Sonda Chandrayaan-1
Sonda Chandrayaan-1
Sonda Chandrayaan-1 je první indickou lunární sondou. Z kosmodromu Šríharikota odstartovala 22. října 2008 za pomoci rakety PSLV-XL. Na animaci jejího startu a přibližování k Měsíci se můžete podívat na následujícím videu.
V těchto dnech poslala na Zemi velmi zajímavé výsledky. Při analýze elektromagnetické radiace vyzařované minerály objevila překvapivě velké množství vodního ledu. Ten by se měl nacházet na severním pólu v asi 40 kráterech o průměru 2 až 15 kilometrů. V těchto kráterech je totiž permanentní stín, díky čemuž se zde teplota udržuje okolo 25 Kelvinů. Hrubé odhady zatím hovoří o 600 milionech tun ledu. Číslo se ale může měnit, protože zatím není jasné, zda klasický led není promíchaný se suchým ledem (CO2). Podle všeho by měla být ledová krusta silná několik metrů a na povrchu by ji měla krýt pár desítek centimetrů silná vrstva regolitu (měsíčního prachu).
Tento objev je důležitý i z hlediska mezinárodní spolupráce. Sonda sice patří Indii, ovšem radar, který tento poznatek učinil, patří severoamerické NASA. Já osobně tleskám nejen tomu, že je na Měsíci tolik vody, ale i téhle spolupráci. To je podle mého názoru do budoucna cesta správným směrem.
V těchto dnech poslala na Zemi velmi zajímavé výsledky. Při analýze elektromagnetické radiace vyzařované minerály objevila překvapivě velké množství vodního ledu. Ten by se měl nacházet na severním pólu v asi 40 kráterech o průměru 2 až 15 kilometrů. V těchto kráterech je totiž permanentní stín, díky čemuž se zde teplota udržuje okolo 25 Kelvinů. Hrubé odhady zatím hovoří o 600 milionech tun ledu. Číslo se ale může měnit, protože zatím není jasné, zda klasický led není promíchaný se suchým ledem (CO2). Podle všeho by měla být ledová krusta silná několik metrů a na povrchu by ji měla krýt pár desítek centimetrů silná vrstva regolitu (měsíčního prachu).
Tento objev je důležitý i z hlediska mezinárodní spolupráce. Sonda sice patří Indii, ovšem radar, který tento poznatek učinil, patří severoamerické NASA. Já osobně tleskám nejen tomu, že je na Měsíci tolik vody, ale i téhle spolupráci. To je podle mého názoru do budoucna cesta správným směrem.
"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Podzemní jeskyně na Měsíci
Podle všeho to vypadá, že indická lunární sonda Chandrayaan-1 objevila pod povrchem Měsíce mimořádně velkou "jeskyni", pravděpodobně dřívější lávový tunel. Délka tohoto podzemního komplexu by mohla být více než 1 kilometr, pokud někde nedošlo např. k závalu.
Všechny získané informace se budou muset ještě důkladně prověřit, ale pokud by se skutečně potvrdily, bylo by to velké plus pro očekávanou lunární základnu. V podzemí by totiž kolonisté nemuseli řešit problémy s nebezpečným zářením, které bombarduje povrch Měsíce, vyřešily by se i výkyvy komplikace s výkyvy teplot na povrchu. V jeskyni může být odhadem -20°C a to by neměl být žádný problém - stačila by nafukovací konstrukce. Ale jak jsem už psal výše, všechno se bude muset ještě přezkoumat. Každopádně je to krásná ukázka dvou věcí - i náš nejbližší vesmírný souputník nás pořád dokáže překvapovat a za druhé - i sonda, která si nedělá velké ambice (ve srovnání třeba s LRO je Chandrayaan-1 trpaslíkem) může učinit velký objev.
Všechny získané informace se budou muset ještě důkladně prověřit, ale pokud by se skutečně potvrdily, bylo by to velké plus pro očekávanou lunární základnu. V podzemí by totiž kolonisté nemuseli řešit problémy s nebezpečným zářením, které bombarduje povrch Měsíce, vyřešily by se i výkyvy komplikace s výkyvy teplot na povrchu. V jeskyni může být odhadem -20°C a to by neměl být žádný problém - stačila by nafukovací konstrukce. Ale jak jsem už psal výše, všechno se bude muset ještě přezkoumat. Každopádně je to krásná ukázka dvou věcí - i náš nejbližší vesmírný souputník nás pořád dokáže překvapovat a za druhé - i sonda, která si nedělá velké ambice (ve srovnání třeba s LRO je Chandrayaan-1 trpaslíkem) může učinit velký objev.
"Země je kolébkou života, ale nelze žít věčně v kolébce ..." - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Re: Sonda Chandrayaan-1
Dobrá práce 
Stalo se již před rokem, v červenci 2016.
NASA testovala novou metodu, která má být schopná odhalit velmi malé objekty ve vesmíru. Dle očekávání našli LRO, ale také Chandrayaan-1, se kterou byl ztracen kontakt v srpnu 2009. NASA vyslala k Měsíci prostřednictvím 70metrové antény v Goldstone silný proud mikrovlnného záření. Signály odražené od Měsíce posléze zachycoval svou 100metrovou anténou radar Green Bank v západní Virginii
Chandrayaan-1 je stále na oběžné dráze a přelétá nad měsíčními póly. Jeden přelet jí měl trvat zhruba dvě hodiny a skutečně: během čtyřhodinového zkoumání něco dvakrát na stejném místě přerušilo radarový paprsek. Tým ze zjištěných dat odhadl rychlost a vzdálenost objektu a tyto parametry odpovídaly právě indické družici. Chandrayaan-1 je sice o půl oběhu dál, než by podle výpočtů měla být, ale jinak stále udržuje tvar a orientaci své původní dráhy.
https://vtm.zive.cz/bleskovky/nasa-doka ... fault.aspx
Stalo se již před rokem, v červenci 2016.
NASA testovala novou metodu, která má být schopná odhalit velmi malé objekty ve vesmíru. Dle očekávání našli LRO, ale také Chandrayaan-1, se kterou byl ztracen kontakt v srpnu 2009. NASA vyslala k Měsíci prostřednictvím 70metrové antény v Goldstone silný proud mikrovlnného záření. Signály odražené od Měsíce posléze zachycoval svou 100metrovou anténou radar Green Bank v západní Virginii
Chandrayaan-1 je stále na oběžné dráze a přelétá nad měsíčními póly. Jeden přelet jí měl trvat zhruba dvě hodiny a skutečně: během čtyřhodinového zkoumání něco dvakrát na stejném místě přerušilo radarový paprsek. Tým ze zjištěných dat odhadl rychlost a vzdálenost objektu a tyto parametry odpovídaly právě indické družici. Chandrayaan-1 je sice o půl oběhu dál, než by podle výpočtů měla být, ale jinak stále udržuje tvar a orientaci své původní dráhy.
https://vtm.zive.cz/bleskovky/nasa-doka ... fault.aspx
