Re: Planck
Napsal: 13.2.2014 14:48
Dokonce teď datové výstupy Plancka začínají synchronizovat s Herschelem!! Výsledek? Nově objevené galaktické
kupy. Ale začnu jednou starší lednovou, na kterou jsem zapomněl...
Odchylky dat v Planckově měření reliktního záření objasněny?
Velkou senzaci vyvolala v březnu loňského roku nová měření sondy Planck. Výsledkem byl zatím nejpřesnější záznam mikrovlnného záření kosmického pozadí (CMB) v historii. Od předchozích se lišil nejen kvalitativně, nýbrž i kvantitativně. Zjistil o něco větší hustotu hmoty, patrnější rozdíly v nehomogenitách různých částí oblohy a menší hodnotu Hubbleovy konstanty než všechna předchozí měření (jak balonová, tak především ta za pomocí sond sond COBE a WMAP). Nicméně konečné výsledky asi zdaleka nebudou tak jednoznačné. A aby ne, jsme na tenkém ledě výzkumu historie celého našeho vesmíru.
Ačkoli rozdíly nebyly nikterak velké, byly pro vědeckou obec velkým překvapením. Mohly znamenat, že náš stávající standardní kosmologický model musí být pozměněn, nebo že předchozí měření byla nepřesná, nebo to, že vědci přehlédli nějakou systematickou chybu v datech naměřených Planckem.
Nová analýza Planckových dat, kterou provedli kosmologové David Spergel a Renée Hložek z Princetownu (velmi talentovaná mladá kosmoložka původem z Jihoafrické republiky s nápadně českým příjmením) a Raphael Flauger (Advanced Study in Princeton a New York University), naznačuje, že problém je v rozdílech dat z Planckova měření oblohy na radiové frekvenci 217 gigahertzů. Když se výsledky v této frekvenci vyjmou a použijí se nižší pásma 100 a 143 GHz, nové výsledky sedí s předchozím měřením. David Spergel prezentoval výsledky posledních testů na sympoziu relativistické astrofyziky, které se konalo 10. prosince v Dallasu ve státě Texas. Na konečné výsledky si ještě budeme muset počkat – zatím jsou k dispozici jen velmi strohé a kusé zprávy, což ale není vzhledem k tak důležitému komplexnímu kosmologickému výzkumu žádnou výjimkou.
Planckův teleskop patří mezi jednu z vlajkových lodí Evropské kosmické agentury ESA a do vesmíru byl dopraven z kosmodromu ve Francouzské Guyaně 14. května 2009 pomocí nosné rakety Ariane 5 ECA. Na rozdíl od předchozích dvou teleskopů dosahuje takřka dvojnásobné hmotnosti (necelé dvě tuny). Primární mise má naplánovaný čas trvání necelých čtyři a půl roku. Obíhá v Lagrangeově bodě L2, který leží přes 1,5 milionu kilometrů od Země směrem od Slunce. Naše planeta mu tak vytváří přirozené stínění od nabitých slunečních částic. Jeho hlavním cílem je měření drobných nehomogenit v mikrovlnném záření kosmického pozadí – nízkofrekvenčním pozůstatku záření z dob raného a horkého vesmíru. Jeho největší předností proti jeho předchůdcům je jak vysoká citlivost teplotního čidla (lokální rozdíly v teplotě reliktního záření činí pouhé stotisíciny stupně), tak velká úhlová přesnost. Planck prováděl celooblohové měření kosmického pozadí od února 2010 do 21. března 2013. Po skončení mise byl jeho provoz ukončen v říjnu 2013, kdy byl odeslán na vzdálenější heliocentrickou dráhu, aby se zabránilo případným kolizím v daleké budoucnosti.
