Obecné otázky o kosmonautice

[Wopat]

Díky moc za podrobnou odpověď.

V KSP jsem nic podobného nepozoroval, protože nestavím horní stupně o menším průměru. Zkusím to někdy otestovat

[Alchymista]

Ja ano, hoci celkom náhodou. Mal som raketu "z práve dostupných dielov", a bola chronicky nestabilná vo výške okolo 10-15km. V zúfalstve som celý horný stupeň aj s nákladom strčil pod aerodynamický kryt. Letela stabilne. Neskorším "výskumom" som zistil, že aerodynamický kryt umožnil navyše dosiahnuť o viac ako 500m/s vyššiu konečnú rýchlosť (napriek dodatočnej váhe krytu).

Je to ale samozrejme "len hra".

[Wopat]

Je to ale samozrejme "len hra".

Ale v mnohém realitě velmi podobná a neuvěřitelně poučná.

[Pospíšil]

IMHO - Obtekanie a aerodynamické namáhanie. Zrejme to nejak vychádza z "pravidla plôch" známeho zo supersonickej a transsonickej aerodynamiky lietadiel...

Ve všem tom s tebou souhlasím a právě proto mi přijde prapodivné to výsledné aerodynamické řešení sestavy Atlas V & CST-100.
Tam je širší první stupeň se strap on boostery, úzký druhý stupeň a ostrý přechod od Starlineru dolů k hornímu stupni. Tato konfigurace jaksi popírá všechna "pravidla slušnosti" aerodynamické konstrukce. Původní aerodynamický přechod byl paradoxně nahrazen prodlouženým válcovým nástavcem pod lodí, ukončeným skokovým přechodem. Víme, že ke změně došlo v důsledku nepřípustné úrovně aerodynamických vibrací na krátkém rozšířeném "nosu" rakety, ale i tak je to překvapivý výsledek.

Původní návrh


Současné řešení

[Alchymista]

jóóó, akustické vibrácie aerodynamického pôvodu, to je teda vec...
Inak tá konfigurácia by bola veľmi podobná konfigurácii Atlasu s Centaurom BEZ dlhého aerodynamického krytu.

Ak to rozšírenie, tá "suknička" nemá "dno", tak vytvára takmer klasickú "saciu dutinu", do ktorej je nasatý prstencový vír za rázovou vlnou na odtokovej hrane (podobnú funkciu má aj sacia dutina na dne "ďalekonosných" delostrelecký striel - nasatím víru znižuje sací odpor na dne strely).
Problém bol zrejme v tom, že kabína CST nie je na maximálnom priereze presne kruhová, ale nejak nesymetrická a s výstupkami a teda rázová vlna nie je všade v rovnakej pozícii a prstencový vír (toroidný vír) vznikajúci za maximálnym prierezom nemá rovnakú rýchlosť rotácie vo všetkých bodoch obvodu otekaného telesa a teda ani tlakové pomery okolo prstencového víru nie sú vo všetkých bodoch rovnaké a následne vedú k prúdeniam "pozdĺž obvodu" obtekaného telesa.
"Suknička" jednak posúva miesto tvorby rázovej vlny a prstencového víru a jednak tým, že je presne kruhová, znovu "stabilizuje" prúdenie za výstupkami na kabíne. Zvnútra "sukničky" zrejme budú aj nejaké "rebrá", ktoré rozdelia nasatý prstencový vír na segmenty a tým zlepšia možnosti jeho zbrzdenia a utlmenia a výrazne obmedzia možnosť prúdenia v smere pozdlž obvodu obtekaného telesa.

[Pospíšil]

...

Mám stejný dojem - ono se to časem vyčistí . Důležitou roli, podle mne, budou také hrát případné průšvihy (nedoručení na nákladu orbitu).

Přátelé, nedá mi to, abych tu nepoložil jednu jazykovědnou otázku do pléna.
Jde o mezi námi často používané slovo "orbit".

Jaksi mě to tahá za uši, Ondra Šamárek a další laskavě prominou, když na tomto portálu hodně zhusta čtu, že se něco dostalo "na orbitu", a pod.
V minulých letech, kdy o kosmonautice psali převážně bardové jako Antonín Vítek, Karel Pacner, Pavel Toufar, Jiří Kroulík, atd. býval "orbit" vždy rodu mužského a skloňoval se podle vzoru "hrad". Např. "náklad byl doručen na orbit". Pravdou ale je, že mnohem častěji užívali delší a český výraz "oběžná dráha", kde dráha je samozřejmě rodu ženského.

Změnilo se něco v chápání tohoto cizího slova? Připouští čeština změnu rodu na ženský - Ta orbita, dostal se na orbitu, atd?

Budu moc rád, když mi to někdo vysvětlí a tahání za uši přestane.

[vai777]

Co se mě týče, pokud jsem slovo "orbita" použil, je to spíše překlep nebo nedopatření.
Co jsem se ale letmo koukal do slovníků, vypadá to, že v češtině jsou přípustné oba tvary.

[Vaclavik]

Přátelé, nedá mi to, abych tu nepoložil jednu jazykovědnou otázku do pléna.
Jde o mezi námi často používané slovo "orbit".

Jaksi mě to tahá za uši, Ondra Šamárek a další laskavě prominou, když na tomto portálu hodně zhusta čtu, že se něco dostalo "na orbitu", a pod.
V minulých letech, kdy o kosmonautice psali převážně bardové jako Antonín Vítek, Karel Pacner, Pavel Toufar, Jiří Kroulík, atd. býval "orbit" vždy rodu mužského a skloňoval se podle vzoru "hrad". Např. "náklad byl doručen na orbit". Pravdou ale je, že mnohem častěji užívali delší a český výraz "oběžná dráha", kde dráha je samozřejmě rodu ženského.

Změnilo se něco v chápání tohoto cizího slova? Připouští čeština změnu rodu na ženský - Ta orbita, dostal se na orbitu, atd?

Budu moc rád, když mi to někdo vysvětlí a tahání za uši přestane.

Podle Ústavu pro jazyk český jsou obě možnosti v rámci českého pravopisu správně, byť s malinko posunutým významem. Takže zde asi řešení není. Když už jsem zde napsal, tak musím říct, že já jsem alergický na slovo "orbit" ať je v jakémkoli rodu. A na co jsem ještě alergičtější jsou uširvoucí spojení jako "nízký orbit", "geostacionární obit" atd. Vím, že v novinářském prostředí je dneska třeba psát krátce apod., tam jsem ochoten to tolerovat, ale máme přece onu krásnou "oběžnou dráhu", kterou mimo jiné jako jedinou připouští státní norma (takže kdo chce být in, ať zapomene na orbit(u) ). A když už tady padlo řeč na Tondu Vítka, tak ten s tímto slovem velmi šetřil a používal ho jenom výjimečně jako synonymum, aby se příliš často neopakovala "oběžná dráha", která v jeho mluveném i psaném projevu dominovala.

[Sajri]

Slovo "orbita" jsem sice vždy považoval za dost archaické, ale správnější (než orbit). Občas jsem u zmiňovaných pánů zachytil ten "orbit" v mužském rodě, ale to zas tahalo a tahá za uši mě .
Přidávám jeden odkaz: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/orbita
a vznesl jsem dotaz na kamaráda, překladatele sci-fi literatury. Až odpoví, podělím se.

[Sajri]

Kamarád překladatel píše: "ve smyslu oběžné dráhy planety je v češtině správně jedině orbita. Slovo orbit používá čeština jako synonymum slova orbital (atomový orbital, molekulový orbital...)".
Netvrdím, že má pravdu, jen předávám jeho odpověď. Pokud se ale překladatelé řídí tímto, pak to může vysvětlovat, proč orbita z beletrie prosakuje i do jiných kruhů.