forum.kosmonautix.cz

Energia je čista utópia pri finančnej situácii Ruska. SLS je tiež ešte neistá vec a síce častejším používanim by sa vyplatila tak čisto z politických dôvodov o tom pochybujem. Najviac by som to tipoval práve na Falcon Heavy. A výskum Uránu by určite nebol zbytočný kedže stále nemáme zodpovedaných viac otázok o jeho zložení, mesiacoch a hlavne prečo ma severný magnetický pól vyklonení o niekoľko stupňov.

rexino: S těmi raketami naprosto souhlasím. A ohledně Uranu, nemyslel jsem to tak, že sonda k němu je zbytečná. Byla by to paráda a přál bych si to. Jen jsem se snažil vysvětlit, jakého vědeckého pokroku obecně dosáhneme studiem černých děr a jiných vysoce energetických objektů nebo studiem gravitačních vln v porovnání s průzkumem Uranu. Navíc současné mise L1 a L2 začnou nést své ovoce takřka ihned po vypuštění, kdežto mise k Uranu by trvala velmi dlouho.

tá falcon heavy je viac-menej nevhodná na vysokoenergetické dráhy

rexino píše:Nemala ESA aj záujem o misiu Uranus Pathfinder? Počul som že práve v ESA je veľký záujem o prvý orbiter Uránu. Inak ten projekt ATHENA vyzerá naozaj pefektne

Za prvé jen upřesním, že nové projekty L2/2 budou vycházet z návrhů ATHENA+ a eLISA/NGO (což jsou upravené ATHENA a LISA).

Jinak ESA má samozřejmě zájem o hodně misí, ale jen některé si může dovolit.
Co se týče mise k Uranu, z návrhů pro L2/3 je vidět nárůst zájmu o tuto misi. Protože už Uranus Pathfinder byl původně prosazován jako střední mise, je stále do budoucna dobrá šance, že bude někdy v budoucnu jako střední mise i prosazen.
Pro zajímavost zvolení misí šlo tentokrát odvodit už předem podle množství podporovatelů.
Mise ATHENA+ a eLISA měly obě přes tisíc podporovatelů, dalším v pořadí byl dalekohled pro pozorování exoplanet (>500 podporovatelů) a poté mise k Uranu vycházející z návrhu Uranus Pathfinder (219 podporovatelů).

Byly zveřejněny podrobnosti k rozhodnutí o výběru L2/L3 misí - (23MB PDF) http://sci.esa.int/science-e/www/object ... ctid=53260.
Zajímavé je vyjádření k dalším kandidátům, které může leccos napovědět o dalších budoucích projektech ESA.
Zhrnutí závěrů komise:

Mise týkající se
- kosmického mikrovlnného pozadí: Komise doporučila pokusit se dané téma studovat v rámci středním misí (dále jen M mise). L mise není třeba.
- záblesků gama záření: Daný jev není až tak zajímavý, aby opodstatnil L misi.
- studia dalekého IR záření: Dalekohledy s velmi vysokým rozlišením nejsou ve finančním dosahu rozpočtu L misí. Spektroskopie je možná v rámci spolupráce s partnery (SPICA? pozn. autora) nebo snad i v rámci M misí.
- Astrometrie: Další mise "brzo" po Gaie není vědecky až tak přínosná. Komise doporučuje vhodně vybrat budoucí vědecké cíle v oblasti astrometrie.
- Exoplanet: Studium obyvatelnosti menších planet "superzemského" typu za hranicí rozpočtu L misí. Díky rychlému vývoji v dané oblasti je ale možná pozdější účast v rámci pozemních observatoří, M misí nebo misí se zahraničními partnery.
- návratu vzorků z Marsu: Za hranicí rozpočtu. ESA by měla ale aktivně podílet na uskutečnění takové mise se zahraničními partnery, pokud k ní dojde.
- planetek: Komise doporučila zaměřit se na počítačové modely, pozemní pozorování a M mise.
- Venuše: Logickým pokračováním mise Venus Express by byla družice s radarem v rámci M mise se zahraničními partnery.
- ledových obrů (Uran, Neptun): Výborné téma pro L misi, ale má přece jen menší záběr než vybrané ("horký" vesmír + gravitační vlny). Komise doporučuje snažit se všemi způsoby dosáhnout cíle, třeba spoluprací se zahraničními partnery.

Moje poznámky:
Myslím, že vzhledem k nejistotě, která panuje mezi významnými hráči na poli výzkumu (NASA, RKA) nebo nezkušeností (Čína, Indie) je pravděpodobné, že mezi budoucími kandidáty nezávislých ESA M misí můžeme nalézt družici Venuše, Uranu, průletovou sondu k Neptunu a KBO, dalekohled pro IR spektroskopii (exoplanet?), návrat vzorků z planetky (Marco Polo?) či dalekohled pro studium kosmické mikrovlnného pozadí. Nejpravděpodobnými zahraničními partnery budou snad Japonci, v menší míře NASA (bude záležet na rozpočtu) a RKA (bude záležet na úspěchu mise ExoMars 2018).
Indie či Čína by také mohla být vhodným partnerem, ale jen u určitých misí (třeba družice Venuše), protože jejich zkušenosti s vědeckými misemi jsou zatím malé nebo žádné.

Na zoubek připravovaným projektům se podíval Wopat a vznikl z toho článek pro náš blog.

Gossamer Deorbit Sail


I Evropa si vyzkouší kosmickou plachetnici. Ale pouze jako větší cubesat a primárním cílem nemá být kosmické cestování, nýbrž stahování vysloužilých satelitů do atmosféry. Blíže o tom, článek, který se brzy objeví na blogu

tomas píše:Gossamer Deorbit Sail
Blíže o tom, článek, který se brzy objeví na blogu

Skvělé!! Těším se, přiznám se, že v této tématice tápu, ale četl jsem před nedávnem článek
na to téma, bohužel v rychlosti, rád si utřídím informace.

ESA vyvíjí nového robota pro pohyb vně ISS (v budoucnu i dalších kosmických objektů).
Narozdíl od japonského robota (http://blog.kosmonautix.cz/2013/03/iss- ... a-na-haku/), nebude potřebovat žádná madla k uchycení. Bude se totiž přidržovat přímo povrchu jako gekon.

http://www.esa.int/Our_Activities/Space ... _space_too
http://spaceref.com/nasa-hack-space/abi ... robot.html


Včera jsem toto téma nakousl na telekonferenci, tak dnes přidávám i originální zdroj.
P.S. mimochodem zkuste si zadat do googlu "robota na háku". Docela jsem se nasmál, jak tenhle trochu bulvární název článku upoutal i další weby. Škoda, že ten originální zdroj z blogu chybí.