodičů v oblasti výchovy a předávání opravdových hodnot. Pokud se tak nestane, vyrostou z nich takoví lidé, nad kterými tady teď bědujeme.
To jsou podle mého dva největší problémy, které za vším stojí. V těsném závěsu za nimi je televize, která by zasloužila upálit na hranici. Pominu-li výjimky v podobě dokumentárních filmů a pořadů, najde se jen málokdy pořad, který by nezasloužil vsadit za mříže za otupování lidské mysli a snižování mravních hodnot. Teď si připadám jako šedesátiletý děda, který nadává na tu dnešní mládež. Ale je mi jen 25 a mám obrovskou radost, že jsem na tomto fóru zjistil, že jsou mezi námi i velmi mladí lidé, kteří hloupí nejsou. Přes ten nick a profilovou fotku věk nepoznáte, ale teenagerů tady opravdu není málo a já jsem moc rád, že tady jsou. Mnoho z nich ani nepoznáte stylem psaní. Možná jsou mezi svými vrstevníky ti divní, nebo dokonce debilové, co nechodí chlastat, ale já jim fandím. Buďte takoví i nadále!
To jsem ale odbočil. Ještě v krátkosti zpátky k té televizi. Kdyby ji všichni vyhodili z okna, jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že by se situace o něco zlepšila. Od okamžiku, kdy jsem v patnácti odešel na internát a hned po škole si našel vlastní bydlení, jsem televizi neměl. Je to už deset let a naprosto upřímně vám říkám, že můj život je díky tomu lepší. A úplně nejlepší to je, když mi zavolají z O2, jestli náhodou k tomu jejich internetu nechci i O2 TV. Na to já jim odpovím, že televizi nemám a ani nechci a oni mi nejdřív nevěří a pak to položí

O kosmonautice se raději ani vyjadřovat nebudu. Když se člověk zamyslí nad tím, kde bychom už mohli být, kdyby lidský um a odhodlání stále fungovali jako v šedesátých letech, je mu skoro až do breku. Ale nestůjme jen za tou kosmonautikou nebo astronomií. I když mě vůbec nezajímá biologie, nebo nemám rád chemii, fandím lidem, kteří se věnují těmto oborům namísto populárním hrůzám. Fandím a podporuji každého, kdo se věnuje něčemu smysluplnému, co si zaslouží obdiv či uznání a na co může být společnost jako celek právem hrdá. A je jedno jestli je tím člověkem špičkový světový astronom nebo chlap, který s láskou vyrábí kvalitní nábytek na míru.
Abych to tedy shrnul. Nad nevalným stavem soustavy hodnot dnešní společnosti v poslední době přemýšlím docela často. Ačkoli je mi z toho mnohdy zle a nejednou bych některým lidem natáhnul, aby se probrali, stále pevně věřím v nápravu. A už se moc těším, až budu mít děti a o tu nápravu budu sám usilovat při jejich výchově.
Jako poznámku pod čarou vám ještě doporučím tématicky související krátký dokument české televize. Je to hrůza.