Další obří astronomické observatoře - MIX
- Gubarev
- Zkušený kosmonaut
- Příspěvky: 6684
- Reputace: 9
- Bydliště: Praha Letná
- Registrován: 17.2.2013 20:24
Re: Další obří astronomické observatoře - MIX
Gigantické bubliny na povrchu rudého obra
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT poprvé v historii pozorovali strukturu granulace na povrchu vzdálené hvězdy – stárnoucího rudého obra π1 Gruis. Tento pozoruhodný nový snímek byl pořízen pomocí přístroje PIONIER. Odhaluje konvektivní buňky o průměru asi 120 milionů kilometrů tvořící povrchovou vrstvu mohutné hvězdy, která svou velikostí 350krát převyšuje Slunce. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature.
Hvězda s označením π1 Gruis je chladný rudý obr (red giant), který leží asi 530 světelných let od Slunce a na obloze se nachází v jižním souhvězdí Jeřáb (Grus, Gru). Hmotnost této stálice je sice srovnatelná se Sluncem, ale její průměr je 350krát větší a její svítivost je vyšší dokonce tisíckrát. Podobným monstrem se naše Slunce stane asi tak za 5 miliard let.
Mezinárodní tým astronomů pod vedením Claudie Paladini (ESO) využil schopnosti přístroje PIONIER, který je instalován na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope), k pozorování hvězdy π1 Gruis v dosud nedostižných detailech. Vědci objevili, že povrch tohoto rudého obra tvoří doslova pouze několik konvektivních buněk, které bývají též označovány jako granule. Každá z nich má průměr asi 120 milionů kilometrů, což zhruba odpovídá vzdálenosti dělící Slunce a planetu Venuši ve Sluneční soustavě. Povrchová vrstva atmosféry – takzvaná fotosféra (photosphere) – obřích hvězd je skryta v oblacích prachu, který brání přímému pozorování. Nicméně, i když se prach v okolí stálice π1 Gruis vyskytuje do značné vzdálenosti, zdaleka nemá tak významný efekt na nová pozorování, která byla provedena v infračerveném oboru spektra.
Když v dávné minulosti hvězda π1 Gruis spotřebovala dostupné vodíkové palivo ve svém nitru, dokončila tak první část svého programu jaderné fúze. Vzniklým nedostatkem v produkci energie se hvězda smrštila, čímž došlo k ohřátí její hmoty až na 100 milionů stupňů. Tyto extrémně vysoké teploty zažehly další vývojovou fázi, ve které hvězda začala spalovat hélium na těžší prvky, jako je uhlík a kyslík. Mimořádně horké jádro hvězdy následně vypudilo vnější plynové obálky, které se tak nafoukly do stonásobně větších rozměrů, než měly původně. Hvězda, jakou pozorujeme dnes, je proměnným (variable) rudým obrem a až dosud se vědcům nepodařilo takto detailně zobrazit povrch hvězdy tohoto typu.
http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1741/?lang
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT poprvé v historii pozorovali strukturu granulace na povrchu vzdálené hvězdy – stárnoucího rudého obra π1 Gruis. Tento pozoruhodný nový snímek byl pořízen pomocí přístroje PIONIER. Odhaluje konvektivní buňky o průměru asi 120 milionů kilometrů tvořící povrchovou vrstvu mohutné hvězdy, která svou velikostí 350krát převyšuje Slunce. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature.
Hvězda s označením π1 Gruis je chladný rudý obr (red giant), který leží asi 530 světelných let od Slunce a na obloze se nachází v jižním souhvězdí Jeřáb (Grus, Gru). Hmotnost této stálice je sice srovnatelná se Sluncem, ale její průměr je 350krát větší a její svítivost je vyšší dokonce tisíckrát. Podobným monstrem se naše Slunce stane asi tak za 5 miliard let.
Mezinárodní tým astronomů pod vedením Claudie Paladini (ESO) využil schopnosti přístroje PIONIER, který je instalován na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope), k pozorování hvězdy π1 Gruis v dosud nedostižných detailech. Vědci objevili, že povrch tohoto rudého obra tvoří doslova pouze několik konvektivních buněk, které bývají též označovány jako granule. Každá z nich má průměr asi 120 milionů kilometrů, což zhruba odpovídá vzdálenosti dělící Slunce a planetu Venuši ve Sluneční soustavě. Povrchová vrstva atmosféry – takzvaná fotosféra (photosphere) – obřích hvězd je skryta v oblacích prachu, který brání přímému pozorování. Nicméně, i když se prach v okolí stálice π1 Gruis vyskytuje do značné vzdálenosti, zdaleka nemá tak významný efekt na nová pozorování, která byla provedena v infračerveném oboru spektra.
Když v dávné minulosti hvězda π1 Gruis spotřebovala dostupné vodíkové palivo ve svém nitru, dokončila tak první část svého programu jaderné fúze. Vzniklým nedostatkem v produkci energie se hvězda smrštila, čímž došlo k ohřátí její hmoty až na 100 milionů stupňů. Tyto extrémně vysoké teploty zažehly další vývojovou fázi, ve které hvězda začala spalovat hélium na těžší prvky, jako je uhlík a kyslík. Mimořádně horké jádro hvězdy následně vypudilo vnější plynové obálky, které se tak nafoukly do stonásobně větších rozměrů, než měly původně. Hvězda, jakou pozorujeme dnes, je proměnným (variable) rudým obrem a až dosud se vědcům nepodařilo takto detailně zobrazit povrch hvězdy tohoto typu.
http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1741/?lang
"It is much easier to believe than to understand"
CHris Hadfield
CHris Hadfield
Re: Další obří astronomické observatoře - MIX
Arecibo je po hurikáne Maria opať online a pozoruje potenciálne nebezpečný asteroid 3200 Phaethon tento asteroid je podľa nových pozorovaní možno podoný (tvarom) asteroidu Bennu ku ktorému mieri sonda Osiris-Rex ale asi 10 krát väčší. https://www.engadget.com/2017/12/23/are ... -asteroid/ Asteroid 3200 Phaethon je pôvodca roja geminíd.
"When you wish upon a falling star, your dreams can come true. Unless it's really a meteor hurtling to the Earth which will destroy all life. Then you're pretty much hosed, no matter what you wish for. Unless it's death by meteorite."
- Gubarev
- Zkušený kosmonaut
- Příspěvky: 6684
- Reputace: 9
- Bydliště: Praha Letná
- Registrován: 17.2.2013 20:24
Re: Další obří astronomické observatoře - MIX
Dnes 28.12.2017 / 18.28 - 18.55: Interview ČT24
Petr Kabáth, astronom, Astronomický ústav AV ČR; Moderuje: Daniel Stach
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1009 ... interview/
Petr Kabáth, astronom, Astronomický ústav AV ČR; Moderuje: Daniel Stach
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1009 ... interview/
"It is much easier to believe than to understand"
CHris Hadfield
CHris Hadfield
Re: Další obří astronomické observatoře - MIX
Čína schválila výstavbu rádioteleskopu s pohyblivou anténou o priemere 110 m, čím by sa stal najväčším na svete. Jeho výška má byť 100 m a hmotnosť konštrukcie má byť 6000 ton. Do prevádzky by mal byť uvedený v roku 2023. Rádioteleskop bude pracovať na frekvenciách 150 MHz až 115 GHz a bude sa zameriavať na výskum gravitačných vĺn, čiernych dier a temnej hmoty.
- slappy
- Zkušený inženýr kosmonautiky
- Příspěvky: 2126
- Reputace: 2548
- Bydliště: Drahany
- Registrován: 9.11.2015 18:48
- Kontaktovat uživatele:
Re: Další obří astronomické observatoře - MIX
Video z dronu létajícího nad rozestavěnou kopulí LSST.
Tenhle teleskop mi asi navodí čistý astoorgazmus! : )
Tenhle teleskop mi asi navodí čistý astoorgazmus! : )
Re: Další obří astronomické observatoře - MIX
Wau!slappy píše:Video z dronu létajícího nad rozestavěnou kopulí LSST.
Netreba nič viac dodávať...
- Gubarev
- Zkušený kosmonaut
- Příspěvky: 6684
- Reputace: 9
- Bydliště: Praha Letná
- Registrován: 17.2.2013 20:24
Re: Další obří astronomické observatoře - MIX
Podivné chování hvězdy prozradilo černou díru skrytou v nitru hvězdokupy
Astronomové využívající přístroj MUSE, který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile, objevili v nitru hvězdokupy NGC 3201 stálici s velmi podivným chováním. Zdá se, že obíhá kolem černé díry asi čtyřikrát hmotnější než Slunce, která by tak mohla být první neaktivní černou dírou nalezenou v kulové hvězdokupě a první objevenou na základě přímého pozorování gravitačního působení. Tento významný objev má zásadní dopad na naše chápání formování tohoto typu hvězdokup, černých děr a původu jevů doprovázených emisí gravitačních vln.
Kulové hvězdokupy (Globular star clusters) jsou mohutnými sférickými uskupeními desetitisíců hvězd a vyskytují se ve většině galaxií. Patří k nejstarším známým systémům hvězd ve vesmíru a jejich vznik je datován do samotných počátků vývoje galaxií. V současnosti je v naší Galaxii známo více než 150 kulových hvězdokup.
Jedna z nich, nesoucí označení NGC 3201 a na obloze ležící v jižním souhvězdí Plachty (Vela), byla nedávno zkoumána s použitím přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) na observatoři Paranal v Chile. Mezinárodní vědecký tým objevil, že jedna z hvězd v této hvězdokupě se chová poněkud neobvykle – s periodou 167 dní se pohybuje směrem k nám a od nás rychlostí několik stovek tisíc kilometrů za hodinu.
http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1802/?lang
Astronomové využívající přístroj MUSE, který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile, objevili v nitru hvězdokupy NGC 3201 stálici s velmi podivným chováním. Zdá se, že obíhá kolem černé díry asi čtyřikrát hmotnější než Slunce, která by tak mohla být první neaktivní černou dírou nalezenou v kulové hvězdokupě a první objevenou na základě přímého pozorování gravitačního působení. Tento významný objev má zásadní dopad na naše chápání formování tohoto typu hvězdokup, černých děr a původu jevů doprovázených emisí gravitačních vln.
Kulové hvězdokupy (Globular star clusters) jsou mohutnými sférickými uskupeními desetitisíců hvězd a vyskytují se ve většině galaxií. Patří k nejstarším známým systémům hvězd ve vesmíru a jejich vznik je datován do samotných počátků vývoje galaxií. V současnosti je v naší Galaxii známo více než 150 kulových hvězdokup.
Jedna z nich, nesoucí označení NGC 3201 a na obloze ležící v jižním souhvězdí Plachty (Vela), byla nedávno zkoumána s použitím přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) na observatoři Paranal v Chile. Mezinárodní vědecký tým objevil, že jedna z hvězd v této hvězdokupě se chová poněkud neobvykle – s periodou 167 dní se pohybuje směrem k nám a od nás rychlostí několik stovek tisíc kilometrů za hodinu.
http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1802/?lang
"It is much easier to believe than to understand"
CHris Hadfield
CHris Hadfield
Re: Další obří astronomické observatoře - MIX
ALMA v rôznych ročných obdobiach:
- Gubarev
- Zkušený kosmonaut
- Příspěvky: 6684
- Reputace: 9
- Bydliště: Praha Letná
- Registrován: 17.2.2013 20:24
Re: Další obří astronomické observatoře - MIX
Dalekohledy VLT mohou pracovat jako jeden teleskop o průměru 16 metrů
Přístrojem ESPRESSO poprvé prošlo světlo ze všech hlavních dalekohledů VLT najednou
Přístroj ESPRESSO poprvé zachytil světlo ze všech čtyř hlavních teleskopů systému VLT pracujících na observatoři ESO/Paranal v Chile. Kombinace světla získaného současně čtveřicí dalekohledů s primárními zrcadly o průměru 8,2 m učinila z VLT optický teleskop s největší sběrnou plochou na světě.
http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1806/?lang
Přístrojem ESPRESSO poprvé prošlo světlo ze všech hlavních dalekohledů VLT najednou
Přístroj ESPRESSO poprvé zachytil světlo ze všech čtyř hlavních teleskopů systému VLT pracujících na observatoři ESO/Paranal v Chile. Kombinace světla získaného současně čtveřicí dalekohledů s primárními zrcadly o průměru 8,2 m učinila z VLT optický teleskop s největší sběrnou plochou na světě.
http://www.eso.org/public/czechrepublic ... 1806/?lang
"It is much easier to believe than to understand"
CHris Hadfield
CHris Hadfield