Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod Meybe » 08 led 2019, 23:24

Pro posádku to také nebude lehký úkol. Na otevřené vodní ploše chybí záchytné body a to stežuje přesnou orientaci, proto je nutné spoléhat na techniku. Pokud však kryt výrazně změní směr je potřeba perfektní odhad v kombinaci s rychlostí i směrem. Navíc na lodi je třeba přemýšlet dopředu. Je to podobné pohybu na ledu. Na videu je to dobře patrné, když loď stačí prudce na pravobok. Zároveň však "utíka" i více na levobok. Své pak umí také vítr a proud. ;)
---------------
"Nejhezčí sny jsou ty, které se uskuteční."
Uživatelský avatar
Meybe
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1532
Registrován: 25 srp 2015, 08:46
Bydliště: Chlumec

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod Geo » 08 led 2019, 23:46

Je to pěkně těžké k úspěšnému řešení.
Kryt je sám osobě obří plachta o ploše blížící se 100 m2. Takže vliv větru je značný.
Spíš se podivuji, že nejdou cestou většího padáku, a tím i těžšího, který jim zajistí lepší klouzavý let a řiditelnost. A to u drtivé většiny misí, u těch kde půjdou na limitu nosnosti, bych záchranu neřešil. Ono se to nezdá, ale oni těch několik milionů za kryt docela potřebují protože StarShip je sice monstrum které dopraví čtrnáctkrát větší náklad, ale stále bude, asi i větší potřeba pro různé sestavy meteorologické, telekomunikační, sledovací, armádní a pod. na hodně odlišných drahách a oni mají vysoukou potřebu létat levně aby vydělali. A k tomu je vysoká opakovatelnost s nízkými servisními úkony základem. Prostě Falcon potřebují vyladit jak Ariane či Sojuz a střílet je, jak Baťa cvičky ( levně)
Geo
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
 
Příspěvky: 124
Registrován: 22 říj 2016, 14:09

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod mnauprsk » 09 led 2019, 00:45

K té Corriolisově síle. To stáčení větru u zemského povrchu je skutečně doleva, a jeho příčinou je tření o zemský povrch = viz https://www.google.com/search?q=p%C5%99 ... 9mgrWubdIM:
Ale to nedělá problém, protože se dá docela dobře spočítat. Problémem zde bude turbulence - http://portal.chmi.cz/files/portal/docs ... zika_2.pdf - od strany 17 , která znamená, že se rychlost a směr větru mění z praktického hlediska náhodně na sekundových škálách. A tření o zemský povrch je zdrojem turbulence, takže ta bývá nejsilnější v jeho blízkosti.
mnauprsk
Aktivní nováček
Aktivní nováček
 
Příspěvky: 48
Registrován: 03 črc 2015, 22:35

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod petrsida » 09 led 2019, 15:01

rorejs píše:
petrsida píše:
rorejs píše:
Popravdě může. I když by se asi dalo říci, že nepřímo:
Coirolisova síla způsobuje, že se vítr v cyklóně nebo anticyklóně pohybuje po spirále. Přízemní vítr je ale bržděn o povrch Země (moře) a proto na něj Coirolisova síla působí mnohem méně. Přízemní vítr tedy směřuje víc po radiále. A jsme u toho: přízemní vítr je proto stočený více zleva.



kdyby to bylo jak popisuješ, tak nemůže foukat víc zleva, ale bylo by to naopak, protože by síla byla menší, a míň by se stáčel vír doprava

rozdíl coriolisovy síly na krátké vzdálenosti je tak malý že její vliv nepoznáš, brzdění o povrch povede k turbulentnímu proudění, které bude všechno jiné, jen ne laminární proudění, které bys pro zaznamenání takového efektu potřeboval

Nejde o krátké vzdálenosti: cyklóna má průměr stovek nebo tisíců kilometrů a směr (výškového) větru je určen její celkovou dynamikou. Vítr jde skoro po izobaře, proti směru hodinových ručiček. Přízemní vítr jde ale ve směru spádu tlakového pole. Nemůžu si pomoct, směřuje víc zleva.
U anticyklóny jsou oba vektory opačné, takže ve výsledku je efekt stejný, opět zleva.
Ano, turbulence mohou efekt zakrývat, ale nad mořem nejsou tak výrazné.
Nechci se s tebou pořád hádat, ale já jsem si to celé nevymyslel. Je to spolehlivě doložený fakt, který dobře znají nejen meteorologové, ale taky třeba balonáři, závodní jachtaři, atd.
Namátkou jsem teď našel tenhle zdroj, str. 34, odst. 3.1:
https://www.unob.cz/fvt/struktura/k206/ ... chtare.pdf


ale jasně, vždyť v pohodě, neber to jako hádku, ale přečti si to pořádně, i zde se píše, stáčí se do leva

koneckonců další odkazy přidal i mnauprsk, děkuji

a osobně si myslím, že v té plachtařské příručce není úplně dobře popsán důvod toho stáčení

coriolisova síla je strašně slabá, i u tisíc kilometrů velkého útvaru to bude mít malý vliv
ale tenhle efekt můžeš sledovat i u tornáda o průměru 100 m, kde coriolisova síla nepůsobí vůbec

a odkaz, který tu uvedl mnauprsk to popisuje přesně

tím že brzdíš objekt pohybující se po kružnici kolem středu rotace, musí ten objekt klesnout na nižší poloměr, pohybuje se směrem do středu, vlevo od směru pohybu, žádné coriolisovy síly tady nehrají roli, jejich diference jsou na úrovni tahle velkých systémů řádově menší

krásný příklad stejného efektu je sestup družice na nižší orbitu bržděním o atmosféru

v případě velkých systémů a větru s relativně nízkou rychlostí ti i tenhle efekt přebijí turbulence, které bylo možné vidět i na tomto videu

čím je ale rotující systém menší a rotace rychlejší, tím je efekt brždění výraznější a snáz pozorovatelný (tornádo)
Uživatelský avatar
petrsida
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1539
Registrován: 27 led 2012, 23:17

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod rorejs » 09 led 2019, 23:13

mnauprsk píše:K té Corriolisově síle. To stáčení větru u zemského povrchu je skutečně doleva, a jeho příčinou je tření o zemský povrch = viz https://www.google.com/search?q=p%C5%99 ... 9mgrWubdIM:
Ale to nedělá problém, protože se dá docela dobře spočítat. Problémem zde bude turbulence - http://portal.chmi.cz/files/portal/docs ... zika_2.pdf - od strany 17 , která znamená, že se rychlost a směr větru mění z praktického hlediska náhodně na sekundových škálách. A tření o zemský povrch je zdrojem turbulence, takže ta bývá nejsilnější v jeho blízkosti.

Turbulence způsobené třením o hladinu budou dosahovat maximálně do výšky tří až pětinásobku výšky vln, což za relativně klidného počasí nebude příliš moc. Podstatnější je vliv termiky, protože střídání vzestupných a sestupných proudů "rozhazuje" přechod mezi větry různých směrů do nestejných výšek. A to od nuly, až do mnoha desítek metrů. A nedá se to spočítat ani předvídat, protože ty proudy nevidíte.
Asi se tomu dá taky říkat turbulence, ale ne způsobená třením (alespoň ne přímo). Ale to už je spíš slovíčkaření, v zásadě si rozumíme, ne?
rorejs
Aktivní nováček
Aktivní nováček
 
Příspěvky: 21
Registrován: 01 črc 2017, 00:37

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod rorejs » 09 led 2019, 23:42

petrsida píše:ale jasně, vždyť v pohodě, neber to jako hádku, ale přečti si to pořádně, i zde se píše, stáčí se do leva

koneckonců další odkazy přidal i mnauprsk, děkuji

a osobně si myslím, že v té plachtařské příručce není úplně dobře popsán důvod toho stáčení

coriolisova síla je strašně slabá, i u tisíc kilometrů velkého útvaru to bude mít malý vliv
ale tenhle efekt můžeš sledovat i u tornáda o průměru 100 m, kde coriolisova síla nepůsobí vůbec

a odkaz, který tu uvedl mnauprsk to popisuje přesně

tím že brzdíš objekt pohybující se po kružnici kolem středu rotace, musí ten objekt klesnout na nižší poloměr, pohybuje se směrem do středu, vlevo od směru pohybu, žádné coriolisovy síly tady nehrají roli, jejich diference jsou na úrovni tahle velkých systémů řádově menší

krásný příklad stejného efektu je sestup družice na nižší orbitu bržděním o atmosféru

v případě velkých systémů a větru s relativně nízkou rychlostí ti i tenhle efekt přebijí turbulence, které bylo možné vidět i na tomto videu

čím je ale rotující systém menší a rotace rychlejší, tím je efekt brždění výraznější a snáz pozorovatelný (tornádo)

Pokud jde o ty směry: "více zleva" anebo "doleva", to je totéž. Znamená to prostě změnu ve smyslu "proti směru hodinových ručiček".
Jinak: Netvrdil jsem, že coirolisova síla je jedinou nebo hlavní příčinou vzniku a existence cyklóny (nebo jakéhokoli víru obecně). Způsobuje ale to, že ta cyklóna má daný a vždycky stejný smysl rotace. A že tedy ten přízemní vítr bude stočený daným směrem.
Ne že bych si na tom nějak moc zakládal, ale to, co jsem napsal na začátku bylo správně. Ve snaze o maximální stručnost jsem to ale hodně zjednodušil, což ve výsledku vedlo k této rozsáhlé debatě.
To jsou takové paradoxy :-)
rorejs
Aktivní nováček
Aktivní nováček
 
Příspěvky: 21
Registrován: 01 črc 2017, 00:37

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod Stepan » 10 led 2019, 08:38

Podstatnější je, že MR.Steven vyjel zase na moře, pravděpodobně kvůli misi Iridium :) tak snad se už konečně zadaří
Stepan
Pokročilý uživatel
Pokročilý uživatel
 
Příspěvky: 131
Registrován: 04 lis 2015, 21:56
Bydliště: Brno

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod Meybe » 10 led 2019, 13:24

Stepan píše:Podstatnější je, že MR.Steven vyjel zase na moře, pravděpodobně kvůli misi Iridium :) tak snad se už konečně zadaří

Už je zase zpět. Nejspíš šlo o nácvik. Každopádně čas na přesun k misi Iridium-8 tu ještě je. ;)
---------------
"Nejhezčí sny jsou ty, které se uskuteční."
Uživatelský avatar
Meybe
Zkušený vesmírný veterán
Zkušený vesmírný veterán
 
Příspěvky: 1532
Registrován: 25 srp 2015, 08:46
Bydliště: Chlumec

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod westfall » 12 led 2019, 21:24

Chci se zeptat, zda došlo k pokusu o záchraně nikde jsem si nevšiml žádných zpráv?
westfall
Vesmírný nováček
Vesmírný nováček
 
Příspěvky: 9
Registrován: 12 zář 2016, 15:43

Re: Lodě pro záchranu aerodynamických krytů

Příspěvekod Dugi » 12 led 2019, 21:33

Nedošlo, loď ani nevyplula. Dokonce prý ani na krytu v tomto případě nebyly padáky.
Obrázek

"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Uživatelský avatar
Dugi
Administrátor
Administrátor
 
Příspěvky: 22542
Registrován: 23 říj 2009, 15:36
Bydliště: Jihlava

PředchozíDalší

Zpět na Kosmodromy, startovací rampy a přistávací plochy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků